Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•20- ,,Vlastně spíš já líbal tebe."

,,A teď můžeš jít." mírně jsem se usmála a on jen pokroutil se smíchem hlavou. Rozešel se do svého pokoje a já mu usínala na ramenu.

Jeho pokoj měl vždy speciální vůni, proto jsem ihned poznala, kdy jsme do něj vešli i to, jak jemným bouchnutím zavřel dveře. Najednou jsem pod sebou ucítila měkké peřiny. Pod dekou jsem nahmatala lem mého trika a nějakým způsobem ho ze sebe svlékla. To samé se mi podařilo u tepláků.

Když jsem se otočila na vnitřní stranu postele, malém jsem vrazila do Justina.

,,Co když tě teď tady přivážu, dám ti to uspávadlo, cos určitě viděla v tašce, a něco ti provedu?" podepřel si hlavu rukou.

,,Neuděláš to." podívala jsem se mu do očí.

,,Hej," zasmál se ,,to je moje taktika."

,,No, tak teď už není." zasmála jsem se.

,,Justine, to s Jazzy mě vážně moc mrzí. Měl jsi mi to říct hned a ušetřili bychom tě slz." pohladila jsem ho po boku a on mě k sobě natiskl.

,,Slzy pro mou sestru jsou sice drahé, ale nejsou zbytečné. Dokazuje mi to, že ji mám pořád tak moc rád a ani pomsta mi tu bolest ze srdce nedostala." zavrčel si pro sebe.

,,Tak fajn, hele k tomu, že jsi zabil dvanáct lidí, a já po tom všem tady s tebou ležím v posteli, v místnosti, kde nemáš určitě jen jednu zbraň, se fakt vracet nebudeme, ano?" zasmál se a přikývl.

,,Dobře."

,,Mimochodem. Z naší party-ové noci si nejspíš pamatuješ víc, než já. Takže, co se všechno stalo? Pamatuju si jen, jak jsme tam přišli, chvilku jsme pili, a pak jsi mě táhnul domů a já zvracela."

,,To v podstatě znáš celé. Na té party jsi pak šla koupit pití a přimotal se k tobě nějakej kluk, kterej tě začal otravovat. Všiml jsem si toho až po chvíli, ale nechtěl jsem se do toho míchat, protože jsi vypadala, že to zvládáš. Po chvíli jsi ale chtěla odejít a on tě chytil hrubě za ruku, no a v tu chvíli jsem se ztratil. Pak už si díky tomu alkoholu pamatuju je jak na něm sedím a mlátím ho." uchechtl se. Jo, to si pamatuju.

,,Jakmile jsem se trochu vzpamatoval, uznal jsem, že je čas jít domů. Tebe jsem nesl, protože bys neušla ani dva metry, ale to je v pohodě. Jsi lehounká a byl to kousek, i když jsem v sobě měl tak dvě promile a ty tak tři." zasmál se.

,,Tu pasáž v koupelně si teda pamatuješ. Chtěl jsem ti pomoct, ale bylo ti trapně, že bych tě viděl zvracet, tak jsem čekal za dveřmi. Potom jsem si tě vzal k sobě do pokoje, abych tě měl pod kontrolou, kdyby se ti znovu udělalo špatně. Lehli jsme si, ale ty jsi pořád nechtěla spát. Ptala ses mě na význam mých tetování a nakonec jsme se líbali." to poslední zašeptal se smíchem.

,,Co?! Já tě líbala?!"

,,Vlastně spíš já líbal tebe."

,,Ale chtěla jsem to já."

,,No, to jo." Ježíši kriste.

,,To je tak trapný. A pak?" zatajila jsem dech.

,,Pak nic. Co myslíš že by se mělo..." nedůvěřivě jsem se na něj podívala.

,,To ne. Opravdu jsem tě nezneužil pro vlastní potěšení, když si byla opilá. Normálně bych to udělal, ale s tebou ne. Jsi kamarádka." pousmál se na mě a já mu věřila.

,,Fajn. Děkuju."

,,To nic. A teď pojď spát." usmál se. Otočil se ke mně zády, lehl si na levý bok. Přitiskla jsem se na jeho záda a dala mu ruku kolem pasu. Břišáky, břišáky, břišáky. Nepatrně jsem se pro sebe usmála a usnula.

•••

Moc jsem toho nenaspala. Spíš jsem odpočívala a hladila Justina na zádech, hrudi a na břichu, znáte to. Občasné spokojené zabručení bylo jasnou známkou toho, že na to asi od holek není zvyklý, ale líbí se mu to.

A ptáte se proč jsem něco takového dělala? Nemám nejmenší tušení. Je to pro mě cizí člověk, ještě k tomu kriminálník, co dělá nelegální věci. Jenže já byla vždycky až moc empatická. Měla jsem potřebu mu to všechno nějak vrátit. To, že se o mě postaral na té party, že nevyužil mého bezvědomí, i když by to většina opilých kluků udělala a taky to, že se mi svěřil se svým tajemstvím a nezabil mě.

A já nic jiného neumím. Kromě toho, že jsem chytrá a cílevědomá, dokážu kupodivu i dávat lidem lásku. A on na ni není zvyklý, což je pro mě srdcervoucí. Není zvyklý na objímání, milování, nebo na to, že by pro někoho mohl být ten jediný na světě.

Lidi jako je Justin si prostě užijí a jdou každý svou cestou. Minimálně to odhaduju na Justina, že šel svou cestou a ta holka mu byla jedno. Hlavně, že mu roztáhla nohy.

No a ty teď s ním ležíš v posteli. Už zase! Bello, zraníš nás obě!

Nezraním, je to jen spolubydlící.

Spolubydlící, se kterým se líbáš.

To bylo jen jednou!

Vztekle jsem se otočila a vstala z postele. Odešla jsem do kuchyně a opřela se o linku.

,,Co se děje?" slyšela jsem za zády Justinův chraplavý hlas.

,,Nic, jen nemůžu spát. Jdi si ještě lehnout." vydechla jsem.

,,To v žádném případě. Ještě tři nebo čtyři hodiny bys mohla spát! Mazej!" ukázal na dveře.

,,Nejsem malá, Just..."

,,Isabello!" vykročil ke mně.

,,Fajn, fajn. Už jdu, jasný?" prošla jsem kolem něj a lehla si do teplých peřin. Justin zhasnul světlo v kuchyni a zavřel dveře od pokoje.

Je fakt pěknej, že?

Ty už se dnes ani neozývej!

Idiotský podvědomí. Justin si lehnul ke mně. Zavřela jsem oči a snažila se ještě usnout. Po chvíli se horká dlaň dotkla mých zad a přitáhla si mě k sobě. Justin mě natiskl na jeho hruď a po zjištění, že jsem "v bezpečí", se uvolnil. Zavřel oči a pomalu vydechoval. Já už jsem se ani nepokoušela usnout. Jen jsem pozorně zkoumala Justinův kříž, co má na hrudi, korunu pod levou klíční kostí a římské číslice pod pravou klíční kostí.

,,Datum narození mé matky." vzpomněla jsem si.

•••

,,Spánek je cenný." zašeptal Justin. Jsem vzhůru už asi půl hodiny a ještě není ani pět ráno.

,,Jednou jsem řídil z Kalifornie až do Washingtonu. Nemohl jsem se ani vyspat, protože nás tlačil čas a mohlo by mě to stát život." vyprávěl.

,,Takže jsem nespal čtyřiadvacet hodin." řekl a zívl si. Nic jsem neřekla a čekala, až zase zavře oči, abych se mohla ponořit do svých myšlenek.