RammLive

Welcome to New York City

Dorazily jsme ke gatu jako poslední. Jonas zrovna hlásil jména. Jako ve školce, když učitelky čtou kdo je přítomen a kdo ne a vy musíte říct ,,zde". ,,And the last two girls from Czech republic. Claire Linde and Eva Salvet," ( A poslední dvě dívky z České republiky. Claire Linde a Eva Salvet. ) při těch slovech se na nás podíval, teda hlavně na Claire. Nechápavě jsem se na ní podívala. Claire jen pokrčila rameny, nahodila zářivý úsměv a odpověděla: ,,We are here and ready." (Jsme zde a připravené). ,,Perfect! So follow me," (Perfektní! Tak, následujte mě. ) odvedl nás k menšímu letadlu. Bylo celé bílé a na jeho zadku byl černý nápis ,,Rammstein". Pane jo! Já poletím osobním letadlem Rammsteinů! pomyslela jsem si. ,,Leave your bags here," (Tady nechte svá zavazadla) ukázal na vozík před letadlem a vystoupal po schodech ke vchodu. Před vchodem se ale zarazil a otočil se zpátky k nám. ,,And I almost forgot. I want to talk to Monica Gross and Claire Linde," (Málem bych zapomněl. Chtěl bych mluvit s Monikou Gross a Claire Linde.) vystrašeně jsem se podívala na Claire. Ta se podívala na Jonase a pak na mě. ,,Neboj," řekla a pak se hrnula k vozíčku. Ženy jí ustupovaly s překvapenými výrazy. Srdce mi bylo jako o život. Proč s ní chce mluvit? Proč mi ji odvádí? Vydala jsem se rychle za ní, ale ostatní mě už nepustily. Viděla jsem, jak vystupuje spolu s Monikou po schodech. Dlouhé, blonďaté vlasy vedle krátkých, havraních. Jonas se s úsměvem otočil a zalezly do letadla.

Hned jak zalezly nastal před letadlem chaos. Ženský se cpaly jedna přes druhou. Zřejmě doufaly, že v letadle najdou sedící Rammsteiny. Ale já věděla, že tam nebudou. To by museli být padlí na hlavu a nechat se usmrtit 15 holkami, co by se na ně vrhly. Ale i tak jsem se cpala dopředu, abych zjistila kam šla Claire. Kupodivu jsem se dostala do letadla mezi prvními. Bylo to opravdu luxusní letadlo, ale mě šlo hlavně o Claire, kterou jsem nikde neviděla. Jen vzadu byl průchod zatažený záclonou. Bylo mi jasný, že je tam. Sedla jsem si co nejblíže k němu a poslouchala, jestli něco neuslyším, ale ženy kolem mě mluvily tak nahlas, že jsem nic slyšet nemohla. Už přicházely poslední dívky. Vedle mě si sedla černoška. Střetly jsme se pohledem. Usmála se na mě a já jí úsměv oplatila. Doufala jsem, že si se mnou třeba začne povídat, ale ona se otočila a vyndala mobil. Potichu jsem vzdychla a nespouštěla oči ze záclony. Doufala jsem, že Claire před startem vyleze, ale nevylezla. Nevylezla ani po něm, nevylezla ani v půlce cesty, nevylezla ani když jsme dostaly jídlo, ani když jsem se probudila poté, co se mi po jídle začaly klížit oči a nevylezla ani po přistání.

Stála jsem se skupinkou rozrušených žen před letadlem a až po pár minutách vylezl z letadla rozesmátý Jonas, za nim Claire, za ní Monika a za ní Till. Holky kolem mě začaly vyšilovat. Claire a Monika sestoupily dolu s úsměvem na tváři a mířily si to k zavazadlům. Till je celou dobu pozorně sledoval. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Míchaly se ve mě pocity. Byla jsem na Claire naštvaná, že mě tu nechala samotnou a zároveň jsem na ní žárlila, protože strávila cestu s Tillem. Jonas promluvil: ,,When you get out. There will be waiting taxi for you. Taxi will take you to the hotel. Please proceed to the taxi after four," (Až vyjdete ven, budou tam na vás čekat taxi, které vás odvezou do hotelu. Prosím, nastupujte do taxi po čtyřech.) otočila jsem se a vyrazila na letiště a pak ven. Bylo mi jedno co udělá Claire, jestli pojede v limuzíně s tím oplzlým chlapem a Tillem nebo s lůzou v taxi.

V půlce cesty jsem jí uslyšela: ,,Evo! Evo počkej!" dělala jsem, že jí neslyším a pokračovala dál. ,,No tak, Evo! Slyšíš?!" zrychlila jsem a rychle vklouzla do jednoho taxi, které na nás čekalo v řadě. Sedla jsem si dozadu a hlasitě oddechovala. Řidič byl snědý chlápek. Podívala jsem se na jeho kartu. Podle jména to vypadalo, že je z Indie. ,,Are you coming to the Hotel Pennsylvania?" (Jedete do hotelu Pennsylvánie?) řekl s přízvukem a díval se na mě zpětným zrcátkem. ,,Yes," odpověděla jsem. V tu chvíli vedle mě přistála Claire a sípala ještě víc, než já před chvilkou. ,,Ty jsi mě neslyšela nebo co?" popadala dech. ,,Ne, promiň," odsekla jsem a dívala se z okna. Nastoupily k nám další dvě holky. Jedna vedle Claire a druhá dopředu. ,,Děje se něco?" zeptala se opatrně Claire. Taxi vyjelo. ,,Děje se něco?! Děje se něco?!" opakovala jsem nasupeně po ní. ,,Zmizíš si do jiné části letadla s panem oplzlým a nedáš mi ani vědět. Celý let se neozveš a mě tam necháš napospas vyšilujících fanynek a pak zjistím, že jsi tam dokonce byla s Tillem!" vyjela jsem a naše spolujezdkyně se na nás vyděšeně podívaly. Naštěstí nám ani jedna nerozuměla, protože z Čech jsme tam byly jenom my dvě. ,,Tak promiň," řekla upřímně se sklopenou hlavou. ,,Když Till si nás zavolal, protože..." ,,Mě nezajímá proč si vás Till zavolal," skočila jsem jí do řeči. ,,Dobře," Claire pochopila, že nemá cenu se se mnou hádat.

Na hotelu nás zapsala do dvoulůžkového pokoje. Bylo něco okolo jedné hodiny ráno. Jonas nám řekl, že natáčení začíná brzo ráno a že taxi na nás bude čekat už v 6 hodin. Takže jsem si rychle dala sprchu a mlčky si zalezla do postele. Claire tam chvilku stála, dívala se na mě a pak odešla pryč z pokoje. Zůstala jsem sama, vzdychla jsem a se špatným pocitem z nadcházejícího dne, usnula.

,,Evo, budíček," ozval se přede mnou tichý hlásek. Otevřela jsem oči a udeřilo mě světlo. ,,Claire," zachraptěla jsem. ,,Jen jsem ti přinesla snídani jako malou omluvu," podívala jsem se na peřinu před sebou. Ležel tam tác a na něm ovoce, horký kafe, v misce bílý jogurt a tousty. ,,Děkuju, Claire," poděkovala jsem jí. Ta se smutně usmála, vstala a mířila pryč. ,,Kam jdeš?" zeptala jsem se, i když jsem odpověď věděla předem. ,,Myslela jsem, že mě tu nechceš." ,,To jsem neřekla," poklepala jsem rukou před tác, aby si sedla. Udělala co jsem chtěla a jakmile dosedla začala se omlouvat. Věděla jsem, že jsem neměla právo se na ni naštvat a tak jsem řekla, ať toho nechá, ale ona nepřestávala. Tak jsem strčila ruku do jogurtu a pak jí ho otřela o obličej. Claire se zasekla, ale pak se šibalsky usmála a udělala totéž. Vzala jsem proto jahodu z misky s ovocem a namířila s ní na její pusu, ale měla ji zavřenou a tak jsem jí rozmazala okolo. Claire udělala totéž a rázem se z toho stal snídaňový boj, který skončil se smíchem na zemi u postele. Když jsem se dosmály, tak jsme se celé ulepené vystřídaly v koupelně, oblíkly se a s dobrou náladou zamířily na pláž, kde se konalo natáčení.

--------------------------------------------------------------------

Tak tohle je taková menší kapitolka před tou hlavní, do které se hned teď pustím, takže by měla vyjít ještě dneska. Doufám, že jsem tím aspoň někomu udělala radost a že tím nemrhám svůj drahocenný prázdninový čas. Dobře, přiznávám, stejně bych se místo toho koukala na nějaký seriál a cpala se Nutellou. Takže za jakýkoliv ohlas budu ráda a budu vědět, že se nemám cpát Nutellou, ale pokračovat na další kapitole.

Nymerijka ♥

PS: Abych nenaštvala mé drahocenné čtenáře. Tím názvem ,,oplzlý chlápek", nechci nějak Åkerlunda urazit. Naopak, myslím si, že je to velice dobrý režisér a nic proti němu nemám. ( a líbí se mi jeho dlouhý vlasy :D )