Část 1.

43 3 0
                                    


********
Skončila čtvrtá hodina a jdeme na oběd.
Moje oblíbené místo je na střeše, kam vždy chodím.
Vyšla jsem schody a otevřela jsem dveře.
Vítr byl ledový a moje hnědé vlasy šly do směru. Zavřela jsem oči a nabírala ten krásný vzduch po celém dni.
Moje ofina se rozvlála a byly mi vidět oči.
Najednou jsem slyšela něco jako spadnutí svačiny. Otevřela jsem oči a před sebou jsem viděla Jumina.
Začervenala jsem se a otočila jsem se s rozhodnutím že odejdu.
Najednou mě ale Jumin chytl za ruku.
,, Sluší ti to" usmál se šibalsky a ukázal mi na mobilu moji fotku s mýma očima.
,, Smaž to!" Zakřičela jsem na něj a snažila jsem se vzít jeho mobil.
,,Nene" usmál se a měl schválně ruku nahoře.
Ohnul se ke mně.
,,Tohle si ještě užiju" zašeptal mi do ucha a já si hned potom svoje ucho vzala. S těmito slovy odešel a já zůstala sama na střeše a bezmocná.
Dojedla jsem svoje jídlo a šla jsem zpátky do třídy. Sice nerada, ale musela jsem. Bála jsem se co si na mě ten Jumin vymyslel.
Vešla jsem do třídy a sedla jsem si do lavice.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a neviděla jsem ho.
Byla jsem tak hrozně ráda, ale věděla jsem že zachvilku přijde, takže budu muset přečkat jenom tu chvilku když tu není.
Zazvonil zvonek a čekala jsem že dveře otevře učitel, ale místo toho je otevřel Jumin.
Porozhlédl se po třídě a zaměřil svůj pohled na mě a mrkl a sedl si do lavice. Ty pohledy těch žárlivých holek bylo tolik, že bych je nespočítala ani na obou rukou. Cítila jsem se tak nesmírně trapně. Když do třídy nepřicházel učitel tak se spolužáci rozhodli bavit o Juminovo párty.
,, Takže je to v osm?" zeptala se jedna holka ze třídy.
,,Jojo" odpověděl Jumin a usmál se na ni.
Vypadala jako by se měla zachvilku roztát.
,,A co doprovod?" Zeptal se schválně Jumina jeho nejlepší kamarád.
,, Už je" mrkl na něj a potom se koukl na mě.
Pooooočkat.
Naniiiii????
Já?
Doprovod?
Začala jsem šílet a začala jsem se všude kolem sebe rozhlížet a doufat že myslel někoho jiného.
Místo toho se začal Jumin nejvíc smát a mě bylo trapně. Zvedl se ze židle a zvedl i mě ze židle a vzal si mě kolem jeho pasu.
,,Akame?!" Zakřičely sborově všechny holky ze třídy.
,, Přesně tak" usmál se a mrkl na mě.
Já jsem byla furt zmatená co se to sakra děje.
,,Tak to jsem nečekal" šťuchl ho do ramene jeho kamarád a sedl si zpátky do lavice.
,, Čekám tě v osm můj doprovode" poslal mi vzdušnou pusu a já jenom si sedla a musela vstřebat ty informace.
,, Já jdu s Juminem na párty?!"

What about us?Kde žijí příběhy. Začni objevovat