Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)

" Mami, jako vážně?" °26°

Hned po tom dni stráveném doma, jsem šla zase do školy. Byl už studený podzim a zima se kvapem blížila. Už se hrozně těším na prázdniny.  Je pátek a já jdu pěšky domů. Studený vítr si pohrává s mými kaštanovými vlasy, cesta kolem už nevypadá jako dříve. Je nazelenalá, ale má už i nádech hnědé barvy. Okolní stromy jsou v pochmurných barvách a lidi, jako by už zalezli někam do tepla. Procházela jsem uličkami našeho města a přemýšlela jsem, co budu dělat o zimních prázdninách.
Pojedu možná s holkama někam do hor? Nebo zůstanu doma a budu s nima chodit ven?? Ještě netuším..
Od domu mě dělilo už jen pár metrů. Z dálky jsem viděla, jak mamka vystupuje z auta a bere nákupní tašky. Svůj krok jsem tedy zrychlila a za chvíli jsem už stála vedle mámina auta. Mamky auto bylo pracovní. Normální auto do rodiny nemáme. Tohle auto ale bylo fakt luxusní. Černá barva, kožené sedačky a plus k tomu dostala i nový telefon. Samozřejmě iPhone...
Mamka si mě už všimla. Měla plné ruce tašek a tak jsem se jí nabídla..

"Ahoj mami, chceš pomoct?“ ozvala jsem se už dva metry od ní.
"Jestli budeš tak hodná Kate.“ odpověděla mi a nechala na zemi položené dvě tašky s jídlem.
"Jo a ještě si pak budeme muset promluvit. S tebou a s Marcusem.“ dodala, kdyz už stála na prahu dveří a hledala klíče.
"Dobře mami.“

Vzala jsem dvě tašky a šla do baráku. Tašky jsem odložila na lince v kuchyni a pak si sedla na gauč k televizi. Po chvíli mě to přestalo bavit a tak jsem chtěla jít nahoru do svého pokoje. V tu samou chvíli přišla do obýváku mamka s notebookem.

"Kate. Ještě tu počkej. Na Skypu se spojím s Marcusem a promluvíme si všichni tři.“ řekla a posadila se na gauč vedle mě. Svůj notebook položila na bílý stolek před sebou.
"Dobře.“ odpověděla jsem prostě a zase se posadila.

Mamka si zapla notebook, najela na Skype a zavolala Marcusovi. Po asi pátém pokusu se jí konečně podařilo spojit se s Marcusem.
Přes celou obrazovku se objevil Marcus. Měl svoje obvyklé černé brýle, postel ustlanou a uklizený pokoj na koleji... Je vidět, že o tomhle hovoru věděl dopředu. Jinak by tam byl bordel jak bůhví kde....

"Ahoj mami, ahoj Kate. Tak o čem si potřebovala mluvit?“ řekl hned jak se zapl zvuk a podíval se směrem k mamce.
"Ahoj Marcusi.“ odpověděli jsme s mamkou skoro nastejno.
"Takže to o čem jsem potřebovala mluvit....“ začala mluvit nejdříve mamka a pokračovala.
"Na dva týdny odjíždím mimo město. Takže ty Marcusi můžeš klidně zůstat tam kde jsi... Jestli teda chceš a ty Kate můžeš jet k příbuzným a nebo to tady zvládneš nějak sama. Oboum vám dávám na výběr.“ řekla nám.

"Já zůstanu s kámošema tady.. A pak bych přijel až za týden a půl, třeba.“ řekl Marcus a posadil se na židli.
"Já zůstanu doma. Nikam se mi nechce a navíc mám vlastní plány.“ zapojila jsem se do konverzace.
"Takže vyřešeno. Oba mi budete průběžně psát. Chci o všem vědět, jasný?“ promluvila mamka a koukla se nejdříve na mě a pak na obrazovku na Marcuse.

"Jasný.“ ozval se Marcus.
"Dobře mami. A kam že to jedeš a nebo proč?“ zeptala jsem se.
"Našla jsme si přítele a jedeme spolu na takovou cestu. Prostě projedeme pár míst tady..“ odpověděla mi.

Mamka má přítele.. No to je úžasný. A teď s ním jede na dva týdny někam do háje. I když je to úžasný. Budu tu dva týdny sama...

"Tak já už musím.“ ozval se Marcus.
"Mějte se tu. Mami užij si svůj výlet a ty Kate, nezlob.“ hned co to dořekl se ušklíbl směrem ke mě.
"Měj se.“ řekli jsme a rozloučili se s ním.

"Co na to říkáš, Kate?“ ozve se mamka.
"Na co přesně?“ odpovím s jistým nezájmem.
"Na přítele.“ řekne.
"Je to skvělý. Jen že si nic neřekla. Jak dlouho jste spolu?“ zeptám se.
"Nic jsem zatím nechtěla říkat. Až to bude oficiální. Jsme spolu už přes dva měsíce a vypadá to vážně... Úžasné že?“ řekne mi.
"Jo. Je fajn že jsi teď konečně šťastná.“ vypadne ze mě.
"Jo to jsem...“ řekne a zvedne se.
"Půjdu si zabalit. Zítra brzy ráno odjíždím. Snad tu neuděláš bordel. Věřím že jsi rozumná Kate. Ne jako tvůj bratr.“ zasměje se.
"Jasný. Nejsem on.“ odpovím se smíchem.

Mamka vstane, vezme si notebook a odejde z obýváku. Já se taky zvednu, vezmu si svou tašku do školy a odejdu do svého pokoje. Tašku si odložím vedle stolku a lehnu do postele.
Hned mě totiž napadla malá párty, přespání s holkama a taky pozvání Nicolase k nám. Teda toho jen možná. Skoro ho neznám.
Vyndám notebook z pod postele, dám si ho na postel a otevřu ho. Najedu na Facebook a hned napíšu holkám, jestli by chtěly a mohly k nám na víkend.
Napsala jsem jim do našeho skupinového chatu a po chvíli se mi ozvala Chris.

*skupinový chat

Chris: Já bych mohla od soboty od osmi večer až.

Já: Super. Přijdeš??😄

Wendy: Já bych taky mohla. Už od pěti klidně.

Chris: Jasný že přijdu. Budu tam v osm přesně. :)

Wendy: Já přijdu taky. A rovnou už v šest. :)

Já: Užasný holky. Doma nikdo nebude. Mamka odjíždí na dva týdny pryč.

Wendy: Bychom pak někdy mohli udělat párty. Co ty na to, Kate?? ;)

Já: Taky že už to plánuju. ;)

Chris: Tu párty uděláme za týden. Přesně příští pátek. Domluveno??

Já: Jasný. Musím. Papa :*

Chris: papa:* :*

Wendy:  pa :*

Zavřela jsem notebook. A šla nakoupit věci na zítřejší večer. V supermarketu jsem vzala nějaký křupky, popcorn, pití, alkohol, džus, colu a tak. Prostě všechno, co jsem našla...
Doma jsem poklidila, pomohla mamce s kufry a dala je do auta.
Večer jsem v poklidu zalehla do své postele a usínala.

Další kapitolka je tu. Někdo si o ní říkal a tak jsem jí dokončila❤

Další díl teprve začnu psát a tak je možné, že další kapitolka vyjde třeba za jeden, dva dny....

Má přibližně skoro 1000 slov.
Zase s e jinak omlouvám za případné chyby.

Krásné počtení❤
A hezké prázdniny❤❤

Vaše❤
xxxx