Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•29- ,,Já tě nezlomím."

,,Ale já nechtěl. Opravdu se omlouvám."

,,A za co přesně se omlouváš? Že jsi mě jen tak políbil, nebo že jsi mě donutil jít na tu party a pak jsi mě tam nechal samotnou, nebo dokonce za to, že jsem musela poslouchat ty její vzdychy, když sis tam užíval s tou blondýnou?!" došla mi trpělivost.

,,Vlastně jsem si to moc neužil. Byla jako dřevo." uchechtl se.

,,Jsi vážně idiot, Justine." zvedla jsem se a chtěla odejít.

,,Prosím, neodcházej." zatáhl mě za ruku a stoupl si. Stál kousek ode mě a já byla na nervy.

,,Mohl by sis na sebe dát aspoň tričko?" zavrčela jsem a odešla k němu do pokoje. Ze skříně jsem vytáhla nějaké tričko a šortky. Chtěla jsem odejít, ale ve dveřích jsem se srazila s Justinem.

,,Zůstanem tady."

,,Proč, můžeme mluvit i v obýváku. Můžem mluvit kdekoliv." protestovala jsem.

,,No vidíš, kdekoliv. Takže jsem tady a ty zůstaň." oblékl se a sedl na postel. Pokynul vedle sebe, ale já zůstala stát.

,,Nedělej ocapinky a sedni si." zasmál se.

,,Fuj, na tu postel si nesednu. Minimálně dokud ji celou nevydesinfikuješ a nepřevlíkneš povlečení." pokrčila jsem nos.

,,Říkám ti," drapl mě za pas a já se smíchem vyjekla ,,aby sis sedla." položil mě vedle sebe na postel a najednou byl nade mnou.

,,Takže, za co se to omlouváš?" zeptala jsem se.

,,Za všechno." sklopil hlavu a tímpádem mě jeho vlasy lechtaly na obličeji.

,,To jsi začal od začátku, no." ironicky jsem se zasmála.

,,Neměl jsem tě tam nechat, promiň. A neměl jsem s tou holkou ani spát."

,,Ale ne, mně to je jedno. Dělej si přece co chceš."

,,Bello, nechej toho."

,,Ne, ty toho nechej, Justine. O co se snažíš? Máme si o něčem promluvit a ty tady nade mnou ležíš, jako bysme si to měli za chvíli rozdat! Urovnej si to trochu v hlavě. Já ti nedám jen tak a nepůjdu prostě dál. Máme spolu bydlet čtyři roky v jednom bytě a ty mě po dvou týdnech vidíš skoro nahou, spím u tebe v posteli a líbáš mě, jakoby to pro tebe vlastně ani nic neznamenalo! Takový věci nemáš dělat jen tak..."

,,Já nevím proč se tak chovám. Prostě takovej jsem!" zvedl se ze mě a sedl si na kraj postele. Dal si hlavu do dlaní a zatahal se za vlasy.

Jen ti hraje na city, Bello. Nedej se.

,,Jenže já nejsem jako ostatní. Už jsi to jednou řekl..." přerušil mě.

,,A proč to nemůžeme zkusit? Bydlíme spolu. Vycházíme spolu a..."

,,Justine, nezměníš se. Sám jsi to řekl. Je to tvůj svět. Jsi jen poblouzněnej. Myslíš si, že to spolu zkusíme, ale pak se se mnou vyspíš a další den ráno budeš chtít někoho jinýho, protože nemáš rád stereotyp." zvedla jsem se a pokroutila hlavou.

,,Prostě na to zapomeneme."

,,Kurva, o co si myslíš, že se tady snažím?!" vyjel na mě ,,Jak na to mám asi sakra zapomenout, když to nejde?! Proč si myslíš, že jsem se s ní vyspal?! Protože tě nemůžu dostat z hlavy a šíleně mi to vadí! Nemůžeš mít takovou kontrolu nad mým tělem. Vídám tě každej den. Občas tady chodíš skoro nahá a pak mi řekneš ,,Zapomeneme na to, nezměníš se, Justine." a já mám jít dál a neřešit to?" chytl mě za boky a znovu mě položil na postel. Přiblížil se k mému obličeji a koukl mi do očí. Naše nosy se dotýkaly.

,,Tak mě polib." zašeptal.

,,Ne, Justine."

,,Notak, polib mě, Bello. Prosím. Hrozně po tom toužím. Už od té doby, co jsem tě políbil poprvé."

,,Nemůžu."

,,Proč?"

,,Protože nechci skončit jako ty holky, co si sem budeš vodit po tom, co se my dva pohádáme nebo co tě přestanu bavit. Já nebudu jedna z nich. Nenechám si zlomit srdce." zašeptala jsem a jemně zatlačila do jeho hrudě.

,,Já tě nezlomím."

,,Ale ano, zlomíš. Sliby, chyby." konečně se ze mě převalil a lehl si na druhou stranu postele. Frustrovaně vydechl a já se zvedla z postele. Otevřela jsem dveře od jeho pokoje a odešla do kuchyně.

Zapnuls jsem televizi a dala tam MTV. Začli hrát Often od The Weeknda. Zesílila jsem hlasitost a začala připravovat oběd.

,,Asked me if I do this every day I said often." zpívala jsem si a pohupovala se u sporáku.

Po asi čtvrt hodině přišel Justin. Sedl si k ostrůvku a dělal něco na mobilu. Občas se na mě podíval a sledoval, co vařím a jak tancuju.

,,Co kdybychom šli odpoledne někam?" řekl.

,,Jako třeba kam?"

,,Co zábavní park? Je u pobřeží. Když jsme jeli do kina, tak jsme ho míjeli. To by bylo fajn, ne? Aspoň bys viděla, že jsem i jinej."

Páni, vážně se snaží. Dáme mu šanci?

Dáme, souhlasilo podvědomí.

,,Tak fajn, ale až se najíme." řekla jsem a Justin přikývl. Začal chystat talíře a příbory.

Najedli jsme se a Justin mi pomohl s nádobím.

,,Tak já se jdu nachystat." řekla jsem a odcházela do pokoje.

,,Nemůžu ti jít pomoct?" zasmál se Justin.

,,Justine!" řekla jsem varovným tónem.

,,Promiň, promiň. Už se klidním." řekl a odešel k sobě. Oblékla jsem si obyčejné světle modré rifle, triko a na to sportovní šusťákovku. Trochu jsem se nalíčila a vlasy nechala volně. Nasadila jsem si kšiltovku a vyšla z pokoje. Teď už jen počkat na Justina a zkusit se odreagovat.