Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)

"To bude dobré" °33° (část druhá)

V minulém díle:

Najedli jsme se v tichosti a nakonec jsme po půl hodině byli připravení vyrazit. Vzali jsme si tentokrát kola a vyjeli jsme směrem k starému stadionu.
Byli jsme tam dříve a tak jsme si chtěli zahrát proti sobě. To by tam, ale nesměl někdo být. Co ten tady???

_____________________________________

Co ten tady??

"Hej co tu děláš?“ řekl Marcus a já jsem stála mezitím vedle něj.
"Já, hraju asi, to ty ale neznáš viď?“ řekl dotyčný. Po chvíli přijel na led i další. Takže dva. Super...
"Čau Marcusi.“ řekl a pak se podíval na mě.
"Ahoj.“ dodal a díval se chvíli na mě a pak uhnul pohledem znovu na Marcuse.
"Co vy dva tady chcete?“ řekl blond kluk a přijel blíže.

Podle Marcusova pohledu ho znal. Ví o koho jde a taky spolu za dobře zřejmě nejsou. Onen kluk na ledě měl nenávistný pohled a Marcus taky. Takhle se nikdy netvářil, jen pokud šlo o jednoho kluka z týmu.

O Fiedra...

Fiedr byl zástupce kapitána v jejich týmu. Je hodně namyšlený a je děvkař jako většina z nich... Je vysoký, má blond vlasy a modré oči. Ve škole propadá a jeho rodina to toleruje. Toť obecně o děvkaři Fiedrovi.

"My si jdeme zahrát s kámošem.“ řekl jim Marcus podrážděně.
"Ty a ta tvoje?“ řekne Fiedr a jeho kámoš se zasměje.
"To je ségra.“ řekne Marcus a já tam mezitím jen tak stojím a snažím se na sebe neupozornit.
"Ona něco jako umí, jo?“ zasmál se a koukl na mě. To už jsem nevydržela..

"Jasně že něco umím narozdíl od tebe.“ řekla jsem a jeho smích přestal. Teď na mě koukali oba a jejich smích přestal...

"Co si to řekla? Zopakuj to?!“ řekl Fiedr a přijel o kus blíže.

"Že jsem lepší než ty. Jsi i hluchej ty náfuko?“ řekla jsem podrážděně. Tak moc mě naštval už jen tím, že mluví.

"Takhle se ke mě nemluví. Jak že se jmenuješ?“ řekne.
"Já jsem Kate, ty Fiedr že?“ řekla jsem s nechutí a on si odložil hokejku a chtěl jít mimo led a zřejmě šel za námi. To není dobré...

"Jo jsem Fiedr a tohle je...“ nedořekl to jelikož jsem mu skočila do řeči.
"Já vím. To je Peter.“ řekla jsem.

Ignoroval to. Co jsem mu jako udělala?!

"Vy jste si teda přišli zahrát?“ řekne Fiedr a uchechtne se.
"Jo přišli. Ještě přijde jeden kluk.“ řekne pro změnu Marcus.
"Od kolika si tady chcete zahrát?“  řekne Fiedr.
"Za chvíli hele. Takže byste mohli vypadnout.“ řekne Marcus a odloží si věci na lavičku.

"Co takhle si proti sobě zahrát?“ řekne Peter.

V tu chvíli, kdy to Peter dořekl se otevřeli hlavní dveře. V nich stál Nico. Na sobě měl dres kanady a v pravé ruce měl CCMku (hokejka). Přes rameno měl hozenou černou Nike tašku, ze které mu koukali brusle.
Šel až k nám a když už u nás byl, tak mě zlehka přede všemi políbil na rty.
Kdyby to nebyla zrovna tahle chvíle, tak se jinak usmívám jak sluníčko na hnoji... Ale v tuhle chvíli raději nic moc neříkám a jen se pousměji a pak znovu nasadím stejný výraz jako do teď.

"Tvůj boy?“ řekne Fiedr a Nico se na něj otočí a řekne.
"Jo a co tě to zajímá Fiedre?“ řekne Nico.

Takže Nicolas ho taky zná? Ale to není možný...

"Zrovna jsme tu probírali, že bychom si všichni zahráli. Proti sobě. Jestli na to teda máš.“ řekl Peter k Nicovi a ten po něm hodil nenávistný pohled, říkajíc že nechce.

"Tak my tu zůstaneme.“ řekne místo Petera Fiedr.
"Ani nápad.“ řekne Marcus a hned se k němu Nico přidá.
"Půjdete odsud. Přece se nějak domluvíme.“ řekne Nico.

"Fajn. Půjdeme za chvíli pryč, ale za to chci na jeden den tu holku.“ řekne Fiedr a pokyne hlavou ke mě.

To musí být zlý sen, pomyslím si v duchu.

"Proč?!“ řeknou Marcus s Nicolasem na stejno.

"Prostě na jeden den. Jen si ji půjčím a pak v pořádku vrátím.“ řekne.

Nicolas se na mě otočí a pošeptá mi.

"Mám Katie? Jestli nechceš, tak odejdeme. Nebo to vyřešíme jinak. Nebo tak. Já mu tě nedám.“ řekne mi těsně u ucha, aby to nikdo neslyšel.

"Nico... Já si chci v klidu zahrát. Bez nich a navíc bych to zvládla.“ pošeptám mu zpátky a on na mě hodí nechápavý pohled.

"Navrhuji, že vy teď okamžitě odejdete a nebo vám dáme jednu do držky.“ řeknu pro změnu.

"Vtipné holka. Ale tak fajn. Stejně jsme chtěli jít. Příště už to jen tak nenechám.“ řekne mi Fiedr a vezme si tašku, kterou si hodí přes rameno. Peter udělá to samé a oba odchází.

Když kolem mě Fiedr jde, řekne potichu...

"Najdu si tě, to se neboj holka.“ řekne a odejde.

My jsme si poté nakonec dali věci na lavičku. Marcus zavolal kámošovi, abychom byli dva na dva alespoň. Hráli jsme asi dvě hodiny a nakonec jsme to zabalili a šli domů.
Nikdo z nás už o tom, co se tam stalo nemluvil. A asi to tak zůstane.

Jen mi stále vrtá hlavou, jak a proč si mě najde. Nic jsem mu neudělala. A také jak se zná s Nicolasem. S mým Nicem...

Kratší kapitolka s více jak 800 slovy. Chtěla jsem už něco vydat skoro po týdnu.
Nojo jsou prázdniny a každý den fakt nepíšu... :D

Další vyjde snad brzy. Nejdéle do týdne.

Vaše❤
xxxx