Osvobození

1.

„Dámy a pánové, prosím abyste použili bezpečnostní pásy."hlas tý protivný letušky, která mě celý 3 hodiny letu chodila každých deset minut kontrolovat, jako bych měla způsobit havariji letadla mě vytrhl z myšlenek.

Byla jsem doma. Ve svém milovaném Londýně. Je to už doba, co jsem to tu nenavštívila, a těšila jsem se na babiččinu bábovku, kterou mi chystala vždy když jsem měla přijet.

Při výstupu z letadla mě zasáhlo klasické Londýnské deštivé počasí. Na mou dosněda opálenou pokožku dopadly kapky vody a já se konečně pořádně nadechla vlhkého vzduchu. Tohle mi chybělo.

Věřte nebo ne. Španělsko je krásné, ale ty vedra které vládly poslední dva měsíce se nedaly vydržet.

Můj šéf mě tam poslal abych udělala článek a krátkou reportáž, která měla aspoň částečně vysvětlit politickou situaci. Původně to měla být výprava na dva až tři týdny, ale jelikož jsme přišli na stopu mafiánům, kteří kazili obchody jedné z největších firem Španělska, rozhodli jsme se zjistit víc a tudíž jsme tam zůstali o trošičku dýl.

A na něco jsme přišli. Ale jakmile se to takzvaní mafiáni dozvěděli, začali po nás pátrat a to byl náš impulz na to vydat se domů.

"Tak se uvidíme zítra v práci" mávl na mě můj asistent, sebral kufry a vydal se z terminálu letiště.

Taxíkem jsem jela necelou hodinu a ocitla jsem se před svým bytem. Babička už na mě čekala v kuchyni a já ucítila vůni skořicové bábovky.

„Ahoj zlatíčko" přišla ke mě a políbila na tvář. Musela jsem se sklonit, jelikož byla o dost menší než já.
„Ahoj, krásně to tu voní."objala jsem.
„Věděla jsem že budeš ráda za něco dobrého k snědku. Čekám ti už od rána, tak jsem ti připravila i večeřim" docupitala zpět k plotně a začala míchat něco v hrnci.
„Jsi hodná, nezlobila tě Amanda?"Amanda je moje kočka, o kterou se babička stará vždy když jsem na cestách. Obden ji sem nosí jídlo, vyměňuje záchod a mazlí se s ní. Ano chápu. Je blbsot mít kočku když jsem pořád příč, ale dostala jsem ji k 21 ti nám od rodičů a poté co se rozvedli a odstěhovali, jsem ji nedokázala dát přič.
„Ta kočka je hotové zlatíčko."zašveholila babička a jako by ji tím přivolala se jí Amanda začala motat okolo nohou.

„No ahoj koťátko" vzala jsem ji do ruky a podrbala za ouškama. Stýskalo se mi po její hebké rezavé srsti a po její společnosti v posteli.

S babičkou jsme se společně navečeřeli a ona potom odešla domů.

Byla jsem šťastná když jsem se zahrabala do čistých peřin a poprvé za ty dva měsíce jsem při spánku nepřemýšlela nad prací a rychle usnula.

Ráno jsem se mohla dlouho prospat, protože do práce jsem šla až na 10tou. Rušné ulice města mě po ránu dost rozčilovali, protože mě připomínali všechny ty povinností co mě čekaly.

„Dobré ráno Mio" pozdravila jsem recepční a výtahem vyjela do své kanceláře. Na stole jsem měla položené papíry které jsem musela podepsat a na oběd jsem zavolala moji nejlepší kamarádce že si dáme sraz v Jordan Caffe.

„Tolik se mís stýskalo."řekla mi místo pozdravu má blonďatá kamarádka a pevně mě objala.
„Mě taky" usmála jsem se a vydali jsme se do naší oblíbené kavárny. Obejdnali jsme si neco malého k obědu a dali se do vyprávění. Kate mi do detailů poslala její první rande s Kevinem, klukem kterého potkala před mesicem ve Starbucks. Já ji zase o svých zážitcích ve Španělsku. O Mafianech jsem se samozřejmě nezmínila.

„A co Španělové." zakmitala na mě obočí. Kate je nenapravitelná lovkyně mužského pohlaví. Její sexuální apetit je jako hárající se kočky, což je ještě slabé přirovnání.
„Snědí a někteří i milý."zašklebil a jsem se nad vzpomínkou postaršího pána, který nás ubytoval a každý večer se chodil ptát jestli s nimi budeme grilovat rybi.
„To mi připomíná. Myslela jsem že jsi tam byla pracovně, ale ty vypadáš jako po zatraceně dobrý dovolený."poukázala na mou opálenou pokožku. Taky jsem se divila. Nejsem ten typ člověka co se dobře opaluje. Spíš se spaluju a naskakují mi pihy, ale po těch dnech na slunci se stal zázrak a já byla opravdu opálená. Jediný co mě štvalo byla bledá čára na zádech a ramenou od tílka. Ale to nebylo moc vidět, protože jsem měla dlouhé hnědé vlasy a když byli rozpuštěné spolehlivě kryli ty nevkusná neopálená místa.
„Byla jsem jen hodně venku."zasmála jsem se jejímu obvinění.

Oběd byl vážně dobrý a já se vydala zpátky do práce, zatímco Kate šla nakoupit barvy na své obrazy. Byla vážně skvělá malířka a její obrazy zdobil jak moji zeď v ložnici v bytě, tak moji kancelář.

Odpolední porada dopadla celkem dobře. Článek o Mafii jsme se rozhodli zatím nevydat a já se vydala domů.

Zrovna jsem otevírala byt, když jsem si všimla obálky, která čouhala z dírky mezi zdí a dveřmi. Opatrně jsem ji vytáhla. Žádná adresa tu nebyla napsana a já začala být zvědavá co se v ní nachází.

Odhodila jsem kabelku a klíčky na stůl, dala najíst Amandě a posadila se na postel. Chvíli jsem si hrála s obálkou mezi prsty, než jsem se jí odhodlala otevřít.

Jsi moje.

Šokovaně jsem si přečetla ty dvě slova. Nebyl tu žádný podpis, žádné razítko, jenom tenhle vzakaz, který mi navodil husí kůži.

Určitě je to nějaký blbý vtip. Odhodila jsem dopis na zem a začala se chystat do postele. Nebudu říkat že mi to nevrtalo hlavou, ale rozhodla jsem se tím nějak nezabývat.

V noci byla bouřka a já nemohla usnout. Amanda se mi říkala k nohám a spokojeně pochrupovala, když jsem najednou uslyšela ránu. Prudce jsem se posadila a rozhlédla se okolo sebe. Nic jsem neviděla , a nejednou mě někdo chytl za pusu a já ucítila už jen prudkou ránu do zátylku a pak mě pohltila tma.

(Na obrázku Tessa)