Osvobození

2.

Prudce jsem se posadila a okamžitě jsem si nadávala. Boelst hlavy mě zasáhla jako blesk. Znovu jsem položila hlavu do měkkého polštáře. Co se stalo? Chvíli jsem si to nevuvedomila ale pak mi to zacalo docházet. Chtěla jsem se chytit za hlavu, ale moje ruce byli svázané k sobě jemnou látkou. Porozhlédla jsem se kolem sebe. Byla jsem jsem v nějakém pokoji. Ležela jsem na velké posteli a na místě vedle mě byli rozházené peřiny. Naproti byli dveře vedle nichž se nacházela velká skříň. U postele byl stoleček a na něm sklenice s vodou a ovoce. Velká okna pouštěla do pokoje sluneční svetlo, a pootevřenými balkónovými dveřmi sem proudil mírný vánek. Celá ložnice byla laděná do hnědé barvy.

„Kde to sakra jsem" zamumlala jsem si pro sebe a opatrně se zvedla z postele. Všechno mě bolelo a až když jsem stála před terasovými dveřmi jsem si všimla že nemám svoje oblečení. Byla jsem jen v dlouhém tričku a pánských boxerkach. Hrklo ve mě.

Vyšla jsem na terasu a podívala se dolů. Byla jsem ve třetím patře luxusního domu. Pode mnou se nacházela pláž, kterou olizovali vlny moře. Řekla bych že je to krása kdybych nebyla vystrašena k smrti.

Najednou jsem uslyšela chrastění klíčů v zámku a otevírání dveří. Rychle jsem se schovala tak aby na mě nebylo z pokoje vidět.
Byla jsem nervózní. Zabije mě když mě najde?

„Holka tím že se budeš skovávat mě akorát naštves." ozval se hluboký hlas že kterého mě zamrazilo v zátylku. Nehodlala jsem vylézat ze svého úkrytu, ale najednou ten někdo vyšel na terasu. Rychle jsem se sebrala a běžela zpět do ložnice a pokusila jsem se zavřít balkonové dveře a dotyčného tam uvěznit. To bych ale nemohla zakopnout o práh a upadnout.

Svázané ruce jsem měla natažené před sebou a tvrdý dopad mě donutil vykřiknout.

Někdo mě chytil za ruku a násilně vytáhl nahoru. Pohled jsem měla zabodnutý v zemi a obdivovala luxusní hnědé boty mého věznitele jak jsem si myslela.

„Podivej se na mě."ozval se znova ten hlas a když jsem nereagovala chytl mě za bradu druhou rukou než tou kterou mi držel ruku a přinutil mě se mu podívat do očí. Hrklo ve mě. Jeho oči byli modřejší než mořské hlubiny a salala z nich dominantnost a autorita. Jeho skoro černé vlasy byli v tom sexy rozcuchu. Byl přirozeně opálený a asi o hlavu a půl vyšší než já. Kdybych byla v jiné situaci určitě bych se nad ním rozplývala ale nyní jsem zahnala všechny mé touhy a tvrdě jsem mu odsekla.
"Proč bych měla?" neuhýbala jsem ale pohledem a on se lehce pousmál.
„Protoze budeš dělat všechno co ti řeknu." ušklíbl se a pustil mě.
„Proc bych měla? Je to nezákonné pane někoho jen tak unést." Oznámila jsem mu, i když mi bylo jasné že to ví.
„Jsem Alex a ano je, ale zlatíčko..." přiblížil se ke mě a pohladil mě po tváři.
"Tím že jsi se začala hrabat v našich obchodech jsi nám dost zavařila." zašklebil se a mě to došlo. Unesli mě mafiáni. Byla jsem ve Španělsku. Jediné co mi nesedělo byl on. Nevypadal jako Španěl. Tedy ne tak úplně ale nehodlala jsem se ho na to teď ptát.
„A to tě jako opravňuje mě unést z vlastního bytu?" vykřikla jsem zatímco mi uvolňoval ruce.
„Jeste jednou na mě zakřičíš a uvidíš co se bude dít když mě nebudeš poslouchat." pohrozil mi a já si odfrkla.
„Proč jsi mě nezabil?"po této otázce se ke mě naklonil. Byl tak blízko že jsem cítila jeho dech na rtech.
„Libíš se mi."uchcechtl se a zatimco jsem zkameněle stala, odešel. Samozřejmě za sebou nezapomněl zamknout.

Nevěděla jsem jak dlouhá doba uběhla od té doby co tu naposled byl, ale odmítala jsem se dotknout toho jídla nebo pití, který jsem měla u postele. Po nadávání si sama sobě a Lukovy, mému šéfovi, který mě do té věci s mafiánama zavrtal jsem zjistila že bych se potřebovala umýt.

Vedle skříně byli ještě jedny nenápadné dveře které měli stejnou barvu jako stěna a po chvilce hledání kliky jsem je otevřela a ocitla se v koupelně.

Byla velká jako můj pokoj v bytě. Celá byla do šedobílé barvy a obrovská vana lakala k tomu si do ní vlézt a relaxovat. Ne! Okrikla jsem se. Jsi přece u Mafiána teď nemůžeš relaxovat. Rozhodla jsem se tedy pro sprchu.

Byl úžasný pocit se konečně omýt. Cítila jsem jak se všechen ten stres smývá spolu s potem a po koupeli jsem se cítila že můžu čelit čemukoliv co na mě Alex nachystá.

Oblékla jsem si věci, které byli připravené na židličce v koupelně a s vlasy zahalenými v ručníku jsem se vrátila zpět do ložnice. Rozhodla jsem se to tu víc prozkoumat. Velká skříň byla plná jak mého tak úplně nového oblečení v mých velikostech. V šuplíku​ bylo spodní prádlo luxusních značek.

„To je všechno tvoje" ozvalo se a když jsem se podívala ke dveřím stál tam Alex. Opíral se o zárubeň a byl bez trička. Panebože. Moje vnitřní já mělo už vlhké kalhotky zatímco jsem se snažila na něj nezírat. On snad v posilovně bydlí.
„Nechci od tebe nic."vzpamatovala jsem se a zamračila se.
„Ale zlatíčko já se tě neptal."odrazil se od dveří a vydal se směrem ke mě. Couvala jsem až jsem narazila do stěny a jeho svěží vůně mi zasáhla smysly.

„Jsi moje a já se o to co je moje starám."zavřel mi do ucha a já se zachvěla. Nelíbilo se mi jaký na mě má vliv.
„Nejsem žádná věc abys mě mohl vlastnit."odsekla jsem a jeho dosud klidný výraz se změnil na lehce podrážděný.
„Budes mi vzdorovat hodně dlouho? Dovol mi abych ti řekl že jsem zvyklý mít nad vším kontrolu a ty nejsi výjmka."odhrnul mi vlasy z čela a ještě víc se ke mě přiblížil.
„Mam vlastní hlavu."pokusila jsem se mu vysmeknout ale místo toho jsem se ocitla hozená přes jeho rameno. Nesl mě směrem k postel.

„Dám ti malou ochutnávkou toho co se stane když mě budeš dráždit."zavrčel mi do ucha a hodil mě na postel. Dříve než jsem se stihla vzpamatovat jsem měla ruce svázané za zády stuhou a byla jsem ohnutá přes jeho koleno. Věděla jsem co přijde. On mi chtěl naplacat jako nezbednemu spratkovi.

(Na obrázku Alex)