Za dávných dob byla jedna vesnice.Moc lidí nevědělo její jméno , avšak věděli, že byla sužována netvorem. Také nevěděli jak on vypadá, protože to byly všechno jenom domněnky a předpoklady. Někdo tvrdí , že chrlí oheň a jiní zase , že má tělo pokryté šupinami a jazyk dlouhý jako had, nicméně nikdo nikdy setkání s tímto bájným netvorem nepřežil. Legenda praví , že tohoto tvora lze sprovodit ze života odnětím nějaké časti těla , a nebo třeba i předmětu, který lze předávat jiným osobám.
Na tuto legendu se váže květenstvo. Jednou za rok, po celé tři dny, rostliny vytuší nadcházející nebezpečí, a proto z jejich těl vyrostou ostré trny. Dělají to proto, že se ze zvyku brání.
Těď si asi říkáte , že se vesničané nemohli nijak bránit , avšak musím vás vyvést z omylu. Mohli a to tím , že se schovali do kostela. Netvor nesmí stoupnout na svatou půdu, kvůli popálení ďábelským plamenem. Lidé přetrvávali ve stálém strachu , ačkoliv si to strašné utrpení již tak nebrali. Jako dvě dívky z vesnice , které bydleli poblíž lesa. Jejich jména zněla Alena a Karolína.
YOU ARE READING
Století netvora
FantasyLes plný trnitých stromů.Šíleně zamilovaný pár a netvor.... co víc si může člověk přát.