O 3 týdny později..
Táta mi nakonec dovolil bydlet u Nialla a my si na sebe nějak zvykli.
Je pravda,že to k Niallovi,teda "k nám" mám mnohem blíž a na praxi,kam jezdím asi o 2 bloky dál,to mám prostě kousíček.
"Nialle,ty jsi prase" zakleju si sama pro sebe,když lezu po čtyřech kolem jeho postele a záhy pod ní najdu zatuchlý pár bílých ponožek.
Znudeně se na ty dvě fusakle podívám,obě je vezmu jen do ukazováčku a palce a s odstupem asi 30 centimentů je nesu do koupelny.
Když se vrátím,znovu si kleknu a dál uklízím Niallovu ložnici.
"Co to k sakru.." podivím se,když najdu něčí kalhotky.
Sednu si na paty a pomyslím si,že tohle stoprocentně není moje.
Chvíli tam jen tak sedím a přemýšlím,co to má znamenat.
Nakonec je schovám do igelitového pytlíku a vložím do Niallovy zásuvky hned vedle dveří do chodby.
Pomalu procházím chodbou až do obýváku,kde si sednu na pohovku a zamyšleně se zamračím na svůj odraz v televizi.
Když ty spodky nejsou ani moje,ani nikoho z tohodle domu (Pochybuju že by stará paní Jonesová nosila takové krajkové tanga) .. Čí teda jsou?
Zamyšleně pozoruju chvějící se záclonu u otevřeného okna,když se ozve bouchnutí dveří.
"Ahoj! Jsem doma" křikne Niall z předsíně a pochvíli se objeví v obýváku.
"Ahoj.." chladně odvětím a vrhnu po něm vyčítavý pohled.
"Sophie? Stalo se něco?" zeptá se a dál dělá neviňátko.
Já se jen tiše zvednu,zamířím do jeho ložnice a vytáhnu ze zásuvky ten pytlík s kalhotkama.
Otočím se a mrsknu sáček po Niallovi "Tohle se stalo.."
Niall se podívá ke svým nohám a začne koktat "Sophie,já- Ne,nevím,čí to.. ehm,já nevím jak se to tu objevilo- Nejsou tvo-"
"Ne,to teda moje nejsou.." přeruším ho a snažím se okolo něj projít,jenže on mi zabraní.
"Sophie,počkej,já ti to vysvětlím.."
"Poslouchám" uzemním ho,dám si ruce vbok a čekám,co ten irskej skřet zase vyvede.
"Bylo to jen jednou.. ehm,teda dvakrát" začne a nervózně zavrtí nohou "Víš,já když ti to řeknu.. naštveš se"
"Už jsem,takže by to horší být nemělo" odseknu.
"Jsi si jistá?"
"Doufám v to.."
Následuje naše dlouhá odmlka.
"Já a.."
V tom se ozve zvonek u dveří.
"Jdu tam"
"Ne! Sophie!" vykřikne.
Zděšeně se otočím "A ty mi v tom nezabráníš.. Je to jen pošťák,na sto procent"
Jenže tohle není ledajaký pošťák.
Vlastně to není pošťák..
Otevřu dveře a před nimi stojí Jessica "Sophie?"
"Jess?" podívám se na tu peroxidovou blondýnu a zblednu "Co tady.."
"Nemám se spíš já ptát tebe?" namítne.
Otočím se a za mnou,asi 2 metry,stojí Niall.
"Zlato,co to má znamenat?" nakoukne přes mé rameno na Nialla Jessica a dá si ruce vbok,tak jako já před chvílí.
Niall ohrne spodní ret a zavře oči.
"Zlato?" začnu se ironicky smát "Takže tohle bylo to překvapení?"
ČTEŠ
Lost Survivors (Big Bad Boy 2) [CZ1DFF]
FanfictionDruhý díl knížky Big Bad Boy. I tentokrát se Sophie bude potýkat s mnohem horšími věcmi. Bude jí Niall podporovat a pomáhat,nebo se na Sophie úplně vykašle? Lži,láska,hádky .. © Lost Survivors (Big Bad Boy 3) [CZ1DFF] +13