Pozdravy z Černarusy

41 0 0
                                    

Dorazili jsme do Elektrozavosku , náš první cíl byla stará budova nemocnice , byla velká pravděpodobnost že v ní najdeme bandáže , krevní sáčky nebo antibiotika. Vyrazili jsme , Peter zůstal na silu a kryl nás protože jako jediný z nás měl ostřelovací pušku. V ulicích bylo nezvyklé ticho většinou se totiž ve městě zdržují i jiné skupinky přeživších jako jsme my , ale dnes v noci nikdo ani zombii . Šli jsme opatrně po hlavní silnici vedoucí na náměstí . Najednou ale Honza který šel na hrotu zašeptal "k zemi, stín  druhá hodina ! " . Všichni si lehli na studenou asfaltovou silnici. Přes silnici proběhly tři osoby , stále jsme leželi . Jedna z osob otevřela garáž na levé straně ulice vešla dovnitř a vyjela starou Ladou Niva , nepoznali jsme jestli je to muž či žena byla tma jako v pytli, byli jsme velice překvapeni že nás ještě nezaregistrovali i přesto že je pořád dívali naším směrem. Vycouvali Ladou na silnici a rozsvítili světla , byli jsme odhalen ! Okamžitě se k nám  zbylé dvě osoby seběhli a začali na nás mířit . Byli to dva vojáci Tauredské armády která pomáhala při evakuaci Černarusy . Jeden začal křičet, ale  nerozuměli jsme mu ani slovo.                                                           Osoba v autě nechala rozsvícená světla vystoupila a přišla k nám a začala na nás mluvit "jste banditi ? " "Ne!" řekl řekl Honza "máte tady podporu ? " podívali jsme se na sebe a já jsem odvětil že ne .  Osoba byla asi o deset cm větší než dva vojáci. Kývla hlavou něco tauredsky řekla vojákům , ti nás silně ale opatrně zvedli a posadili do auta. Vojáci zůstali venku, pokuřovali cigarety a zřejmě se smáli vtipům které si navzájem říkali. Třetí osoba zřejmě muž podle hlasu , vešel do odmu ke kterému patřila garáž ze které měli schováno auto . Když vyšel ven  vynesl dvě muniční bedny otevřel je a vytáhl dvě ostřelovací pušky M24 s optikou a na jednoho vojáka zařval něco ve smyslu "Vole hoď to do auta". Voják přistoupil k autu otevřel kufr a vložil bedny do kufru. Neznámí muž si sedl na sedadlo spolujezdce , otevřel okýnko a polohlasem přikázal vojákům anglicky "jedeme" ! Vyjali jsme , muž na přední sedačce , jeden voják řídil a druhý mě, Honzu , Milana a Mirka hlídal . Protože nás na dvou zadních sedačkách sedělo šest , měli jsme co dělat aby jsme se tam vešli. Muž se na nás otočil a řekl "Jsem Ivan bývalí podoporučik Tauredské armády, po vypuknutí vyru mě tu nechali mě tu ale od té doby co američani uzavřeli hranice nepustí mě ven ..... myslí si že jsem infikovaný....nicméně musíme vás zajmout , jsme zbytek Tauredské armády a děláme to z každým koho najdeme toho zajmeme a vězníme ... " Jenomže oni neví že Peter zůstal na silu ... v tuhle chvíli se už asi vrací do tábora. Určitě nás osvobodí !!                                                                                                                                                                                     Prosím napište jestli mám pokračovat . :) Saboteur                                                                                                                                                                                                                                                                               

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 24, 2014 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Pozdravy z ČernarusyKde žijí příběhy. Začni objevovat