ENDY

ČÁST PRVNÍ PRVNÍ DEN

Sluchátka v uších kde mi hraje The Weeknd, slyším I need your love. Zamýšlím se,slzy mi vběhly do očí, nezdá se mi že bych plakala jen mi je smutno.

Najednou z okolí uslyším „Haló Endy" jsme tady, křičí moje unavená mamka.
„Promiň" odpověděla jsem odbitě.

Vystupuju z auta a hned se na mě nalepí tuna neznámých tváří, které se jen a jen dívají kdo přijel.

„Budu na tebe myslet miluji tě" mi pošeptala mamka do levého ucha.
„Já tebe, pa měj se" odpověděla jsem.
„Tak mamka je pryč" u vzhůru na věc.

Jdu pomalým krokem a dělám jakoby nic, přitom sem nejvíc nervózní a snažím se najít svůj pokoj. Vejdu do budovy a hned před mnou je veliká tabule kde jsou vyvěšeny jména a u nich čísla s pokojem.

Hledám, všude je plno zvědavých lidí, ale z pozadí jsem zahlédla hezkého kluka, který stojí přímo za mnou. Nevypadá jako nováček, řekla jsem si.

„Nepotřebuješ pomoc?" řekne ten krásný kluk za mými zády. Otočím se, „kdybys byl tak hodnej tak můžeš" v tu chvilku jsem si uvědomila co za pitomou větu jsem to řekla.

Pousmál se a řekl,já jsem Denny a chodím do druháku. Hned jak se představil, představila jsem se já. Já jsem Endy Williamsová. Přišel přede mě a prstem ukázala na moje jméno na tabuli.

Tak ty jsi číslo 101, dojdu tě tam vyprovodit, svými krásnými oceánovými oči na mě mrkl. „Děkuju jseš hodnej, ale to už zvládnu sama. Já mám pokoj blízko toho tvého, řekl a pousmál se.

Tak jsme vyrazili.

Najednou jsem se cítila podivně a v mém BabyBlue bomberu mi začínalo být vedro.

Na konci dlouhé chodby stály dveře od mého pokoje. V mysli jsem si řekla „NO KONEČNĚ!" před Dennym jsem se totiž neskutečně styděla.

Po dlouhé konverzaci jsem mu poděkovala, a rozloučila se.

Denny než odešel se mě zeptal. Uvidíme se ještě? Určitě, řekla jsem. Tak fajn, jestli budeš něco potřebovat jsem o deset dveří dál a můžeš přijít, mrknul na mě a odešel.

Nadešel čas se podívat do mého pokoje.
Nejlepší na těchto pokojích bylo, že jste tam byli samy, sice pokoj byl malý ale měli jste soukromí.

Vešla jsem odložila batoh a sedla na postel, tak jsem tady

Buch buch, na dveře někdo silně zabušil. Tam Denny a parta pěti dalších jeho kamarádů.

Denny mě všem svým pěti kamarádům představil. Tohle je Endy. Endy tohle jsou Cris, Tom, Noah, Jim a úplně vzadu Tim.

Všichni kluci na mě působili sympaticky, ale nejvíc jsem se držela Dennyho. Vytáhli mě ven a pozvali do Mekáče.

Večer jsme se už vraceli na pokoje s pocitem jako by se z nás stali přátelé a s plnými břichy od hranolek.

Ostatní kluci šli na před a Denny mě zase vyprovodil na pokoj, Dobrou Endy, řekl tiše. Dobrou Denny, zítra,

Denny byl na odchodu, ale ještě jsem na něj křikla. POČKEJ! objala jsem ho a pošeptla do ucha. Děkuju za pohodový odpoledne, a ať pozdravuje kluky.

Zaklapla jsem dveře od pokoje a šla se vysprchovat, potom si připravit školu na další den a šla spát

Dobrou Tati řekla jsem do tmavého nebe plně hvězd a dlouhou jsem vzpomínala na zážitky s taťkou.

Dobrou