Sansa a Daenerys: Khal Drogo (CZ)

Kapitola 1.

„Sanso!" zvolal Gendry zoufale. „Sanso, má helma... Není tu."

Paní Zimohradu zanechala prostírání stolu a odebrala se za svým manželem. „Na co to potřebuješ? Odjíždíš?"

„Já... Ne.. Jenom..."

Sansa se posadila na postel a položila Gendrymu ruku na tvář. „Občas bych si přála být tou býčí helmou, můj pane. I její přítomnost si žádáš více, než tu moji. Pokaždé, když odjíždíš do Králova přístaviště, hledím za tebou z okna a přemýšlím, před čím unikáš. Jsi tam poslední dobou velmi často."

Gendry upřel své oči na ty Sansiny a pousmál se. „Má paní, není nic, co bych miloval více, než tebe. Pro tebe bych se vzdal naprosto všeho. Dědictví, helmy... Dokonce i Železného trůnu."

Sansa odvrátila zrak. „Pokud mluvíš o dědictví... Proč vlastně ještě nemáme žádného potomka? Spousta lidí zplodí své děti už o svatební noci. My svou svatební noc ani neprožili. Proč, muži? Proč sis mě bral, když jsou ti všechny tyto věci a manželské záležitosti cizí?"

Bývalý kovář se posadil vedle své ženy a objal ji kolem ramen. „Pokud se ptáš na tohle... Jsem bastard krále Roberta, Sanso. Nemohu dovolit, aby na to bylo poukazováno přes mého potomka."

„Jsem paní Zimohradu a ty můj manžel," řekla Sansa vlídně. „Na našeho potomka nijak poukazováno nebude. Bude to prostě a jasně potomek Sansy Starkové a Býka Gendryho."

„Býka Gendryho, bastarda krále Roberta Baratheona..." dodal Gendry a vstal. „Arya, tvá drahá sestra, které za tebe vděčím, mě naučila jednomu přísloví, které údajně řekl Tyrion Lannister vašemu skoro bratrovi Jonu Snowovi: 'Nikdy nezapomeň, kdo jsi, protože svět na to nezapomene určitě. Udělej to svou předností a nedopusť, aby to bylo tvou slabostí. Obrň se proti tomu a nikdy to nebude použito k tomu, aby ti to ublížilo.' Velmi působivé."

„Tyrion ví, o čem mluví," řekla Sansa rozmrzele. „Už od jeho narození mu bylo předhazováno, že je vinen za smrt své matky, když se dral z její dělohy ven. Už od jeho utlého dětství mu bylo předhazováno, že je vinen tím, že je trpaslík. Jako by tím byl o něco méně. A přece je mazanější, chytřejší a rozumnější, než my všichni tady."

Gendry se láskyplně podíval na svou ženu a pocítil onu zamilovanost, která ho zastihla v den jejich prvního setkání. Posadil se zpět vedle své paní, chytil ji za bradu a bez jakéhokoliv očekávání ji políbil. Sansa se zdála být překvapená: „Tobě slibuji věrnost a lásku, drahá ženo. A svému potomkovi, který bude brzy počat, dám slávu a Železný trůn. Tak slibuji já, býk Gendry, bastard dávno zesnulého krále Roberta Baratheona, před očima své ženy Sansy Starkové z rodu Starků, dcery Lorda Eddarda Starka a Cat Starkové."

Tímto "úvodem" bych chtěla tento příběh začít. Doufám, že vás i takto krátká část zaujala, a že společně budeme procházet následujícími kapitoly! - Nesansa.