Vzpomínky Shinigamiho - Kuroshitsuji

Kapitola 19.

O měsíc později

- A co jsi zjistil za tu dobu?- Henry se procházel po střeše ospale se
protahujíc.

- Vše co bylo potřebné,- Hrobař se ušklíbl, -Tento člověk si naprosto jistě
zasluhuje smrt, ale je tu jeden takový malinký problém.

- Ano? A jaký?- blondýn se okamžitě zaujatě podíval na kolegu.

- Démon.- krátce odpověděl Dorian, -Kdyby ses o to zajímal, tak bys to už
určitě věděl,- lehce se pousmál, -Avšak démon nám snad problémy neudělá.
Dnes o půl sedmé na tomto místě musíme vyzvednout duši Billa, jestli jeho
duši sní démon, naše zkouška bude nevyplněna. Takže budeš muset přijít v čas.

Večer téhož dne

- No a kde jsou?- mladý shinigami chodil po střeše, čekal už celkem dlouho
na svého klienta a na Doriana, -kam se sakra poděl ten Hrobař?

Za pár minut se na konci objevil sir Monrey v doprovodu může v černém.
Henry se začal zneklidňovat, když stále nikde kolem neviděl Doriana.

- Hrabě Monrey?- najednou zaslechl dole.

Jakmile blondýn pohlédl dolů všiml si známých šedobílých vlasů.

- Kdo jste?- oběť náhle zkameněla nechápavě se dívajíc na Hrobaře.

- Když vám to tak pomůže. Jsem shinigami, jinak řečeno smrtka, z
Londýnského oddělení. Ostatní vědět nepotřebujete.

- To jako jak?

- On si přišel pro Váš život,- vysvětlil Billovi jeho komorní.

- Tak se ho zbav! - hystericky vykřikl hrabě.

- Jak si přejete.

Hned po hraběcím příkazu démonovy oči zrudly a zornička se protáhla tak, že
začala připomínat kočičí, černé vlasy svázané do culíku se nadzvedly jako
při silném větru, který, jak by se na daný moment zdálo, jako by nebyl.

- Ne lež.- doporučil Hrobař, a vytáhl svou prozatím malou a tupou Kosu Smrti.

A v ten moment se stal terčem pro několik nožů, ale pro bývalého hraběte
nebylo problémem je všechny odrazit. Přesto to pomohlo démonovi se
přiblížit a napřáhnout se pěsti do Dorianova obličeje, naštěstí se Dorian
stihl uklonit a sám trefil protivníka rukojetí kosy do nohy.

- Zdá se mi, nebo jsi komorníkem poprvé?- s milým úsměvem se dotázal
Hrobař,- To bude ještě lehčí, než jsem si myslel.

Místo odpovědi se démon jen ušklíbl a rozběhl se na shinigami s noži mezi
prsty. Ale i na tentokrát Phantomhive uhl, a ocitl se za zády nepřítele.

- Vypadá to, že máš hlad...- tiše se zasmál a vší silou vrazil
protivníkovi rukou do zad, po čemž se zastavil a rozhlédl se s nadějí
uvidět svého spolupracovníka,- Proč nikdy nejsi nablízku když tě tak
potřebuju...?

- Co jsi to proboha udělal?!- blondýn rychle seskočil z domu.

- A ty jsi ještě hloupější než jsem si myslel,- zašklebil se Hrobař,- Je čas.
Splň náš úkol, zatímco já budu rozptylovat démona.- podíval se na zvedajícího
se nepřítele a promluvil na něj,- Jsi aspoň plnoletý, nebo tu biju malé dítě?

Rozzuřený démon zase běžel na protivníka a chaotickypo něm házel nože. A
lžičky. A shinigami se už jen smál.

- A ty jsi dosti tvrdohlavý!- Dorian se ani nemusel snažit odrážet ty
vidličky s pomocí kterých na něj útočili.

Najednou za zády zaslechl sípání. Henry začal rychle listovat papíry a číst
nahlas Jméno, čas smrti, příčinu smrti – infarkt.
- Proboha nemumlej si tam něco, ale dělej už svou práci!

Blondýn kývl, zavřel složku s papíry a přiblížil se ke své oběti. A zatím
bývalý hrabě pokračoval ve svém boji. Po dalším nepovedeném útoku se
Hrobař trochu uvolnil, když podle něj jeho protivník byl slabý a nestál za
tu namáhu- Avšak najednou uslyšel Henryho výkřik, v tom momentu se otočil
a uviděl jak vzpomínky Monreye se začínají oplétat kolem shinigamiho těla.

- Sakra! - Phantmhive hodil svou kosu do vzpomínek a v ten okamžik dostal
ránu do zad.
Démon se škodolibým a radostným smíchem vtlačil do země. S bolestivým výkřikem
se pokusil zvednout, ale bylo to marné. Zatím démon zamířil k Henrymu.
Sípajíc se Hrobař nadzvedl a chytl vracející se k němu Kosu Smrti a znovu
ji hodil, ale na tentokrát už do svého nepřítele. Trefil se přesně mezi
lopatky, služebník nyní mrtvého Billa Monreye zachroptěl. Avšak Hrobař si
ho už nevšímal, pomalu se zvedl a šel do boje, někdo snad musel zastavit
šílené vzpomínky.

- Nechtěl bys mi pomoct?- slabě se usmál na svého spolupracovníka.

Ten se připojil a už o minutu později všechno skončilo. Vzpomínky byly
sebrány a démon po jejich oříznutí zmizel v černém oblaku.

- Zemřel?

- Ne, Kosou Smrti démona nelze zabít. Zatím bude u sebe v podsvětí, omluví
se před vrchními za ztracenou duši a pak se vrátí pro novou oběť. Nebo
nevím jak to u nich tam vypadá?- Hrobař se opřel o stěnu nejbližšího domu,-
Jen je škoda, že nám odečtou body za ta zranění...- podíval se na své
zašpiněné krví oblečení,- Aspoň máme výmluvu, že tu byl démon. Aaa, je mi
trošku špatně.- zakymácel se a spadl na kolena, z rukou mu vypadla kosa.