V plamenech

1

Tento příběh chci věnovat svojí nejlepší kamrádce. Taky se chci omluvit za chyby jenž jsem třeba přehlédla. Snad se bude líbit Radko.

Bar. Místo, kam chodí lidé oslavovat, ale i zahánět smutek alkoholem. I dnes přišlo dost lidí po dlouhém a náročném dni. Mezi nimi byl i Alex. Alex je hasič a dnes šel oslavovat malé vítěství nad ohněm a záchran pár lidských bytostí. Alex je velmi silný a vysoký, za svou vypracovanou postavu se nestydí. Má světle hnědé vlasy, jako rozdrcené oříšky, mezi nimiž jsou melíry rovnající se tmavou barvou kůry stromu. Oči má naopak až čokoládově jemné, které ohraničují černé a husté řasy. Seděl u baru na barové židličce a malími doušky, upíjel alkohol v jeho skleničce. Neměl s nikým problémy a spory, krom jedné osoby. Jamese. James je také hasič, a jako Alex pracuje na stejné základně, jezdí stejným autem do akcí, sdílí s ním šatny a denodenně ho vídá. Alex a James jsou ti největší nepřátelé. Sice spolu pracují a v pohotovosti spolu musí vycházet, to ano, ale kdo řekl, že spolu musí vycházet i mimo práci? Alex byl rád, že ho dnes už nemusí vidět, spokojený úsměv mu pohrával na tváři a nechával se unést hudbou baru a alkoholu. Přicházelo více lidí a snimi i James. James je o hlavu nižší než Alex a má drobnější postavu, ale i přes to má dost svalnaté a silné tělo. Jeho tmavé až černé vlasy měl ma delší sestřih, ale oči měl čistě modré, jako nebe při ranním svitu bez mračen. Husté a tmavé řasy jim dávaly nádech spíše dívčích očí. Stejně, jako Alex nenáviděl jeho, on nenáviděl Alexe. Pomaloučku přicházel k baru, aby si objednal, nevšímajíc si nikoho kolem sebe, ani svého nepřítele. Sedl si vedle muže a zažádal o alkohol, až po té se podíval, kdo veldle něj vlastně sedí. Stejně tak Alex se otočil, aby se podíval na příchozího muže. Jejich pohledy se setkaly a s nimi začaly i prodblémy.

"Ty? Co tu ksakru děláš?" začal na něj vřískat Alex.

"Na to samé se můžu zeptat i já!" odpověděl James poměrně v klidu, i když v klidu nebyl. Snaží se to maskovat, přece si nezkazí dobrou náladu.

"Ale já se ptal první!" odsekl mu vyšší.

"A já se zeptal slušně" odvětil James chladně a v klidu.

"Nebuď drzý, furt jsem starší jak ty!" vpálil mu Alex do tváře. Většinu by to nijak netrápilo, ale James nenáviděl, když mu tohle někdo připomínal.

"Cože?! Jen proto, že je ti 28 a si díky toho starší si na mě dovoluješ jo?" už né tak klidným hlasem promlouval mladší.

"No jo, jenže o tři roky a to je dost" odvětil Alex velmi posměšným a pohrdavým hlasem.

"Jestli máš problém, tak pojď ven a vyřidíme si to!" moc dlouho mu ta dobrá a klidná mysl nevydržela. Měl chuť rozbít mu ksicht.

"Fajn" jeho odpověď Jamesovi vyzněla až přiliš spokojeně. Snad, že si byl jistý tím, že Jamese porazí, protože je silnější a starší.

"Fajn"

Po odpovědi se vydali z baru, aby tam nic nerozbyli, ven do tmy a zašli do postranní uličky. Hned co dorazili, se James odhodlal k výpadu a udeřil překvapeného Alexe. Dlouho netrvalo a silnější uhodil menšího do obličeje. James si odplivl krev a znovu se napřáhl, ale vyšší to spozoroval a vyhnul se úderu. Hned na to Jamese chytil pod krkem a přirazil ke zdi. Nesvíral ho moc, jen tak, aby neunikl. James se držel jeho ruky, která jej svírala a mačkala ke stěně. Alex svou druhou paži napřahoval, že ho udeří do břicha, ale když se podíval do jeho jasně zářících očí, nemohl. Nemohl ho praštit, zdál se mu slabý a tak bezbraný, i když jej nenáviděl. A jednu věc si uvědomil, nikdy neviděl hezčí oči než ty jeho. Jakto, že si jich nevšiml? Jakto, že nevěděl jaké má nádherné až nebeské oči? Pravda nikdy se mu do očí pořádně nedíval. Alex se topil v jeho jezerech, tak čistých a nevinných. Poté pohlédl i na jeho celý obličej a zastavil se u rtů. Svůj pohled zastavil na dvou polštářcích, z kterých právě vytékal pramínek krve čisté a rudé, jako rosa na rudé růži. Alexe se zmocnila touha tyto dva polštářky ochutnat, nemohl si pomoct a nevědomky skousával svůj ret. James byl lehce vyveden z míry, ale oči neodvrátil od jeho pohledu. Taky jako hnědovlásek si všimnul, že má oči jako mléčnou a jemnou čokoládu, které se nevyrovná žádná ani ta nejjemnější. Všimnul si, že se mu dívá na rty a kouše si svůj.