The Youtube Crush FF/CZ

•23•

Tak jo,nestěžuju si,jen mám pocit,že už jedeme dost dlouho.

,,Hej mrtineee, kam jedem tak dlouho"?
,,Mrtin"?:zeptá se se zdviženým obočím.
,,To neřeš":miknu rameny,aby bylo opravdu poznat,že mu to má být jedno.
,,Tipuju, že si to vymyslela ty,no nemám pravdu"?
,,Řekla jsem neřeš to jasný?A neodpověděl si mi na otázku".

,,Do mýho oblíbenýho baru,budeme tam asi do deseti minut".

No hurá.Počkat cože?
,,No neříkej mi,že zrovna ty si chodil po barech!?!"

,,Jo,proč?"
,,Neumíš se ani odvázat,natož pít."
,,To ty taky ne". :ozvala se z polospánku Lila.

Ach jo,ona snad umí usnout úplně všude.Toho by se ale dalo využít.No za pokus nic nedám,ale se zmalovaným ksichtem by do baru nešla,takže snad někdy jindy.

,,Tak jo jsme tady".
Martin nás vyhodil u vchodu do klubu a jel zaparkovat svoje mini auto za roh.U osvíceného vchodu stál nějaký chlapík oblečený celý do černa.Asi sekuriťák nebo nějaká ochranka,ale působí na mě celkem sympaticky.

My tři prošli v pohodě,ale Martina zastavil a chtěl důkaz, že mu už bylo patnáct.Jo,vůbec na to nevypadá.No,každopádně to všechno zabralo asi kolem pěti minut a hned jak jsme se dostali všichni dovnitř,nastal hromadný výbuch smíchu,ale Martin se k nám ,,nečekaně,, nepřipojil.

Nebyl to obyčejný bar.Sice tu byl bar a disko,ale to tím nemyslím.Dvě patra.Tam ale skoro nikdo nechodil, a když už,tak si jich lidi moc nevšímali.

Tak nějak jsme se rozutekli,ale mně to nevadilo.Já nemám v partě zrovna takový to postavení někoho,kdo hlídá ostatní a bojí se každý pitomosti.

Jako první cíl jsem zvolila bar.Posadila jsem se na vysokou potahovanou barovou stoličku a hned se na mě otočil poměrně mladý barman.,,Něco středního".

Nic neříká,jen mi nalívá nějaký mně neznámý nápoj.,,Můj vlastní drink".,,Díky".

Chvíli se nic moc nedělo,ale pak si ke mně sedl takový blonďák, mohlo mu být tak sedmnáct,víc ne.Ze začátku se snažil být slušný a přívětivý,ale pak to podělal na plný čáře.

,,A nechtěla by si třeba zajít nahoru?"Tak tohle jako přehnal.Co si o mě myslí?Že jsem nějaká laciná... něco?

,,Ne."
Možná jsem ani to ,,ne,, nemusela říkat,mohlo mu stačit že jsem mu chrstla zbytek svého drinku do jeho ksichtu.Vypadal fakt komicky,ale vyfotit jsem ho nestihla,protože jsem radši ,,vyklidila,, pole.

Jsme tady jenom něco přes hodinu a půl a já už nevím,co mám dělat.Nesnáším nudu,ale lepší než se něco šprtat.

Asi půjdu najít ostatní.
Chvíli jsem tam bloudila,protože vlastně vůbec nevím,co tady kde je.Ale pak jsem našla Lilu a Martina u jednoho ze stolků s občerstvením.

,,Čau,nevíte kde je Sam?"
Vlastně ani nevím proč jsem to řekla,jen mi to prostě samo vyletělo z pusy.

,,Ne,jdi se po něm podívat".
Tak asi nic,je vidět,že mě tady teď nechtějí ani nepotřebují,budu muset jít hledat sama.

Bar-nic
Společná místnost-nic
Taneční prostor-nic

No a to jsou asi všechny prostory, do kterých můžu,pokud nepočítám záchody,ale u nich taky nebyl.

Zbývá horní patro,ale tam já nechci.Ale chci ho najít ne?Co tam může být tak hroznýho?

Tak jo.

První schod.Druhý schod.Pomalu a opatrně.

A takhle jsem se dostala až do poschodí.Sice to zabralo trochu víc času než jsem čekala,ale to nevadí.

Dveře,které mi byly hned nejblíž někdo nechal pootevřené.Když jsem tam ale vešla,zarazilo mě něco,co jsem myslela že se mně nikdy nemůže stát.

Sam líbající se s tou plastikovou blondýnou.