Nejsem typ člověka, který by měl potřebu se někomu svěřovat. Protože... Koho to zajímá? Nemám moc přátel. Mám tendenci je odhánět. A je to tak nejlepší. Nebaví mě se bavit s lidmi. Hloupá to stvoření. Občas lituju toho, že jsem jako oni. Člověk... Pohrdám svým druhem. Staráme se o malichernosti jako je náboženství. Ale je věc, která mě na lidech štve ze všeho nejvíc. Odlišnosti. Proč ve společnosti dnes znamená jiný=špatný.
Jiná orientace? Jsi odsouzen společností.
Jiný styl? Jsi odsouzen.
Jiný vzhled? Jsi odsouzen.
Jiné vyznání? Jsi odsouzen.
Možná jste si všimli toho, že se pořád vracím k tomu náboženství. Protože je to věc, která mi příde tak hloupá. Založit si život na příběhu, který se vůbec nemusel stát. Hloupost. Proto patřím mezi atheisty. Můj otec tvrdí, že pokud žijeme v Evropě, tak jsme křesťané, protože jsou podle toho sepsané zákony. Znáte to. Desatero přikázání. Taky hlouposti. Do jisté míry s otcem souhlasím. Jsme vychovávani podle desatera. Ale to nemusí nutně znamenat, že jsme všichni křesťané. Má rodina je celkem náboženský založená. Kdykoliv se mý rodiče baví o bibli nebo něčem podobném, raději mlčím a v duchu se směju. Dost toho. Na tohle téma se dá bavit hodiny
Ale aby jste si nemysleli, že nenávidím svět. Jsou tu taky věci, které na lidech obdivuji. Umění, hudba, vynálezy,... Snažím se věnovat umění. Fascinují mě lidé, kteří dokážou číst v ostaních jako v knihách. Třeba to někdy budu umět. Třeba to pro mě bude důvod proč mluvit s lidmi.
A další téma.
