Charakteristika knižních postav

NATHAN

Jsem jiný. Odlišný od ostatních. Někteří by řekli, že jsem černá ovce mezi bílými, ale já jsem vlk mezi nimi. Vždy musím být ten kdo loví. Ten co je nahoře nebo vepředu. Vůdce. Nikdy jsem se nepodřídil a ani to nemám v plánu. Nehodlám poslouchat jako pes nadřízeného. Já jsem ten pán, který psovi rozkazuje.

Jestli se stane, že nejsem náhodou na prvním místě, moje vzteklost tasmánského čerta mě vyhoupne na vrchol. I kdybych měl cestou něco ztratit.

Jsem sebejistý jako lovec, který má na mušce zabijáckého medvěda.

Moje výhodná vlastnost je vytrvalost. Psychická i fyzická. Umím vyčkávat jako dravec na vhodný okamžik klidně dny, ale vydržím i měsíce. Na okamžik, kdy oběť udělá chybu. A když ta chvíle nastane, zaútočím. Moje pomstychtivost mě tlačí dopředu.

Jakmile mě tato vlastnost zahltí, jsem jako nabroušený nůž, který chce bodat. Nesnáším uzavřené prostory. Miluji svobodu. V tom to ohledu jsem jako pták. Musím mít nad vším kontrolu.

Nadhled. Možná by jste řekli, že jsem diktátor. Já ale nerad poroučím. Ano mám rád když je po mém, ale nediktuji to. Já rovnou činím. Jako šelma. Neptám se, neupozorňuji ani nerozkazuji.

Útočím, nutím a vyhrožuji. K tomu mi pomáhá i má silná ostražitost loveckého psa.

Dá se říct, že mi k tomu pomáhá i můj vzhled. V davu jsem nenápadný. Kryji se. Připadám si jako chameleon na větývce stromu. Nenosím nápadné oblečení. Přizpůsobím se okolí. NE lidem. Moje černé vlasy a oči varují před nebezpečím jako dopravní značka u nedostavěné silnice. Možná lidi trochu děsím. Ani se nedivým. Kořist se vždy bojí dravce. Podezřívavost v mém mozku nehraje zas tak velkou roli. Ale když je třeba, tak zasáhne střed terče jako šipka, která je vedena dobrým šipkařem.

Nejsem společenský typ. Nesnáším, když se musím cpát davem lidí. Třít se o jejich upocená těla jako zavalití hroši v jezeře. Mám rád svůj prostor! Byt, osobní prostor u zastávky nebo jen sedačka v metru je moje teritorium. Člověk, který stoupne na hranu je vetřelec.

Moc mě nezajímají ostatní. Zajímám se jen sám o sebe. Jedu na vlastní pěst jako vlk. Vycením zuby jakmile se cítím ohrožen. A kousnu jestli je útočník blízko. Dokážu i zabít. Ale to se stalo pouze párkrát. K tomu mě nutí neporazitelná nedůvěra. Radši umřu hlady, než abych snědl něco, co mi nabízí cizí člověk. Na lidi působím jako divoké zvíře. Někdy si tak přijdu i sám sobě.

Víte z jaké knihy tato postava pochází? Nápověda v obrázku