Thomas se rozhlédl po ztemnělém pokoji. Bylo 5:50 ráno, a i když celou noc nespal, necítil únavu. Nedočkavost a adrenalin ho udržovaly ve stavu neustálého napětí, hlavou se mu honila spousta myšlenek a představ, žádné se však nedostalo pozornosti. Ne, Thomas byl, jak hlásal nápis na jeho triku, "Natural born killer", plně soustředěný na své okolí, plně odkázaný svým instinktům, neměl čas na přemýšlení. Jeho život směřoval k tomuto momentu, a on si vychutnával každou vteřinu.
Jeho oči se zastavily na velké černé tašce, která ležela na zemi. I když byla příliš velká tma na to, aby poznal, co je uvnitř, přesně věděl, že v ní leží brokovnice Remington, karabina Hi-Point 995 a tucet zápalných lahví a pipe bomb, které vyráběl celý poslední týden. Vstal, přešel k tašce, sáhl do ní a uchopil brokovnici. Potěžkal ji, spokojeně se pousmál a přešel k zrcadlu. Namířil brokovnici na svůj odraz, pak s ní trhnul a pusou předstíral zvuk výstřelu. Sklouznul pohledem na digitální hodiny, jasně červená čísla ukazovala pět minut po šesté. Vrátil brokovnici zpět do tašky, zapnul zip a ze skříně vytáhl dlouhý černý kabát. Znovu se podíval na svůj odraz do zrcadla, načež uchopil tašku a vyšel z pokoje. Rodiče ještě spali, takže rychle seběhl ze schodů a vyšel ven ke svému autu. Hodil tašku na zadní sedadlo, sám zasedl za volant a do přehrávače zasunul své oblíbené CD. Autem se rozezněla Beethovenova devátá symfonie, a Thomas vyjel.
O necelé tři hodiny později, po bezcílném jezdění po městě a užívání si pocitu božství, konečně dorazil na místo, kde mělo vše skončit. Na místo, kde prožil jedny z nejhorších chvil svého života, a kde jeho život také skončí. Thurstonská střední škola. Neměl žádné výčitky, v celé škole nebyl jediný člověk, jehož život by měl podle Thomase pokračovat. Zaparkoval kousek od školy, hodil si tašku přes rameno a klidným krokem se vydal ke škole. Cestou si pískal, a po chvíli dorazil ke vstupním dveřím školy. Poklepal na svou tašku, pod prsty cítil hlaveň brokovnice, a vešel dovnitř...
