RammLive

5 dní v Berlíně

Jakmile jsme přišly na pokoj, práskla jsem sebou do postele a odmítala se jakkoliv hýbat. Po dnešku jsem byla doslova mrtvá. Claire se podívala do zrcadla, prohrábla si blonďatý vlasy a pak se na mě otočila s rukama v bok. ,,Co se tu válíš jako mrtvola? Jdem zapařit, ne?"
,,Dneska ne, Claire," zakňučela jsem a zabořila jsem obličej do voňavého polštáře. ,,No tak Evo. Vždyť jsme teď přijely. Berlín čeká!" zaprosila Claire.
,,Já nikam nejdu," stála jsem si za svým.
,,Ale já bych někam šla."
,,Tak běž sama."
,,Sama jít pařit? NIKDY!"
,,Tak běž jenom omrknout, co tu mají za zajímavý bary a v příštích dnech tam zajdem. Slibuju. Ale dneska jsem fakt unavená."
,,Fajn, ale o to víc spolu zítra zapaříme," otočila se na patě a vypadla z pokoje.
Vzdychla jsem. Vlezla jsem si do horký vany a užívala si ten klid a odpočinek. To ticho před bouří. Věděla jsem, že příští dny budou divoký a tak se na ně budu muset co nejvíc vyspat. Pak jsem se celá vyhřátá a rozlámaná zabalila v posteli do deky a ani ne za pár minut usnula.

,,Evi? Spíš?" ozvalo se vedle mýho ucha Claiřino zašeptání. ,,Teď už ne," řekla jsem rozchraptěle, otevřela oči a promnula si je. ,,Našla jsem dokonalý bar!"
,,Bože Claire. Kolik je hodin?" posadila jsem se a snažila nahmatat mobil na nočním stolku. ,,Je pět hodin ráno."
,,COŽE?! A TO SI PŘIŠLA AŽ TEĎ?!" řekla jsem až moc nahlas. ,,No jo, ale to je jedno. Musíš si hned teď vyslechnout, co se mi stalo," celá jenom zářila a já se bála, co zase vyvedla. ,,No povídej."
,,Zrovna jsem probádala pátý bar v Berlíně. Byl to bar jako všechny ostatní-elektrická hudba, všude holky ve svítivém oblečení a kluci s účesem na lamu. Tak jsem se jen tak potulovala po okolí, jestli nenarazím na něco zajímavějšího, až kolem mě prošla skupinka metalistů a vypadali, že mají někam namířeno. Tak jsem se držela těsně v jejich blízkosti a sledovala je. Došli do nějaký slepý uličky a pak dolu po schodech do nějakýho sklepa, ale jak jsem po chvilce pochopila, tak to byl bar pro, jak bych to řekla, "zasvěcené"," při posledním slově naznačila rukama uvozovky. ,,Zaklepali na nějaký dveře, ze kterých pak vykoukl takový obr s pleškou a požadoval heslo. Jeden z nich řekl něco, čemu jsem vůbec nerozuměla a on je pustil. Jelikož jsem tak drobounká, tak jsem se s nimi protáhla dovnitř, anižby si toho někdo všiml," poklepala se na hrudi ve znamení hrdosti. ,,No a abych se dostala k tomu hlavnímu. Ten bar byl neuvěřitelný! Konečně jsem našla bar s normální hudbou, lidmi a dokonce i pitím," rozzářeně se na mě usmála a čekala na mojí reakci. ,,A to si mi to nemohla povědět ráno? To si mě musela budit v pět ráno?" rozmrzele jsem si prohrábla vlasy. ,,Jo, protože jsem tak strašně ráda, že jsme tady, že nemám ani pomyšlení na spaní," natáhla se na šířku mojí postele. ,,To já taky Claire, ale taky jsem myslela, že se ještě před vším tím dobrodružstvím trochu prospím."
,,Vždyť si spala 6 hodin. Jak mi vždycky vyprávíš, je to pro tebe až dost," vzdychla jsem. ,,Fajn, dostala si mě. Tak co plánuješ?" zeptala jsem se, zatímco jsem se hrabala z postele. ,,No, když jsem to tak procházela, tak jsem narazila na pár zajímavých míst, které bychom mohly prolézt a večer zajít do toho baru co jsem objevila."
,,Dobře, ale jak chceš jít do toho baru, když nevíme heslo?"
,,To jsem si náhodou zjistila od jednoho chlápka," vytáhla z kapsy otevřený obal od kondomu. ,,Neříkej, že si...," vyhrkla jsem, ale než jsem to stačila doříct, skočila mi do řeči: ,,Ne, jen jsem se s nim vykousla," rozesmála se. ,,Seš nechutná," ušklíbla jsem se a prohlížela si v zrcadle stav své tváře po 6-ti hodinovém spánku. ,,Ale no tak, to byl vtip. Řekla mi to jedna holka. Monika. Chvilku jsem si s ní povídala. Jde na casting stejně jako my."
,,A dalších sto holek," řekla jsem posmutněle a zalezla do koupelny.

Zbylý 4 dny do castingu, jsme trávily tak nějak stejně. Přes den jsme prolézaly Berlín a večer zalezly do toho baru, co Claire našla. Když jsem tam poprvý vešla, tak jsem pochopila proč z něj byla Claire tak nadšená. Zdi byly pomalovány grafitti, všude se rozléhala rocková hudba a nejkratší vlasy, co tam měli kluci, byly minimálně nad ramena. Cítila jsem se tam jako v ráji, ale i tak jsem se nikdy nedokázala odvázat, tak jako Claire. Ta tím přímo žila. Seznámila se tam se spoustou lidí, vytančila na parketě důlek a nechala tam pár desítek eur. Do hotelu jsme se vždy vracely k ránu a spaly tak hodinu, dvě, než jsme se zase vydaly na bádání po Berlíně. Tak nějak jsem doufala, že třeba potkáme někoho z Rammsteinů, ale bohužel se mi nepoštěstilo, ale hlavu jsem si s tím nedělala, věděla jsem, že se casting každou uběhlou hodinou blíží a tam rozhodně někoho z Rammsteinů potkám. A taky jsem se nemýlila.

--------------------------------

Sice jsem slibovala, že se v téhle kapitole už objeví Rammsteini, ale nějak se mi to protáhlo, takže teď už vážně slibuju, že se v příští kapitole objeví. Taky se už v příští kapitole dostaneme k dlouho očekávanému castingu, tak se nechte překvapit, jak to tam dopadne ;).

Nymerijka