12.
Emily uvítala lehký vánek, jež jí příjemně hladil po tváři a pohrával si s jejími neposednými loknami. Večerní nebo spíše ranní hodiny s sebou přinesly mírné ochlazení a i přesto, že si vyrazila pouze v tričku, kalhotkách a botách, jí zima nebyla. Hřál ji Jack.
Snažila se jít rovně, ale čas od času se jí do cesty sám od sebe postavil sloup, který byla nucena obejít. Nehodlal totiž ustoupit. Zaklela ho příhodnou nadávkou a pak pokračovala opět rovně.
Během noční procházky potkala pár lidí. Nad jejím zjevem se obvykle pousmáli nebo naopak zhrozili a šli dál. Popřípadě se ještě otočili, zda se jim to nezdálo. Skutečně to nebyl přelud. Emily vypadala asi tak, jak se cítila. Nepatřičně. Nepřítomně. Zasněně. Svobodně. Šťastně. Vyčerpaně.
Konečně se necítila osaměle a nemusela předstírat, že je v pohodě. Nyní v pohodě skutečně byla. Kdyby v tu chvíli byla schopna přemýšlet i nad něčím víc, než jak se vlastně chodí a zároveň neslintá, věděla by, že se do jejího života vrátila jedna z osob, které před nějakým časem zmizely a zůstala po nich zející trhlina, již nemohlo zacelit nic jiného než jejich návrat.
Dnes se však skutečně částečně zacelila. Saul se vrátil zpět do jejího života. A to ve velkém stylu. Nepřišel sám. Přivedl s sebou ještě další čtyři Pistolníky. A minimálně dva z nich si získali možná i trochu víc než jen její pozornost. Pocítila k nim náklonnost.
Minuty ubíhaly, kroků přibývalo a únava způsobená provozováním vysilujících činností se ozvala. A zcela právem.
Napadlo ji, že by se třeba mohla vrátit a pohodlně se uvelebit vedle Stevena. Bohužel vůbec nevěděla, kde je. Nohy jí ztěžkly a nemohla se zde dál potácet v naději, že najde tu správnou bytovku. Po levici měla malý park a hned na začátku se na ní usmívala volná lavička a vábila ji k sobě. Em byla momentálně otrokem svých pudů a rozum k nim naneštěstí nepatřil. Její tělo volalo jen jediné: Spát.
A tak šla k lavičce.
Sedla si a právě ve chvíli, kdy chtěla odložit Jacka a natáhnout se, otřelo se jí něco o nohy. Úplně zapomněla dýchat. Vytřeštila oči a oběma rukama pevně svírala lahev, jakoby ji před tím něčím mohla whisky zachránit. Odmítala se podívat pod lavičku a odhodlaně zírala před sebe.
Byla posraná strachy.
To stvoření se chtělo jen trochu pomazlit. Em z toho však měla málem infarkt, když kočka černá jako noc vyskočila vedle ní na lavičku. Raději se ani nechtěla přesvědčovat o tom, zda je to nebezpečný, nebo není, rovnou se zvedla a pelášila pryč.
Ano, před kočkou.
Takhle rychle běžela naposledy, když utíkali před fízlama z podchodu.
Proběhla několika liduprázdnými ulicemi, než jí došlo, že ji nikdo nepronásleduje.
Ani kočka.
Nemohla popadnout dech a měla sucho v hrdle. Napila se z flašky, ale zjistila, že whisky není na žízeň nejlepší, takže jí pořádně protáhla dutiny.
Potřeba spánku po běhu ještě vzrostla, a tak se Em začala rozhlížet po nejvhodnějším lůžku.
Její volba padla na kufr bílého Mercedesu. Vytáhla se na něj a v sedě dopila poslední zbytek Jacka. Chtěla flašku položit na zem, ale vyklouzla jí a na zemi po ní zbyla jen hromádka střepů.
" Ups," řekla jen a lehla si na záda. Vlasy jí povlávaly ve větru. S úsměvem zavřela oči a celý svět jí mohl políbit.
Kdyby se Saul otočil asi tak o dvě vteřiny dřív, viděl by utíkající Emily, která se mihla v mezeře mezi domy. On se však otočil příliš pozdě a Em stihla zmizet ve vedlejší ulici, než kam měli s Kate namířeno.
ČTEŠ
SEX, DROGY A ROCK 'N' ROLL!
FanfictionAnarchie a svoboda zvítězily. Příběh Krásky s havraními kadeřemi a její bezohledný jízdy s Guns N' Roses. Inspirováno skutečnými událostmi.