BYLINKÁŘSTVÍ - Bylinkářství se zabývá kouzelnými i mudlovskými rostlinami, pečováním o ně, jejich využitím a bojem s nimi. Bylinky mohou být léčivé, jedovaté, využitelné v kuchyni, nebo i jen pro potěšení.
ZÁKLADNÍ POMŮCKY PRO PĚSTOVÁNÍ BYLINEK
Zahradnické nůžky Nožík Květináč Truhlík Lopatka Obyčejná špejle Tyčka Postřikovač
ÚLOŽNÝ PROSTOR - Bylinku můžeme dát do záhonku, nebo do dvou typů úložných prostorů. Květináče a truhlíky se liší hlavně velikostí a hospodařením s vodou. Zatímco květináče bývají obecně menší, tak jsou konstruovány, aby přebytečná voda vytekla, při čem jsou hodnější pro bylinky citlivější na možnost přelití. Truhlíky jsou větší a voda z nich obvyklé nevytéká, je tudíž vhodný pro vlhkomilné rostliny, nebo rostliny méně náchylné.
NŮŽKY A NOŽÍKY - Jsou stejně důležité jako úložný prostor. Slouží při pěstování k úpravě rostlinek. Ať už odstranění seschlých částí, nebo odstranění správné části rostlinky, čímž ji můžeme výrazně zlepšit růst a někdy i zachránit umírající rostlinku.
LOPATKA - Lopatka je podle mě velmi důležitá věc, bez ní nezasadíme, nebo nepřesadíme, žádnou rostlinku.
ŠPEJLE A TYČKA - Jsou, co se týká péče o bylinky, méně obvyklé. Některé rostliny potřebují provzdušnění půdy více, jiné méně, vodní vůbec. V případě, že je půda málo provzdušněná, vezmeme zmíněnou špejli a opatrně, abychom nepoškodili kořínky rostlin, zemi probodáme špejlí, množství otvůrků závisí na potřebě vzdušnosti dané rostliny. Vlastně uděláme práci za žížaly. Naopak tyčka má úlohu opornou pro rostliny, které jsou ovíjivé, nebo úchytné. Bez tyčky tyto rostliny vůbec nevyrostou, jak mají.
3.5.1994/1995
Mimbulus Mimbletonia
•Mimbulus Mimbletonia je ostnatá rostlina řadící se pod sukulenty (kaktusovité). Zdužnatělý stonek, spíše podlouhlý, dorůstá malé výšky, maximálně 10 centimetrů. Původ této rostliny je na blízkém východě, v oblasti Mezopotámie/Sýrie, na břehu řeky Tigris. Tato rostlina je čistě pouštní, vyskytovala se spíše na přechodu tamních pouští a stepí u Tigridu. Nejsou známky o tom, že by se usadila mimo tuto lokalitu. Preferuje polohlinité suché stepi a roste výhradně na slunných stanovištích. Dnes už je tato rostlina spíše pokojová.
•Rostlina je vytrvalá, jakmile se někde usadí, vydrží tam třeba i několik let. Vzhled rostliny se dá popsat jako obyčejný malý kaktus s výrazně šedivým zabarvením. Po celém povrchu nadzemní části rostliny se nacházejí malé jamky, ze kterých rostou vždy tři jehlice, do různých stran. Tyto jehlice slouží k obraně rostliny, stejně jako tmavě zelená tekutina, jež je nazývána mrvomíza, která z ostnů začne stříkat kdykoliv, kdy se rostlina cítí ohrožená. Tato tekutina je charakteristická svým silným zápachem. Podzemní část rostliny není tolik výrazná, jelikož z důvodu minimální potřeby vody a hlavně častém kořenění do písčitých půd nemá hluboké kořínky. Rostlina jako celek se využívá hlavně pro dekorativní účely, je zvyklá na teplotu vzduchu okolo 24°C (cca 75°F). Zároveň, mrvomíza, která jí proudí z ostnů, se používá jako přísada do některých lektvarů.
Osidlo:
•Tato rostlina oplývající magickými schopnostmi, je známá jako jedna z rostlin, které dokáží nejen vnímat, ale i reagovat na vnější podněty vlastními smysly, či pohybem. Její dominující vlastností je obranný mechanismus. Nejedná se tedy o přímý útok, jako je tento čin častokrát označován, jde o přirozenou obrannou funkci rostliny, při níž dochází k omezení, zda konečnému udušení oběti, která se dotkne jeho povrchu, za pomoci dlouhých, pružných, ale zároveň pevných výhonků. Tyto výhonky nabývají neodhadnutelné délky, kterou však není radno podceňovat.
•princip tohoto obranného mechanismu je reakce na svévolné vzpírání se oběti, když tato rostlina zatahuje a upevňuje tyto výhonky pokaždé, co bytost vydechne. Tato tendence usmrcování, která se dá přirovnávat k hadímu, se však na rozdíl od něj dá zvrátit prostým zklidněním se, čímž rostlina ztratí zdroj své síly. Sevření postupně slábne, až nakonec zcela povolí.
