Dnes máme konečně zápas se Zmijozelem! Trénovali jsme na něj den noc, tak snad to vyjde... Hrozně moc se těším, až těm podfukářům setřeme jejich ohyzdné úsměvy z tváří. Zaslouží si to!
Seřadili jsme se za plentou, která nás dělila od hřiště. Harry pronesl pár posledních povzbuzujících a organizačních slov a vyšli jsme. Nebelvírská čtvrtina hřiště okamžitě propukla v hlasitý jásot a potlesk. Zmijozelští bučeli a Havraspár s Mrzimorem uznale tleskali. Nasedli jsme na košťata a vznesli se, já v ruce třímala svoji pálku- hra mohla začít!
Profesorka Hoochová vypustila camrál, potlouky, zlatonku a pískla na píšťalku, čímž odstartovala začátek zápasu. Hřiště se okamžitě stalo jedním velkým chaosem. Někdo se honil za míčem, někdo za dalšími hráči, někdo seděl na koštěti a koukal, někdo odrážel nebo házel míče...
Udeřila jsem pořádně do jednoho z potlouků a málem shodila zmijozelského odrážeče z koštěte. Ten mi potlouk rychlým prásknutím vrátil, já se po něm ohnala, namířila ho na jednoho ze střelců v zelených barvách a ten skutečně zůstal viset na koštěti jen za hábit.
Mezitím Nebelvír stačil zaskórovat dvacet bodů a Zmijozel deset. Hurá!
Věnovala jsem se dál odrážení a smetávání lidí z košťat, když do mne někdo zezadu prudce narazil. Ztratila jsem rovnováhu a poslední, co jsem viděla, než se mi zatemnilo před očima, byly světle blond vlasy...
Čawec brouci!😜
Ano, vím, hodně krátká kapitola...😅Tak aspoň se snad líbí!
Vaše O😘
ČTEŠ
Sestřičko? (HP FF)
FanfictionMé jméno je Lexi. Lexi Grandon. Je mi patnáct let a už odmalička jsem něčím zvláštním. Spíš někým. Nejsem jen obyčejný člověk, mudla, jako každý. Ano, mudla! Slyšíte dobře! Mudla. Jsem čarodějka. Teď si určitě říkáte Ahá! Tak čarodějka... Ty, holka...
