9

277 30 13
                                    

„Bee? Bee!” volal malý černý kocourek se smaragdově zelenýma očima po celé místnosti.

„Malý moment!” ozval se slabý, pisklavý hlásek za jednou záclonou.

„Potřebujeme pomoct!” zdůvodnil Plagg své volání jedné z mnoha koček. Již jmenované zvířátko zbystřilo a vykouklo z pod záclony.

„Co se děje?” zeptala se výrazně žlutá kočička. Na hrudi měla světlejšího odstínu něco jako lví hřívu, když se to tak vezme. Po celém těle měla rozmístěné černé pruhy, které samozřejmě nevynechaly ani prostor okolo očí.

Ach, ano... Ty oči byly opravdu podivuhodné. Celý prostor v nich byl zaplněný tmavě modrou barvou, jejíž odstín se podobal noční obloze s hvězdami.

Celkově vypadala spíš jako včela, než jako kočka.

„Náš pán nechal o hladu tu dívku.” řekl přesněji moudřejší kocourek se světle zelenou srstí.

„Hm...” zamyslela se Bee a packou si podepřela bradu. „Ještě jsem se s ní neseznámila. Nepůjdem za ní?” nabídla a podívala se oběma kocourkům do očí.

~~~

Tmavovláska seděla u dveří. Její ruce byly obmotané okolo jejích kolen, hlavu měla sklopenou.

Slzy tekly po jejích tvářích jako voda v jakémkoliv potoce. Musím být silná, říkala si v hlavě a snažila se myslet na všechny pozitivní věci.

Moc jí to nešlo, aby autorka pravdu řekla. Hlavu měla plnou temných myšlenek o tom, co se vlastně stalo s jejím milovaným tatínkem.

Mohla se pokusit o útěk oknem, pomocí svázaných různých kusů oblečení, co tady v pokoji našla. Ale neudělala to... To zvíře by jí stejně dřív nebo později našlo.

Přesto dívka sevřela ruce v pěst. Najednou, jako by se v ní objevila znovu ta všechna odvaha.

Hřbetem ruky si utřela zbytek stékajících slz a postavila se ze studené podlahy. Pokud by měla utéct, udělá to právě teď.

Okamžitě vytáhla z pod postele rozdělaný provaz z oblečení. Byl ale stále moc krátký na to, aby se Marinette dostala pryč z tohoto strašidelného místa.

Všimla si jedné velké skříně, která stála poblíž velkého zrcadla. Ihned se k ní vypravila, aby mohla sesbírat všechno oblečení, co se jen dalo.

Jakmile ale dívka otevřela dveře od oné skříně, objevila se nad ní zrzavá kočička. Svými drápkami švihla po ruce tmavovlásky, čímž způsobila malé škrábance na její porcelánové pleti

„Au!” sykla dívka. Moc to nebolelo, přesto trochu štípalo.

„Promiň, drahoušku, ale nikdo mi nebude šahat na věci.” slabounce zasyčela kočka na skříni.

Její zbarvení srsti bylo takové tmavě oranžové. Ne úplně, ale i tak tam byl malý odstín. Na břiše a z části na ocasu si hrála bílá barva, která také barvila vnitřek uší. Konce pacek a uší byly zbarvené do tmavě hnědé barvy.

Její kočičí oči měly tmavě růžovou barvu, spíš byly takové fialové.

„Další mluvící kočka?!”

By: BadKitty03 💚

Princess And The Cat |w. @BadKitty03Kde žijí příběhy. Začni objevovat