Lily: Královna Narnie

18. část

Šli po schodech dolů. Lily si nenápadně vytáhla z kalhot špendlík, který tam měla pro různé případy, ohla jeho konec a strčila do klíčové dírky v poutech. Byla velmi zručná musela jen pár krát otočit a zámek se otevřel. Naštěstí to nikdo nespostřehl, protože dívka šla mezi Edmundem a Kaspianem, kteří neměli ponětí o Lilyiným plánu. Lily si ještě přidržela na rukou pouta, aby to vypadalo, že je pořád má sepnuté. Lily tušila, že přijde co nevidět pomoc, protože slunce už dávno vyšlo. Lily se naklonila přes hradbu a podívala se, co se děje na náměstí.

Bylo tam plno lidí a pravě se dražilo.... lidi. Lucka stála u stolu a na krku měla tabulku s nápisem: Prodáno. Na stupínku vedle muže, kterého dnes viděli v hale, byl Eustác a právě se ho dražilo. Moc lidi o něj nemělo zájem. Najednou z davu vystoupil zahalený muž. Něco říkal, ale Lily nedoslechla co. Najednou muž odhodil plášť a objevil se tam Drinian a na rameni mu stál Ripčíp. Oba vytasili meče a šli bojovat. Pak v davu se odhalila celá posádka "Jitřního Poutníka" a všichni se vydali do boje. Lily se ohlédla po strážnikách, kteří začali panikovat. Lily využila situaci, sundala si pouta (Kaspian a Ed se na ní koukali s vykulenýma očima), skočila po prvním, který měl její zbraně a klíče od pout. Vytrhla mu meč z ruky a jednou rano ho srazila k zemi. Rozběhla se na druhého a na svého bratra zařvala:
"Ten na zemi má klíče!"

Kaspian se ihned k němu dostal a otevřel pouta sobě i Edmundovi. Lily za tu dobu složila i druhého strážnika. Všichni tři se svými zbraněmi seskočili na náměsti a pomáhali. Válka se točila. Obyvatelé ostrova byli na straně Narnianů a pomáhali jim.

Lily si to užívala. Konečně byla ve svém živlu. Najednou však na ní šli tři nepřátelé. Lily se nechtěla vzdát, ale bylo jich moc. Musela se bránit, ale najednou už byla daleko od nich. Necítila žádnou půdu pod nohama a u pupíku jí něco škublo. Zatočilo se jí v hlavě. Kolem pasu cítila něčí ruku a snažila se zorientovat, co se děje. Najednou uviděla Edmunda a vše pochopila. Když stála mezi nepřáteli, Edmund se zhoupl na laně, chytil jí kolem pasu a uletěli nepřátelům. Když se zastavili, opatrně jí postavil na zem a zadíval se jí do očí.

"Zvládla bych to sama." napodobila Petrův hlas. On se usmál.

"Jo, jasně." pochyboval. "Už jsme si kvit?" Tím měl Ed na mysli, když mu Lily zachránila život při bitvě o hrad před třemi roky.

Ona přikývla hlavou a chvíli na něj hleděla. Konečně teď zjistila, jak je Edmund pohledný. Pocítila něco v břiše. Edmund se jí opravdu líbil. Dívali si do očí, ale pak Lily ihned odvrátila pohled, když ucítila, že se červená. Rychle se otočila a běžela bojovat.

Nemůžu být přece zamilovaná do Edmunda, pomyslela si, je přece jako můj bratr.

Edmund byl jako omámený. Lily se mu líbila už když tady byli minule. Celý ten rok nemyslel na nikoho jiného, jen na ní. Přál si, že když se vrátí do Narnie, aby neuplynulo mnoho času, aby se s ní ještě uviděl. Nevěděl jestli ji má rád jen jako sestru nebo kamarádku, nebo to je něco víc.

Bitva skončila. Narniané zvítězili. Lily šla po Kaspianově pravici a Edmund po levé straně a za nimi šli všichni ostatní Narniané včetně Lucky, Eustáce, Driniana a Ripčípa. Šli za bouřlivého potlesku obyvatel. Najednou k nim přiběhl nějaký muž.

"Nechte ho jít." přikázal Kaspian, když Drinian a nějaký jiný muž mu bránili průchodu.

"Můj pane. Mou ženu dnes pohltila mlha. Vemte mě z sebou. Můžu vám pomoct při hledání zmizelých." řekl rychle muž.

"Nebojte se, my ty zmizelé najdeme. Vítejte v posádce." řekl mile Kaspian a pokračoval v cestě.

"Děkuju vám." uklonil se muž a šel se rozloučit se svou uplakanou dcerou.

Když už byli u loděk, přišel k nim lord Bern se starým mečem v ruce.

"Můj králi." oslovil Kaspiana. "Tento meč mi daroval váš otec, nechť je vám poslušný." řekl stařec a předal starý meč Kaspianovi.

"My je najdeme. Slibuju." rozloučil se král a když odcházel k loďce, předal Edmundovi meč a Ed tím získal svou vlastní zbraň.

Celá posádka se vrátila na "Jitřního Poutníka" a všichni vypluli na neznámé vody.