Nečekané (FF HP)

Epilog

O pár měsíců později...

James

"Tak co?" zeptal se mě Remus, který i se svou manželkou přišli naší svatbu, která se konala na našem panství. Byl jsem šíleně nervózní. Za chvíli mě, začít obřad a já jsem jen stál před oltářem i s Remusem a Siriusem a klepal se jako ratlík.

"Já to nedám, co když uteče?" zeptal jsem se Remuse, který se začal spát jako bych zrovna řekl jednu z nejvtipnějších věcí za posledních 18 let a Sirius se k němu přidal.

"Promiň," sýpal Remus, který se snažil nesmát. "Ale skoro rok spolu bydlíte, myslím, že kdyby chtěla utéct uteče už dávno."

"Díky," zavrčel jsem a dál jsem nervźně přešla poval. "Ale co když si to rozmyslí a řekne, že je brzo?" začal jsem znovu panikařit a v hlavě se mi rodili jen ty nejhorší nápady.

"Sakra, uklidni se," zavrčela na mě nepříjemně, protože ke mně zrovna přišla. Ani jsem si jí nevšiml a tak jsem sebou trochu škubl. "Je připravená, můžeme začít," mrkla na oddávající a ten pokynul orchestru. Všechno se to seběhlo, tak šíleně rychle. 

Začal jsem vnímat až, když se otevřeli dveře do zahrady a z nich vystoupila Lily. Musel jsem zalapat po dechu, protože byla dokonalá a v těch bílých šatech mi úplně vyrážela dech. Jako bych to viděl zpomaleně. Nechala sukni splynout na zem, protože si nechtěla přišlápnout šaty, když scházela po schodech. Po té se chytla jejího táta a až pak vzhlédla a její oči se upřely do mých. Remus do mě trochu strčil, abych se postavil rovně. Lily se začala červenat, když si všimla, že se nervózně ošívám a civím na ní s neskrývaným zájmem. 

...

"Mohl bys jít se mnou?" zeptala se Lily, když přišla ze záchodu i s šklebící se Marry, která se hned přitulila k Remusovi, který stál vedle mě.

"S tebou? Kamkoliv," zasmál jsem se a políbil jí na rty, které se zkroutili do úsměvoúšklebku.

Odtáhla se ode mě a za ruku mě táhla ven ze stanu, který byl postavený na obrovském trávníku. Šel jsem za a usmíval se jako sluníčko na hnoji. Tohle byl ten nejlepší a nic ho nemohla zkazit ani zlepšit.

"Jamesi," uculila se na mě Lily, když jsme se zastavili a já jsem s výrazem malého dítěte, který čeká až bude moc rozbalit dárky, čekal až mi to dopoví. "Jsem těhotná."

Takže je mi moc líto, že to ukončuji předčasně, ale už mě k tomu nic nenapadá. Navíc Už je tam i malý Harry, takže bych to brala pozitivně. Doufám, že se vám příběh líbil a že si přečtete i ten zbytek, co píšu nebo jsem už napsala. S Pozdravy IcePrincess