Utáhla jsem si šálu kolem krku a strčila ruce do kapes. Celá jako bych se stáhla do svého teplého oděvu. Nesnáším podzim. Jeden den je vedro a ten další horší než na Severním pólu. Brrr...
Spěchala jsem z hodiny létání zpátky do školy na hodinu bylinkářství. Nechci tam být pozdě, sice Prýtová není až tak hrozná, ale dokáže mít své horší dny.
Prodírala jsem se nahoru do schodů davem lidí. Pohled jsem měla přišpendlený na boty, když jsem do někoho vrazila.
,,Promiň, nechtěla jsem..." moje omluvy utnulo, když jsem si všimla, koho jsem zase potkala a na koho mé omluvy směřují.
,,Dávej bacha na cestu, Grandon," odpověděl ledově Malfoy. Proč na něj mám takové ,,štěstí"?
,,Ty si dávej bacha na jazyk," opravila jsem stejně suchým hlasem a přitom se topila v jeho temných očích... Počkat, co to melu?!
,,Nemusím," řekl.
,,Ahá, tak Pan Perfektní může vše, jak si uráčí, že?" falešně jsem se zasmála. Neměl slov. Odešla jsem a užívala si svou výhru.
Vešla jsem do učebny bylinkářství právě včas. Všichni už si připravovali věci, tak jsem rychle zaplula do lavice vedle Ginny a snažila se poslouchat výklad Prýtové o tom, co nás tento rok čeká.
,,Kde jsi byla?" zašeptala Ginny vedle mě.
,,Převlékala jsem se. Spadla jsem z koštěte a byla celá od bláta." trochu jsem si vymýšlela a Ginny to věděla, ale neptala se...
Následoval oběd. S Hermionou a Ginny jsme probíraly nového učitele OPČM, Křiklana. Podle mě je prostě starý ustrašený pán. Nic víc, nic míň. Holky měly podobný názor. Dále jsme debatovaly o dalších učitelích, spolužácích, co nás tento rok čeká, o prázdninách, o famfrpálu... Až teď jsem si uvědomila, že za tři dny, v pondělí, máme první zápas proti Zmijozelu! Ty porazíme levou zadní...
Ke konci dne jsem byla děsně vyčerpaná. Ještě jsme měli trénink a pak všechny ty domácí úkoly... Byli jsme dokonce navštívit Hagrida, to byla švanda! Měl dobrou náladu a vypravoval spoustu historek. No jo. Ale pak to ten život těžce nese, co? Nebo spánek...
Čawec brouci!😂
Dnes jen rychle, jak se vám to líbí?😊
Vaše O😘
ČTEŠ
Sestřičko? (HP FF)
FanficMé jméno je Lexi. Lexi Grandon. Je mi patnáct let a už odmalička jsem něčím zvláštním. Spíš někým. Nejsem jen obyčejný člověk, mudla, jako každý. Ano, mudla! Slyšíte dobře! Mudla. Jsem čarodějka. Teď si určitě říkáte Ahá! Tak čarodějka... Ty, holka...
