Lily: Královna Narnie

21. část

Šli chodbami sídla. Ramandú šel ve předu a nic neříkal. Nikdo nevěděl, kam je vede. Často si mezi sebou vyměňovali nechápavé pohledy. V hlavě Lily povstávaly různé otázky.

"Proč jste je učinil neviditelnými?" zeptala se konečně Lily, čím prolomila tak dlouhé ticho. Rámandú se na ní otočil a pořádně si ji prohlédl.

"Myslím, že znás odpověď." odpověděl krátce.

"Kvůli té mlze?" zeptala se.

"Kvůli toho, co se kryje za ní." řekl a otevřel dveře do velké místnosti. V ní bylo plno knížek a astronomických přístroju. Všichni vstoupili do místnosti a Rámandů vytáhl papír. Lily si vyměnila nejistý pohled s Kaspianem. Rámandú hodil papír a ten se rozroloval. Před nima na zemi ležela překrásná mapa. Kolem okrajů byly obrázky Narnie, které se pohybovaly. Lily tam uviděla ještě malou Lucinku a Edmund z dob Bílé čarodějnice. Edmund vypadal tak roztomile. Nebyl tak urostlý jako teď, měl krátké tmavé vlasy, pořád tak krásné oči a pihovatou tvář. Edmund stál vedle Lily a zjistil, že se divá na keho obrázek. Naklonil se k jejímu uchu a zašeptal:
"Už tehdy jsem byl krásný."

Lily se uchechtla.

"To je krásná mapa." řekl Eustác a všichni se na něj udiveně podívali "Jak na imaginární mapu imaginárního světa."

Lily se zahleděla na střed mapy, který představoval pohyblivý ocean. Najednou se tam ukázal temný ostrov. Šlo z něho cítit zlo.
"Toto je Temný ostrov- zdroj zelené mlhy. Na ním se skrývají vaše nejhorší sny a obavy. Je velmi nebezpečný a umí si pohrávat s vaší myslí."

"Ale nějak se musí dát porazit." zjistila Lily prohlížejíc si důkladněji mapu. Rámandú se k ní otočil a navázal s ní oční kontakt. V očích měl přísnost a hrozbu, ale dívka nezklopila pohled.

"Máte velkou odvahu, princezno. Budete jí potřebovat. Ten meč" tady ukázal na Edmundův meč, který dostal od lorda Berna "má šest replik."

"Sedm lordů." uhádl Kaspian "Byli tady?"

"Ano. A pokusili se mlhu zastavit. Jak jsem říkal, těch mečů je sedm. Musíte je všechny složit na Aslanově stole. Pak budete moct porazit zlo. Modrá hvězda vás ke stolu zavede. Ale dávejte pozor. Zlo si bude pohrávat s vaší myslí." řekl a projel po všech varovným pohledem. Lily se nejistě podívala na Edmunda, který měl v očích strach, ale i odhodlanost.

Rámandú daroval posádce jídlo a pití a oni se vydali na další cestu.

                          ***
Moře bylo rozbouřené. Vítr byl silný a byla velká bouřka. Takhle vypadala plavba "Jitřního Poutníka" od doby, kdy opustili Rámandúův ostrov. Všichni se cítili stejně mizerně. Museli pořád hlídat plachty, být při kormidlu nebo vylévat vodu. Lily nejčastěji trávila čas pomáhaním nebo byla ve svém pokoji.

"Ahoj." pozdravil Edmund, když přišel k Lily do pokoje. Od té doby, co se políbili na ostrově, se vždy setkávali v její pokoji a trávili spolu čas. Mluvili spolu a řešili různé věci. Lily právě stála u okna a snažila se najít mezi mraky Modrou hvězdu.

"Už tři týdny jsme na těch neznámých vodách a nevíme, kam plujeme. Modrou hvězdu ještě nikdo neviděl." řekla Lily a ani se neotočila k Edmundovi.

"Neříkej mi, že ztrácíš naději." zasmál se Edmund a přišel trošku blíž k Lily. Obejmul ji ze zadu kolem pasu a ona obejmula keho ruce. Lily přeběhl příjemný mráz po zádech.

"A kdo říkal, že ztrácím naději? Náhodou si náramně užívám tenhle rodinný výlet." zavtípkovala a oba se začali smát. Edmund se opřel bradou o Lilyino rameno. Stáli tam tak a dívali se z okna.

"Je to hodně divné tady tak s tebou stát a objímat se jako nějaký zamilovaný pár." řekla Lily s úsměvem. Edmund si ji otočil k sobě.

"Zamilovaný pár?" nadzvedl jedno obočí, při čem vypadal velmi komicky.

"Říkám, že jen jako." vysvětlila Lily. Milovala někoho škádlit. Edmund se široce usmál a políbil ji. Byl to dlouhý polibek plný lásky. Lily mu zapletla ruce kolem krku a on ji objímal kolem pasu.

"Tohle bylo taky jenom jako?" zeptal se Ed.

"Možná." odpověděla a předstírala, že nad tím přemýšlí.

"Dobře. Jak chceš. Když se rozmyslíš, dej mi vědět." mrkl na ní a opustil pokoj.

Lily se ještě jednou podívala z okna a když zjistila, že pořád nic nejde vidět, hodila přes sebe plášť a následovala Edmunda. Ocitla se na úzké chodbě, ze které vedly dveře na palubu. Všude tam bylo plno vody a plno námořníku, kteří se snažili udržet loď nad hladinou. Lily s malými problémy prošla na druhou stranu lodi, kde byla provizorní kancelář Kaspiana a Driniana. Lily otevřela dveře a vešla dovnitř. Sundala si kapuci a plášť pověsila na věšáku. Pramínek mokrých vlasů si zastrčila za ucho a konečně se rozhlédla po pokoji.

Kaspian a Drinian stáli při mapě na stole a něco nahlas řešili s Edmundem, který stál opřeny u okna. Všichni se na ní podívali.

"Stalo se něco?" zeptala se nejistě, přišla ke stolu, vzala si jablko a šla si sednout pod okno. Nevšímala si Edmunda, který sledoval každý její pohyb.

"Brodíme po neznámých mořích, vaše veličenstvo. Nevíme, co se tam může nacházet." vysvětlil kapitán.

"Třeba mořští hadi." zažertoval Edmund, ale nikdo se nezasmál.

"Ještě se můžeme vrátit." návrhl Drinian.

"Tím pádem vysvětlíte tomu muži, že pátraní po jeho ženě se ruší." řekl Kaspian, vstal od stolu a stoupl si naproti Edmunda.

"Jen upozorňuju, že rozbouřené moře si může zle zahrávat s náladou posádky." Drinian si oblekl plášť a odešel na můstek.

Lily dojedla jablko a hodila ohryzek přes okno do moře. Oba kluci ji sledovali.

"To je všechno?" zeptala se zdezorientovaná Lily "Tak tedy dobrounoc." popřála. Přišla k Kaspianovi a polibila ho na tvář. Když odcházela, všimla si, jak se Ed červená a ona se jen na něj usmála.