Anime je prý pro děti

Death Note

The human whose name is written in this note shall die.

~První pravidlo Death Note~

Je správné zabít člověka, pokud by to prospělo společnosti?

Rodion Romanovich Raskolnikov se rozhodne zabít starou-

Ne, počkat! Tady se nejdeme bavit o maturitní četbě! I když, ta s touhle kapitolou má vlastně něco společného. - Zrovna, když jsem měla číst Zločin a Trest, jelikož jsem o této knize měla mít referát, tak jsem si raději tahala s sebou do školy mangu Death Note.

Ale teď už konec blbostí, jdeme tuhle recenzi brát trochu vážně...

Shinigami (v českém překladu smrtonoš) Ryúk úmyslně zahodí do světa lidí zápisník smrti, který normálně jeho rasa používá proto, aby si prodlužovala život... A samozřejmě zabíjela lidi.

Proč že to vlastně Ryúk udělal?

Odpověď je jednoduchá. - Nudil se. (Ale ono se není čemu divit, když jediné, co ve světě smrtonošů můžete dělat, je spánek nebo hraní kostek.)

Zápisník smrti si tedy spokojeně dopadne do Japonska, kde jej shodou okolností najde nadprůměrný student Light Yagami a tehdy začíná skutečná sranda.

Náš drahý Light se totiž rozhodne, že stvoří lepší svět bez zločinců, kde on sám bude bohem. - Bohužel né všichni lidé s ním souhlasí.

Takže si proti sobě poštve policii a ochránce zákona z většiny zemí světa, s nimiž se spojí i soukromý detektiv zvaný L známý tím, že nikdy neukazuje svou tvář a neprozrazuje své skutečné jméno.

Tím se rozpoutá válka dvou geniálních mozků, z nichž každý se snaží odhalit a zničit toho druhého dřív, než on sám bude zničen...

Počet epizod: 37

Žánr: Okultní detektivní příběh, psychologický thriller

Klady a zápory:

+ Na začátek musím uvést to, že ten příběh je naprosto geniálně promyšlený a kompletně vás vtáhne do děje.

+/- Hlavní postavy jsou naprostí géniové, což je sice strašně super, ale na druhou stranu vás pak deptá, že nikdy se jim nemůžete vyrovnat a že jste vlastně blbí jak necky.

- Jakoukoliv postavu si oblíbíte, tak si můžete být téměř jistí, že nakonec zemře.

- Já osobně si myslím, že některé postavy ze sebe mohly dostat o něco víc. Ne, že by byly kompletně nevyužité, to ne, ale určitě se s nimi dalo udělat ještě něco navíc.

+/- Openingy se nedají považovat ani za nějaký skvost či něco extra, ale zároveň to ani není to nejhorší. - Jenom mě prostě nějak nechytly a když nemám čas, nedělá mi problém je přeskočit. (Ano, opening se dá považovat za výjimečný v okamžiku, když nemáte čas, ale přesto jej nepřeskočíte.) 

+ Na YouTube existuje jedno fan made video, které ukazuje alternativní konec tohodle anime a musím říct, že to je prostě něco! Má zkrátka takové své kouzlo a kdyby byl oficiální, dozajista by vedl k druhé sérii. (Musím poděkovat Sleepisperfect, která mě na tenhle alternativní konec upozornila. - Děkuju mnohokrát. ^_^)

Proč je tohle anime ,,pro děti"?

Myslím, že tady je to dostatečně jasné. - Kluk, jenž vraždí lidi a tvrdí, že je to pro vyšší dobro; Smrtonoši ne s zrovna roztomilým vzhledem (Když je sestra viděla poprvé, docela se jich lekla.); komplexní a perfektně promyšlený děj, který by mladší diváci nemuseli pochopit. - To jsou ty hlavní faktory.

Ale zároveň nesmím zapomenout zmínit to, na co jsem narážela už na začátku skrze poznámku o knize "Zločin a Trest": Tohle anime v sobě skrývá i nějakou psychologickou otázku. - Je opravdu správné zabíjet, i když se jedná o nějakého vraha či zločince?

- Pro starší diváky se tak příběh Lighta Yagamiho stává dobrým tématem k diskuzi nebo alespoň k zamyšlení, zatímco mladší by z toho nic pořádně neměli.

A v neposlední řadě je zde fakt, že v Číně a několika dalších východních zemích je Death Note zakázaný, protože mladší diváci si pak pořizovali vlastní zápisníky a psali do nich každého, kdo je rozzlobil.

- Když tohle dělá někdo starší, tak je to v pohodě, protože mu to třeba pomáhá se uklidnit, aniž by musel osobě, na niž je nahněvaný, jednu vrazit... Ale pro malé děti to není zrovna nejlepším příkladem, jak řešit konflikty.

Co si o tom myslíte vy?

Názor dalšího otaku:

Tentokrát se k vybranému anime vyjádří osoba vystupující zde na wattpadu pod přezdívkou Rhaenis, takže končím se žvaněním a nechávám jí volný prostor...

Ohledně Death Note... tohle anime je naprostá srdcovka, bylo to první anime, který jsem viděla od začátku do konce a můžu říct, že mě vážně dostalo (i když hodně věcí jsem si uvědomila až při čtení mangy). Taky jsem u něj byla celkem v depresi, ať už kvůli tomu, že mi pomřely všechny oblíbený postavy, nebo prostě proto, že jsem si vedle L a Lighta připadala strašně hloupá...

Každá z těch postav má něco do sebe, většinu z nich musíte milovat nebo nenávidět (a z téhle skupiny jich mám stejně většinu ráda, protože je shipuju s těma oblíbenýma, ehem), a jasně, i tady jich je celkem dost (od šílené stalkerky po egoistickýho magora (kterej mi chvilkami připomíná našeho dějepisáře, no nic))...

Takže tohle anime je pro mě naprosto dokonalý, nenašla jsem nic, co bych mu mohla vytknout – snad jen to, že mi jedna po druhé pochcípaly moje oblíbený postavy, ale to se mým oblíbencům stává dost často... Vážně, vážně se na to koukněte, pokud jste to ještě neudělali (a pokud jo, tak to udělejte znovu)! :D

Tak, to by bylo z mé strany asi všechno. :D

Dnes jsme si prošli další vcelku profláklé anime, které musí drtivá většina z nás dobře znát (Někteří i pozpátku. xD - Hmmm... Pozpátku... Yagamai = pozpátku Iamagay = I'm a gay... Ale to sem teď nepatří. xD), takže doufám, že brzo budu moct přejít k takovým zástupcům tohoto žánru jako např. Danganronpa nebo Higurashi No Naku Koro Ni, o kterých třeba někteří slyšeli, ale ještě je neviděli. (I když, ještě jsem nenarazila na člověka, který by znal Higurashi.) :D