RammLive

,,Hnusná kurvo!" aneb cesta do Berlína

Druhý den jsem se probudila brzo ráno. Byla to neklidná noc. Po několikahodinovém převalování a přemýšlením nad nadcházejícími dny, jsem konečně zavřela oči,ale ani jsem pořádně nezabrala a už jsem zase byla vzhůru.
Podívala jsem se vedle sebe na spící Claire. Její světlé, rovné vlasy jí přepadly přes obličej. Jemně vydechovala svým malým nosíkem, posázeným pihami a její koutky jí cukaly v lehký úsměv.
Ucítila jsem vlhké olíznutí na tváři. ,,Dobré ráno, Kurte," zašeptala jsem. Husky štěkl. ,,Pšššš," dala jsem ukazováček na pusu a otočila se na Claire. Škubla sebou, otočila se na druhou stranu a spala dál. ,,Dal by sis snídani?" vstala jsem a potichu cupitala do kuchyně, kde jsem naplnila Kurtovu misku. Ten se do toho hned s chutí dal. Pohladila jsem ho. ,, Neboj, ségra se o tebe postará."
Rozhodla jsem se, že si dám horkou sprchu. Vyšla jsem po schodech do druhého patra, kde se nacházela koupelna. Svlékla jsem si triko a šortky, udělala si drdol a vstoupila do sprchového koutu. Nastavila jsem optimální teplotu a pak už jen nechala horké kapky vody dopadat na moje tělo. Po chvilce užívání si horkého proudu vody, jsem popadla žiletku a pro jistotu s ní přejela nohy a podpaží. Pak jsem napěnila žínku a celá se s ní vydrhla. Vypnula jsem vodu, vyčistila si zuby, učesala se a oblíkla si černý šortky s šedým tílkem s otvory na bocích, co mi Claire připravila.
Sešla jsem dolu a našla prázdný matrace. Bylo mi jasný, co Claire udělala jako první, potom co se probudila a vyrazila jsem na zahradu. ,,Dobré ráno," řekla jsem, když jsem vycházela ze dveří. ,,Dobré ránko," odpověděla Claire a přitom jí z pusy stoupal kouř. ,,Tak konecně jsi uvolnila koupelnu. Na to,že se nemaluješ tam trávíš nějak moc času," zasmála se a vyfoukla velký oblak kouře. Potom cigaretu típla a popadla velkou kosmetickou taštičku ve který to zarachotilo malovátky. ,, A teď je čas na Claire," zazpívala jemným hlasem a upalovala do koupelny. Protočila jsem panenky a rozhodla se udělat snídani. Po snídani a Claiřiným hodinovým malováním, jsme se vydaly na cestu. ,,Takže vlak nám jede v 11:35. Tudíž máme hodinu a půl. To si stihneme dát kafe a ještě něco nakoupit na cestu, ne?" Souhlasila jsem a tak jsme se vydaly k nejbližší kavárně, kde jsme strávily třičtvrtě hodiny.
Jelikož byl červenec, tak sluníčko pražilo o sto šest a mě se ulevilo, když jsme vešly do klimatizovanýho obchodu. Nakoupily jsme dva pytlíky chipsů, nějaký bonbony a pendreky, dva džusy, jednu minerálku, dvě bagety a po dlouhém rozmýšlení nakonec i rum na uvolnění. To už nám zbývala čtvrt hoďka do odjezdu vlaku a proto jsme i s plnou taškou nákupu spěchaly na vlak. Přiřítily jsme se celý udýchaný zrovna včas, kdy poslední lidé nastupovali do vlaku. Byl to takový ten obyčejný jednovagonový vlak, který nás měl odvést do většího města, kde jsme měly přesednou do lepšího vlaku a ten už by nás měl dovést k hranicím. U strojvedoucího jsme si koupily lístek a pak se konečně posadily do vagonu. Byl poloprázdný. Vzadu seděla partička puberťáku a vedle přes uličku seděla maminka s malou holčičkou, která nás vytrvale sledovala s otevřenou pusou. Celou cestu jsme s Claire tlachaly o tom jaký to bude, co před tím musíme stihnout a přitom jsme snědly balíček chipsů a vypily džus s půlkou minerálky. Rum jsme si nedovolovaly otevřít ve spojeném vagoně a tak jsme si řekly, že počkáme až budeme mít vlastní kupé.
Přijely jsme na nádraží a rychle se rozhlížely po našem vlaku, co měl jet za pět minut. Naštěstí tam byl jeden jediný. Tak jsme do něj nasedly a hledaly volný kupé. Nakonec jsme si našly kupé ve kterém byl jenom jeden člověk. Chlap, asi tak v našich letech, seděl u dveří a četl si knihu. My jsme se usadily každá naproti sobě u okna. Mě osobně ten chlap vůbec nezajímal, ale Claire po něm stále pokukovala, až nakonec promluvila: ,,Já jsem Claire, tohle je Eva. Velice nás těší," natáhla k němu ruku. Chlap zvedl hlavu od knihy a jeho dlouhé, černé vlasy mu spadly do jeho modrých očí. Hodil hlavou na stranu a tím vlasy odstranil. Nejdříve se podíval na mě a pak na Claire a její ruku. ,,Samuel," řekl zhrublým hlasem od kouření a vrátil se zpátky ke knize. Claire stáhla ruku, otočila se uraženě k oknu a už jí nezajímal. Musela jsem se potichu sama pro sebe zasmát. Vytáhla jsem flašku rumu a s úsměvem jí podala Claire, která mi ji vytrhla z ruky a s pískáním píšťaly a startováním vlakových pístů, se napila.
Cestu jsem strávily stejně jako před tím, povídáním o Rammsteinech, ale i o jiné hudbě a světe div se, i o normálním životě. Pak už nás to ale omrzelo a tak jsme mlčky pozorovaly ubíhající krajinu za oknem. Jak se z lesů stávají pole, z polí vesničky, z vesniček města a z měst zase lesy. Za chvíli jsem si všimla, že Claire usnula, a tak jsem taky zavřela oči. ,,Máte zajímavý hudební vkus," ozval se Samuel. ,,Co prosím?" otevřela jsem oči a podívala se na něj. Už nečetl knihu, ale seděl opřený o sedadlo a díval se na mě. ,,Líbí se mi co posloucháte. Je málo krásných žen, co poslouchají takovou hudbu. Stejně jako vy, taky miluju Rammsteiny a nemohl jsem přeslechnout, že míříte na nějaké jejich natáčení. Musím se přiznat, že vám docela závidím, ale mně se asi nepoštěstí se tam dostat, když nemám prsa jako vy. Tím chci říct ženy, ne přímo vy, i když ty vaše...," zasekl se. ,,Pardon, občas mi pusa jede, ani si neuvědomím co říkám," zahanbeně se podíval do země. ,,To je v pořádku, jsem zvyklá. Chcete?" podávala jsem mu z půlky vypitou flašku rumu. ,,Teda pokud se nebojíte, že od nás chytíte AIDS," zasmála jsem se a modlila se, aby si to nevyložil špatně. ,,To je dobrý, už si pěstuju vlastní," zasmál se taky a vzal si flašku. ,,Výhra!" pomyslela jsem si.
Zbytek cesty jsem si s ním povídala a dozvídala se zajímavosti z jeho života. Prý je to cestovatel na vlastní pěst a krotí různý festivaly a koncerty. Nakonec vystoupil 5 stanic před naší. ,,Na shledanou Evo. A doufám, že se ještě někdy potkáme a držím palce s castingem," usmál se na mě. ,,Děkuju, taky jsem ráda. Nashle," oplatila jsem mu úsměv. Venku před vlakem se ještě zastavil a mával, dokud nezmizel. Po pár minutách se Claire probudila. ,,To už je ten divný chlap pryč?" zeptala se, když se rozkoukala. ,,Nebyl zas tak divný," řekla jsem s pohledem upřeným ven. Claire jen zavrtěla hlavou. ,, Za jak dlouho tam budeme?"
,,Asi tak za 10 minut."
,,Super! Už mám chuť na pořádný cigáro."

Když jsme vystoupily, okamžitě jsme zamířily k silnici, kde jsme snědly bagety a začaly stopovat auta. Dlouho nikdo nezastavil, až po pár minutách zastavil černý mercedes a v něm chlap, asi tak kolem padesátky. ,,Tak za kolik dámy?" Claire se na mě vykuleně podívala. ,,NO DOV...!"
,,Počkej," přerušila jsem ji, když jsem si všimla snubáku na jeho ruce. Stáhla jsem si tílko, abych vypadala více věrohodněji s větším výstřihem a naklonila se do okýnka. ,,Nazdar fešáku," řekla jsem co nejvíc sexy hlasem. ,,Hmmmmmmmm, ty si ale kus," upíral oči na můj výstřih. ,, Tak kolik chceš za ty tvoje melouny?"
,,No řekněme....co třeba jeden telefonát z tvýho mobilu, tvojí manželce o tom jakýho má doma podvádějícího prasáka?" zvedla jsem se a natáhla ruku. ,,Hnusná kurvo!" zařval na mě a co nejrychleji vyrazil pryč. ,,Taky tě miluju!" zavolala jsem za ním, i když jsem věděla, že už mě neslyší. Otočila jsem se na Claire, která na mě zírala s otevřenou pusou. Usmála jsem se na ní a vytáhla tílko zpátky. ,,Teda Evo! Ty dokážeš překvapit!" a začala se řehtat a já se k ní přidala. Po dalším několikaminutovým stopování se nám podařilo stopnout postarší ženu, která na nás mluvila německy. Naštěstí se s ní Claire domluvila a za pár minut jsme se už vezly na zadních sedadlech.
Když jsme se přibližovaly k Berlínu, začalo se stmívat, až se nakonec úplně setmělo a my jsme po několikahodinové cestě dvěma vlaky a jedním stopem, konečně spatřily světla Berlína.

-------------------------------

Tak je tu další kalitola! Slibuju, že v příští kapitole se už ukážou Rammsteini. Tak vyčkejte ;).

                                                    Nymerijka