🖤Blackie🖤 [BVB]

🖤4

Zvedla jsem se a začala se plahočit domů. Když jsem došla domů, překvapilo mě, že matka není doma. Náhle se mi ale vybavilo, že tu nebyla ani ráno. Divné. Abych řekla pravdu, mám docela strach. Včera odešla někdy okolo půl páté a ještě se nevrátila. Co když se jí něco stalo? No nic, uvidím.
V pokoji jsem se svalila na postel a pustila si BVB. Asi po hodině poslouchání jsem slyšela zvonek. Doplahočila jsem se ke dveřím a když jsem otevřela, viděla jsem dva policisty a nějakou starší paní.

"Dobrý den. Co potřebujete?"

"Dobrý den. Jste slečna Blackie Schmits?"

"Ano..?"

"Můžeme jít na chvíli dovnitř?"

"Jistě. Pojďte za mnou."

"Slečno, vaše matka se včera zřejmě opila a skočila z mostu. Je mi to líto."

Cože!? To nemůže být pravda. Nahrnuly se mi slzy do očí. Mlátila mě, ale pořád to byla máma...

"Slečno mrzí nás to, ale jelikož není nikdo kdo by se o vás mohl postarat, je tu paní Renata, která vás vezme do dětského domova. Jděte si zabalit věci."

Stále ještě s brekem jsem se zvedla a šla do pokoje. Z pod postele jsem vytáhla dva velké kufry a dala do nich všechny moje věci. Pak jsem s nimi došla po schodech dolů.

"Skvěle. Můžeme vyrazit." zavelela paní Renata.

Nasedli jsme do auta a vyjeli. Poslední pohled na dům.