Sara
Pochodovala jsem nervózně po místnosti a pozorovala práci malé blondýnky s brýlemi a ozbrojeného bývalého vojáka. Neměla jsem z něj strach, nýbrž z ligy.
Felicity odbíhala od přístroje k počítači a snažila se přijít na tajemnou látku z bot mého leníka. Stále jsem měla výčitky svědomí, že jsem je do toho zatahovala. Neměla jsem nyní stejně na výběr.
,,Už něco máš?" neudržela jsem se a doufala, že ano. Dokud tu není Oliver měla jsem slušnou šanci se vydat k lize sama.
,,Už to bude, dej mi chvilku" odvětila zamyšleně Fel. Ani se na mě nepodívala, jako by snad ze mě měla strach. Nepromluvila se mnou.
,,Omlouvám se, zdali jsem tě vyděsila" myslela jsem to vážně. Přišla mi přívětivá a docela i roztomilá. Svým smyslem měla své kouzlo.
,,Nevyděsila, každý občas udělá chybu. Já hned několik a vždy se z toho poučím" uznale přikývla avšak poté se usmála při vzpomínce na své vlastní hlouposti. Bohužel liga a já není jen chyba, je to osud.
,,Na vysoké by jsi mě nepoznala, dokonce jsem vyloupila banku" zapsala si nějaká čísla, jež mi nyní nedávala smysl. Musela jsem se nad tím zasmát. Ona a vyloupit banku?
,,Díky" pohlédla jsem jí do očí a ona zase mne. Viděla jsem na ní nechápavost nynější situace. ,,Za co?" optala se zvědavě. Slyšela jsem pípnutí zamykacího systému a bylo mi jasné, že se Ollie vrací.
,,Že mě nijak neodsuzuješ. Oliver má štěstí, že má vás i jiné přátele. V tomhle ohledu jsem nikdy moc štěstí neměla" ohlédla jsem se po muži v kravatě a saku, jež přicházel rázně. Vypadal vytočeně a podrážděně.
,,Tak co? Jak to šlo?" zajímala jsem se směrem už ke Queenovi. Tvářil se, jako by mu snad přejeli po tváři parním válcem nebo ukradli luk.
,,Špatně... Už jsi našla Al Owala, kterého můžu zmlátit?" odsekl a Felicity na jeho chování nijak nereagovala. Jako by na to snad byla zvyklá zato já ne. Změnil se za ty čtyři roky a není sám.
,,Náhodou ano.." odpověděla mu stejně mile jako vždy jindy. Vydala se ke svému počítači.
,,Kromě hlíny a jiných nečistot jsem našla i stopové množství jistého freonu, který už je v dnešní době zakázaný. Ničil ozonovou vrstvu, hlavně výpary z něj" vyprávěla zaujatě a já stále nechápala jaký to má smysl.
,,Starling City na něj mělo vlastní továrnu, ale zavřeli ji. Tady to je" ukázala prstem na monitor a já si uvědomila, že to tam znám. Nyssa mi ukazovala nejrůznější skrýše ligy a v její nepozornosti jsem vyhledala ty v mém domově. Tohle byl jeden z nich.
,,Vím kde to je, půjdu" otočila jsem se a sebejistě se vydala směrem ke svým věcem. Připravená do boje a doufaje v samostatnou akci. Však marně.
,,Nejdeš sama. Na to rychle zapomeň" sáhnul po svém luku a toulci Arrow. Byl tvrdohlavý, ale to já také. Pomoc by se hodila, nechci jej do toho bohužel tahat.
,,To je jen můj boj" trvala jsem na svém a Felicity s Johnem nás jen nečinně a mlčky pozorovali. Zřejmě byli zvyklí, že je vždy vše podle Olivera.
,,Udělal z toho i můj, když vtrhnul do mého domu a ohrozil ty, na nichž mi záleží" zamračil se a dal mi jasně najevo, že jej nepřemluvím. Avšak všimla jsem si v jeho očích i něčeho jiného než umanutosti.
,,Fajn" otočila jsem se, poražená mužem jehož jsem kdysi dávno svedla. Ale já už neposlouchám ničí rozkazy, nikdo mi nebude poroučet. Jsem jen já, liga a má vůle...
ČTEŠ
The Canary
FanfictionDlouhý lesbický román- Kniha první.. "Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem." by Lucyalghul