Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)

"Vážně?" °31°

Z minulé kapitoly:

"A tahle vypadá zas jako nějaká chytrá, protože nosí brýle.“ řekl o jedné holce ze seriálu.
"Nemusí být chytrá, když má brýle Nico.“ řekla jsem zas já.
"Nekaž mi to.“ řekl zas a otočil se na mě.
"Co že nemám kazit? Já nic totiž nekazím.“ odsekla jsem mu a vyplázla na něj jazyk, abych ho vyprovokovala.
" Ty si na mě právě vyplázla jazyk?“ řekl a snažil se při tom vypadat zaraženě. Byl i celkem roztomilý....

______________________________________

"Jo vyplázla a co mi uděláš hmm?“ řekla jsem zas a vyplázla ho znovu.
"Co udělám? Tohle...“ řekl, naklonil se a začal mě lechtat.
"Hej. Pro-sím pře-staň Ni-co..“ snažila jsem se ho přemluvit a následně odstrčit. Nepomohlo to.
"Co se říká Katie?“ řekl a pořád mě nepřestával lechtat.
"Pro-sím, já už bu-du hod-ná.“ řekla jsem s přestávkami a koukla na něj prosebným pohledem.
"Dobře, ale už žádný jazyk nebo uvidíš.“ řekl Nico a už mě přestal konečně lechtat.

Zase jsme se začali koukat na seriál. Už bylo skoro pět a tak jsme si nakonec ještě povídali. O škole, o kamarádech a taky o vztazích.

"Hele a ty někoho máš Kate?“ řekl lehce s odmlkami Nicolas.
"Teď ne. A ty?“ zeptala jsem se ho.
"Taky ne.“ řekl a zahleděl se do země.
"Vážně??“ řekla jsem, protože jsem tomu nemohla uvěřit. On takový hezký a milý kluk a nikoho nemá? Mě snad klepne....
"Jo vážně nikoho nemám. Proč se tak divíš Kate?“ řekl a podíval se na mě.
"No, já... To máš jedno“ řekla jsem rozpačitě. Tohle mu přeci říkat nebudu.
"Ale notak Katie. Řekni to. Nechtěj vědět, co bych ti udělal.“ zasmál se a nahodil svůj rádoby hezký úsměv.
"Tohle ti říkat nemusím.“ řekla jsem a otočila se k němu zády.

Doufám, že mě zase nebude lechtat. Po druhé bych to zřejmě nevydržela. Po chvíli jsem na svém rameni ucítila jeho ruku. A na druhém taky.
Objal mě...

"Notak Kate. Nenech se prosit.“ pošeptal mi vedle mého ucha.
"Já jen, že se divím, že nikoho nemáš. Jsi moc fajn a hezkej. Stačí?“ řekla jsem a začala se pomalu červenat.

Stále mě objímal a najednou po mé větě povolil. Už mě ani neobjímal.

"Takže hezkej jo?“ řekl a zasmál se..
Věděla jsem, že nasadil svůj ego výraz. Otočil si mě čelem k sobě. Teď jsme na sebe chvilku koukali. Má moc hezký oči. Modré jako oceán.

"No, jo...“ řekla jsem lehce koktavě. Už jsem určitě byla celá červená až za ušima. Jak rajčátko.

"Řekni celou větu Katie“ řekl Nico a netrpělivě vyčkával zda to řeknu.
"Jsi moc hezkej Nico.“ tak a je to venku. Teď jsem už permanentně rudá až bůhví kde.

Začal se ke mě naklánět. Vím, co se asi stane. Vídávala jsem to ve filmech. Už jsme byli od sebe jen kousek.

*Crrr,crrr*

Bože. Zrovna teď? V tuhle chvíli?
Zazvonil zvonek u dveří.

"Počkej tady.“ řekla jsem.

Nicolas byl dost mimo sebe a tak jsem ho tam nechala sedět. Já jsem mezitím vstala z gauče a šla jsem mému rušiteli otevřít a zjistit, co dotyčný potřebuje. Zrovna teď.
Došla jsem ke dveřím a otevřela je.

"Frede???“ řekla jsem až skoro vyjekla.

Co ten tady dělá, řekla jsem si v duchu. Takže můj narušitel je Fred. Ale co tu jako chce?

"Ahoj Kate. Je tu Marcus?“ řekl.
"Ne není. Jel přeci pryč. To si zapomněl?“ řekla jsem už trošku podrážděně.
"Sakra. Promiň. Zapomněl jsem to. Jsi doma sama?“ řekl a podíval se přes mé rameno.
"V pohodě. Nejsem. Potřebuješ něco?“ zeptala jsem se ho a pousmála se.
"Jen jsem si chtěl promluvit a nebýt doma.“ řekl.
"Aha.“ odpověděla jsem mu.
"Chtěl jsem se ti ještě omluvit. Jak jsi mě srazila a já na tebe byl hnusný. Omlouvám se.“ řekl mi.
"To je v pořádku.“ usmála jsem se a objala ho. Opětoval mi to.

"Hej Katie, kde jsi tak dlouho?“ ozval se Nico z obýváku.

"Tvoje návštěva?“ zeptal se Fred a koukl mi znovu přes rameno. Znejistěl. Následně jsem uslyšela kroky. Nicolas.
Když už stál vedle mě, změřil si Freda a hned na to řekl.

"Nechceš nás alespoň představit?“ řekl Nicolas a koukl na Freda.
"Jo, Promiň. Takže Nicolasi tohle je Fred. A Frede tohle je Nicolas.“ řekla jsem a usmála se.

"Já jsem teda Fred, kamarád.“ řekl a podal Nicolasovi ruku. Ten ji přijal a řekl.
"Já jsem Nicolas a jsem přítel Katie.“ řekl Nico.

Přítel?! On řekl přítel. My jsme snad něco víc?

"Přítel?“ řekl Fred a hned jeho pohled spočinul na mě.
"Jo, přítel.“ řekl Nico s klidem.

"Tak já už půjdu. Uvidíme se ve škole Kate. Ahoj Nicolasi, rád jsem tě poznal.“ řekl a odešel.

Když jsem zavřela dveře, hned jsem promluvila na Nica.

"Jakej přítel?“ řekla jsem podrážděně.
"Vtip. Viděla jsi, jak na tebe koukal?“ řekl a přitáhl si mě o něco blíže k sobě.
"Ne. Je to kamarád.“ řekla jsem. Zase si mě o kousek přitáhl blíže.

"Jo jasný. Tohle tak nevypadalo. Jste spolu?“ řekl vážně a podíval se mi do očí.
"Ne nejsme. Jsem single.“ řekla jsem mu.
"Fajn. Tak můžu tohle teda....“ odpověděl a přitáhl mě.

Už jsme od sebe byli jen pár centimetrů. Jeho hlava klesla a jeho oči kmitaly mezi pusou a očima.
Nakonec to udělal.
Políbil mě.....
Já jsem po chvilce začala spolupracovat. Už si mě přitáhl úplně. Tělo na tělo.
Dala jsem mu ruce za krk a polibky mu oplácela. On své ruce sundal z mých boků a posunul je níže. Skousl mi spodní ret a já vydala malý sten. Tím pádem mi jeho jazyk proklouzl do mé pusy. Naše jazyky právě odehrávaly třetí světovou. Po chvíli jsme se od sebe odlepili.

"Chtěla by si se mnou chodit, oficiálně až se více poznáme?“ řekl Nicolas a usmál se na mě.
"Stačí tohle jako odpověď?“ řekla jsem a dala mu pusu na pusu.
"Stačí.“ řekl.

______________________________________

Po hodině Nicolas odešel pryč. Byla už noc a já se rozhodla, že ještě zítra do školy nepůjdu. Přeci jen, kdyby mi bylo ještě špatně....
Nakonec jsem usínala na gauči a úžasným pocitem a s úsměvem na rtech.

Další kapitolka, která má něco málo přes 1000 slov.
Další vyjde snad brzy.
Chcete aby spolu byli Nicolas a Kate?
A nebo spíše fandíte Fredovi??

Jsem na dovolené. Kapitoly budou vycházet. Pokud bude čas❤

Vaše❤
xxxx