Demons in Bakersfield

Demons in Bakersfield - 3. Kapitola

Zbytek dne ve škole jsme o domě nebo o Jakovi nemluvily . Škola dnes utekla celkem rychle . Zpátky ze školy jdu opět pěšky . Tentokrát, ale s Miou , která nepotřebuje autobus , protože bydlí blízko a tak těch pár metrů dojde pěšky .  Po cestě si všímám ,  že ulice tady v Bakersfieldu jsou všechny stejné . Po každé stráně jsou klasické americké domy , které mi přijdou všechny stejné . Asi to bude tou konstrukcí , pomyslím si .

,, Mio , jak jsi mi říkala o Jakovi , je to opravdu pravda , to co jsi mi v jídelně říkala ? ‘‘ nemůžu ukojit svou zvědavost a prostě se na to musím zeptat . Vždyť jsem s ním včera mluvila a nepřišel mi samotářský.

,, Nebyl vždycky takový . Byl to největší frajer ze školy , měl i holku a spoustu kamarádů . ‘‘

,, Holku ? No a kde je teď ? ‘‘ musím prostě vyzvídat .

,, Už s ní nechodí . Nikdo o ní nic neví a ani pořádně nevěděl . Nechodila na tuhle školu . Jeden den byl Jake v pohodě a ten druhý .. se začal chovat prostě jako jiný člověk . Přestal chodit do fotbalového týmu a začal ignorovat i přátelé , které měl . Jediný s kým se baví je Peter .‘‘

,, A jak už je tomu dlouho ? ‘‘ dovolím si ještě jednu otázku

,, Už dlouho , snad rok ‘‘

Tak to je mazec . Nechápu jak se mohl ze dne na den takhle změnit , pomyslím si . Přeci Jake , kterého znám je úplně jiný než nějaký samotářský  někdo . Ale co , v tomhle městě není nic normálního – vzpomenu si na včerejší randál na půdě , která je bůh ví proč zamčená .

Po chvíli se s Miou rozloučím a zbytek cesty jdu sama . Přemýšlím pořád nad Jakem a taky nad tím domem . Jak se dneska holky tvářily .. to muselo být znamení , že se tam opravdu něco děje . Měla bych ….

,, Nancy ‘‘ vyruší mě z mých myšlenek něčí hlas , který na mě z dálky volá

Je to Jake . Tý jo , teď jsem ještě více nervózní než včera , ale zachovám si chladnou hlavu , i když z těží . Počkám na něho než přijde blíže  , abych zjistila co po mě chce .

,, Co se děje ‘‘ zeptám se a usměju se na něj .

,, Nic , jen jsem tě viděl v dálce tak jsem si řekl , že bychom mohli jít spolu . Když jsme teď sousedi ‘‘ zase se usměje a já jsem v sedmém nebi . Takový úsměv s těmi svými krásnými tvarovanými rty umí opravdu jen on . Dnes mu to sluší ještě více než včera . Má na sobě černé tílko – zase vidím ty svaly ! A rifle .

Chvíli nic neříkáme . Jen jdeme .

,, Tak jak se ti líbil první den na škole ? ‘‘ přeruší Jake to trapné ticho .

,, Nebylo to tak špatný , ale naštěstí už zítra pojedu autobusem , takže se nemusím trmácet takovou dálku pěšky ‘‘ přiznám svou lenivost a Jake se zasměje . A tak prostě jdeme a kecáme o škole – samozřejmě obecně o škole . Řekla jsem si , že téma o jeho osobnosti nechám na jindy . Přeci jen ho pořádně neznám . Cesta celkem rychle utekla a za chvíli stojíme u naších známých popelnic .

,, Co dneska někam zajít  ? Znám spoustu míst , které bych ti mohl ukázat ‘‘ nabídne mi .

,, S velikou radostí ‘‘ odpovím a usměju se jak nejlíp umím . ,, Jsou dvě . Co třeba ve čtyři  ? ‘‘ ujistím se

,, Ve čtyři se mi to hodí ‘‘ uměje se a každý se dáme opačným směrem .

                                                             *******

Je něco  před čtvrtou . Nedá mi to a musím ze sebe udělat alespoň trošku člověka .  Nanesu tedy na sebe trochu make-upu dám si světlé fialové stíny , řasenku a zvýrazním si obočí . Alespoň teď se mi ten můj malý , kulatý obličej s dvěma hnědýma očima trošku zvýraznil.

A protože je venku teplo , obleču si volnější kratší šaty , které uprostřed obepíná hnědý opasek . K tomu si vezmu hnědé baleríny a můžu vyrazit . Když se chystám vylézt z pokoje, uslyším zase to volání svého jména . ,, Mami ?  ‘‘ vylezu na chodbu a naslouchám , jestli to je opravdu má matka . ,, Nancy .. Nanccyy ‘‘  slyším to všude kolem sebe . Stuhnu jak malá .

,, Nancy ‘‘ objeví se máma na schodech , díky bohu !

,, Mami ! To si na mě volala ty předtím ? ‘‘

,, Ne zlatíčko , proč ? Mimochodem budu dneska na večeři dělat špagety s boloňskou omáčkou . ‘‘

Rozhodnu se , že mámě o těch podivných hlasech nepovím , ještě by mě poslala se léčit , takže se jen usměju na tu fajn večeři , kterou budeme mít večer a spěchám za Jakem .

Když vylezu před dům Jake už na mě čeká a tak společně vyrážíme bůh ví kam .

Jdeme směrem k tomu hustému lesu  , který mi včera naháněj takový strach. Ale když tu jsem s tím mým zachráncem , pousměju se nad tou myšlenkou .

,, Kam teda jdem ? ‘‘ zeptám se

,, Na jedno takové místo ‘‘ Odpoví Jake a já jsem zvědavostí bez sebe

Vcházíme do lesa  a jdeme dle vyšlapané pěšinky . Les není tak strašidelný jak se zdá z dálky . Je tu celkem krásná příroda . Všude kolem stromy a z dálky slyším prozpěvovat nějakého ptáčka . Skrz stromy dopadá sluneční světlo , takže vidím v dálce spoustu slunečních proužků . Jdeme pořád dál a dál až se po chvíli usadíme na jedné lavičce , ukryté pod stromy . Je tu krásné ticho a klid . Všude kolem příroda a hvízdání ptáčků . Téměř romantika !

,, Sem jsem chodil kdysi téměř pořád ‘‘ svěří se mi Jake a přijde mi jakoby chátral hluboko v minulosti . Jako bych viděla tu skrytou bolest .

,, Chodil si sem sám  ? ‘‘ zeptám se a sednu si na lavičku .

Jake jen zavrtí hlavou , plaše se usměje a sedá si vedle mě .

,, Víš , slyšela jsem o tobě ve škole dost věcí ‘‘ teď je ta pravá chvíle , musím se ho zeptat !

,, Že nemám kamarády a změnil jsem se  ? ‘‘ doplní mě , a já si uvědomím , že měl pádný důvod se změnit , když to o sobě ví  …

Jen zavrtím hlavou

,, Je to složíté , v mém životě se toho stalo až příliš .. ‘‘

,, Taky jsem slyšela .. , že jsi měl před nedávnem i holku  ‘‘ čekám na jeho reakci

,, No , jednu jsem měl , před rokem ‘‘ koukne na mě a já v jeho  očích vidím odraz smutku

Pokynu hlavou , aby pokračoval …

,, Jmenovala se Klara . Miloval jsem ji . Byla tak sebejistá a do všeho se hrnula po hlavě . Mnohdy jsem s ní nestíhal držet krok . Byla živel ‘‘ vypráví Jake a nostalgii se mu lesknou oči .

,, Všechno bylo dokonalé . Vídaly jsme se každý den po škole . O víkendu a prázdninách jsme byly jen spolu . No jednoho dne prostě zmizela .  Nejprve jsem si myslel , že mě prostě .. opustila . Pak jsem si ale uvědomil , že Klara by to nikdy neudělala . Nikdy by mě neopustila . Někdo ji musel ublížit . Policie hledala všude , celý rok po Klaře pátrali . No marně . Nenašel se sebemenší důkaz , že by Klara byla na živu . Jako by se vypařila nebo co  .. ‘‘ dořekl a mě se sevřelo srdce