***
Seděli jsme naproti sobě na posteli a cpali se pizzou. Přála bych si takových klidných večerů víc, ale skrz cestování, když to tak řeknu, je to nemožné. Je jen zázrak, že jsme v Cardiffu, tak dlouho. Za jiných okolností, by jsme po koncertu jeli hned do jiného města, ale očividně máme čas. Nebo možná jeli už lidé s technikou a my pojedeme až později. Vůbec nevím, proč to řeším.
,, Ty Nialle, víš jak se z nás vůbec stali přátelé?" Podívala jsem se mu do očí a začala přemýšlet, jak to vlastně bylo.
,, Uhm.. Myslím, že ano." Je celkem smutný, že ani jeden si není stoprocentně jistý.
Flashback
,, Pojď se mnou udělat nějakou volovinu." Překvapeně jsem se otočila za hlasem, který patřil člověku jenž mě nenáviděl duší i tělem a já to měla stejně. Vzájemně jsme se nenáviděli až jsme se vlastně milovali.
,, Jsi si jistý, že mluvíš na tu správnou osobu?" Porozhlédla jsem se po místnosti, ač jsem si byla jistá, že nikdo krom nás dvou tady vůbec není.
,, V životě jsem si nebyl jistější. Pojď prosím udělat se mnou nějakou debilitu. Užít si jeden společný večer. Zapomenout na to, co mezi námi bylo. Už je to dávno Elizabeth. Nikdo to neřeší, tak to přestaň řešit i ty. Prostě a jednoduše, chci s tebou strávit jeden večer. Dej mi jeden večer na to, abych tě donutil zapomenout." Pomalu jsem k němu přešla. Stoupla jsem si na špičky, tak že jsem byla blíž k jeho uchu a pomalu mu pošeptala odpověď. ,, Jeden večer." Rozběhla jsem se od něj směrem k východu, kde jsem si vzala opřenej longboard a vyrazila do ulic Los Angeles. Byla jsem si víc než jistá, že Niall běží za mnou.
Zastavila jsem se u nedaleké lavičky a na tu se následně posadila. Počkala jsem než přiběhne Niall, abych se dozvěděla jaký má plán. Dojel ke mě na svým longboardu a posadil se vedle mě.
,, Tak.. Jaký máš plán." Z batohu vytáhl nějaký alkohol a pár sprejů. Pamatuje si to. ,, Děláš si srandu, že ano..?" Zasmála jsem a pokroutila hlavou. Kdy se stihl, tak rapidně změnit. Vždy byl proti sprejování a teď najednou přede mě vytáhne několik sprejů..? Blázen.
,, Ne." Zasmál se. ,, Chceš posprejovat Harrymu barák?" Zatleskala jsem nad svým úžasným plánem, který mi Niall hned zarazil. ,, Ne, chci posprejovat tourbus." Můj nápad byl o něco málo lepší. ,, Oh, pořád můžeme uskutečnit můj nápad. Ne? Tak ne, no." Zvedla jsem se z lavičky, stoupla na longboard a vyjela směr tourbus.
**
Přiznávám, že už jsme měli něco málo víc v sobě, ale pořád jsem dokázala, tak nějak myslet. Možná se mi trošku motal jazyk, ale to je v tomhle stavu úplně normální. ,, Proč jsme dělali, že se neznáme? A proč jsme rovnou na sebe vyjeli?" Zeptala jsem se ho a odpila si whisky, která byla nějakou dobu položena vedle mě. Seděli jsem na prázdném parkovišti. Nikde nikdo, jen my dva a pár láhví s alkoholem.
,, Možná jsme se báli. Nevím, ale... Budeš moje dobrodružná kamarádka?" ,, Budu tvoje nejlepší dobrodružná kamarádka."
End of flashback
,, Víš, že to byl první večer, od našeho znovu setkání, kdy jsme se nepohádali?" Znovu jsme leželi v objetí a kdokoliv by si mohl myslet, že jsme něco víc než přátelé. Jo, to už dávno nejsme.
,, Vím, a taky si ho nejvíc vážím. Jsem rád za to, že jsem za tebou došel i když tam bylo pořád riziko toho, že se pohádáme, opět." Zajímalo by mě, kde nastal ten zlom, kdy jsem si oba řekli, že se prostě spolu budeme hádat.
,, Mám tě ráda." Kdybych jen věděla, jak tahle věta pro mě bude důležitá. ,, Já tebe, ty dobrodružko."
***
Já vím, já vím. Opět krátký díl, ale myslím, že se v něm schovává několik podstatných vět nebo událostí. Snad se vám kapitola líbila.
ČTEŠ
LITTLE THINGS |N.H|
FanfictionŽivot na cestách. Každý druhý den v jiném městě. Každý pátý den v jiné zemi. Tak přesně tohle zažívám. *** Za cover děkuji své kamarádce.