Zwei

973 109 15
                                    

Ráno jsem se vzbudil v nemocnici. Zaslechl jsem dívčí hlas,který se ozýval za dveřmi. ,,Mohu jít za ním?" klika se posunula dolů a dveře se otevřely. Do pokoje vešla ta holka...ta holka ze včerejška.  

*Pohled Lindy* 

Ptáte se co se mnou za celou tu dobu bylo a jak jsem to zvládala? Nezvládala jsem to,každou noc jsem spala v slzách. Aničku s Honzíkem jsem vždy objímala tak moc,až se divím,že jsem je nerozmačkala. Snažila jsem se na Kubu zapomenout. Nakonec mě napadlo,napsat vše na papír. Napsala jsem tam jak se cítím,co jsem za tu dobu dělala,jak děti rostly a hlavně...jak moc ho miluju. Stále mu patří mé zlomené srdce,které ON zlomil na dvě půlky. 

A teď? Teď sedím u jeho postele v nemocnici,protože jsem mu zachránila život. Sleduji ho,otevřel oči,ale já ho jen sledovala a nic neříkala. ,,A..ahoj" vykoktala jsem ze sebe a snažila se usmát. ,,Ahoj" zmateně se na mě podíval..nepoznal mě. ,,Jak se jmenuješ? Teda jestli se smím zeptat na jméno mé hrdinky" zasmál se po chvíli. A je to tady..řeknu mu jméno a jemu to všechno dojde...no co,alespoň si to vyříkáme. ,,Linda" usmála jsem se. ,,Já jsem.." zarazila jsem ho. Nedošlo mu to. ,,Já vím Kubo" zadívala jsem se do země. 

*Pohled Kuby* 

,,Linda" usmála se na mě. To jméno.. ,,Já jsem..." zarazila mě. ,,Já vím Kubo" podívala se do země. ,,Počkat..." začínalo mi to docházet ,,to nemůže být pravda...že to je jen sen?". ,,Není to sen" zavrtěla sebou. 

*Pohled Lindy* 

,,Proč si ten den odešla? Proč si mi nic neřekla?" chytl mi ruku a pevně ji stiskl. ,,Dal si přednost jí přede mnou...tak jsem si myslela,že stojíš o ni" řekla jsem potichu. ,,Lin ale já chci jen tebe" v jeho očích jsem viděla jak věří tomu,že se k němu vrátím. ,,To si říkal i minule...a hle jak to dopadlo. Vsadím se,že si teď s tou svoji...holkou...nebo už ženou?" nevydržela jsem to a začala na něho křičet ,,a teď mě omluv..doma na mě čekají dvě děti". Nechápu tu změnu nálad...proč jsem se předtím skoro rozbrečela a teď jsem na něho křičela? Nechápu to a snad ani nikdy nepochopím...


Remember? w/GEJMRKde žijí příběhy. Začni objevovat