9. Kapitola

1.6K 87 6
                                    

"Notak nechoď pryč " řekla Am a snažila se mě zastavit. Rukou jsem jí od sebe odstrčila opravdu jsem na nic neměla náladu

. Táhla jsem přes úzkou cestičku mé věci a po pravdě vůbec nevěděla co dělat . Koukaly na mě nechápavě nějaké holky co byli venku . No jo nečekaly , že někdo od tud bude chtít zdrhnout  , a ještě k tomu tak brzy . Nasadila jsem neutrální pohled a pokračovala , najednou mě někdo chytil pevně za zápěstí . Otočila jsem se a měla chuť dát tomu dotyčnému facku a zas začít řvát .

"Notak lásko nech toho miluju jen tebe nech si to vysvětlit " řekl Liam a brečel . Viděla jsem jeho rudé oči od pláče, ale v tu chvíli mi to bylo jedno .

"Neříkej mi lásko a nešahej na mě !" Křikla jsem naštvaně a on se na mě s bolestí podíval .

"Nejsem typ kluka co by podváděl svou přítelkyni " řekl a zadíval se mi utrápeně do očí .

"A já nejsem blbá a uvědom si , že máš tu tvou Cheryl či jak se jmenuje a máte spolu dítě . Nic neříkej " zavrčela jsem a vytrhla se mu . V rychlosti jsem s těmi věcmi odešla a šla za bránu tohohle tábora , který mi způsobil první den tolik bolesti . Posadila jsem si na kufr a přemýšlela co budu dělat . Opravdu jsem nevěděla jak to všechno bude . Navíc jsem nevěděla co ani dělat .

Najednou na parkoviště přijelo auto , které je podobné tomu co má Liam . Setřela jsem si slzy a vyndala si z kapsy mobil a dělala že jsem na něm .

"Ehm ahoj děje se něco ?" Zeptal se mě někdo , zvedla jsem hlavu od telefonu a viděla nějakého blonďáka jak na mě starostlivě kouká .

"Dá se říct , že ano , ale neřeš to" řekla jsem a dala si do GPS svou polohu a místo kam se chci dostat nebyly můj domov .

"Co se stalo ? " zeptal se znovu a sedl si na můj druhý kufr. 

"Neřeš to"

On si pouze povzdechl a pak promluvil . "Hale očividně jsi jela sem na tábor . Muselo se stát něco vážného , že najednou chceš pryč . "

"Prostě je to dlouhý příběh , takže se o mě nestarej a jdi za těma holkama co jsou z tebe a těch dalších kluků vlhký " řekla jsem nepříjemně .

"Nevím jestli ze mě každopádně nevím co ti vadí . Proč jsi sem tedy jezdila , když tu být nechceš ? Navíc co se stalo ?" Začal se vyptávat .

"Proč jsem sem jezdila ? Kvůli nejlepší kamarádce co tebe a kluky zbožňuje . A to ostatní je dlouhý příběh "

"Jak se jmenuješ ?" Změnil téma . "Emma , ty ?" Zeptala jsem se a on vypadal překvapeně .

"Hezký jméno , pro hezkou holku ,jinak jsem Niall " odpověděl mi .

"No hezká nejsem každopádně Nialle těšilo mě a teď mě omluv čeká mě procházka " řekla jsem a postavila se na nohy .

"Emmo to těžko teď tě mám na starosti já a kluci takže smůla " ušklíbl se. "Nechceš jít do mé chatky ? Udělal bych horkou čokoládu , daly by jsme si sušenky a popovídaly si o tom co se děje " navrhl mi a já zavrtěla hlavou .

"Nevrátím se tam " řekla jsem rozhodnutě . "Fajn , donutila jsi mě k tomu " řekl , vstal a přehodil si mě přes rameno . Na nic nečekal a šel směrem do tábora .

"Nialle okamžitě mě pusť mám tam věci a tam už nechci !" Křikla jsem a bušila mu na záda .

"Odnesu tě do mé chatky a pak ti půjdu pro věci abych měl jistotu že neutečeš " řekl a odnesl mě do první chatky , položil mě tam a odešel pryč plus mě zamkl . Rozhlédla jsem se tu a vypadalo to tady útulně.

Byla tu menší kuchyně , která byla tak akorát na vaření toho hlavního . Naproti byl gauč a byla tu také televize . Byla jsem zvědavá a stejně jsem se nudila , takže jsem otevřela dveře , kde byla ložnice . Byla tam manželská postel , křeslo a tak . Plus na jeho postely byla kytara . Vyšla jsem z toho pokoje a šla do koupelny , kde to bylo stejné jako v mé chatce . Vrátila jsem se zpět do té první místnosti a čekala na toho Nialla . Nevím proč,  ale představovala jsem si , že pokoj celebrity nebo tedy spíše chatka celebrity bude úplně jinak .

Najednou jsem uslyšela jak Niall odemyká dveře .

"Dal jsem tvoje věci na tvou chatku " řekl , když přišel bez nich . "Nialle říkám ti to naposledy už tu nebudu " řekla jsem naštvaně a chtěla odejít . On mě však chytil za ruku a odtáhl na gauč , kam mě donutil si sednout .

"Je zamčeno " řekl a šel do kuchyně , kde začal připravovat to , co slíbil na tom parkovišti .

"Takže co se děje ?" Zeptal se a podal mi hrnek plný horké čokolády  a na stůl dal sušenky .

"Nechci o tom mluvit " zamumlala jsem .

"Emmo klid a mluv nic ti neudělám " řekl jemně a já přikývla .

"Dobře no " povzdechla jsem si . "Před dvěma lety jsem si našla přítele . Potkaly jsme se zcela náhodou . Oba jsme byli v jedné kavárně a jelikož nikde nebylo místo , tak si ke mě přisedl . Už od pohledu se mi líbil , ale vždy jsem byla dost stydlivý typ člověka . Najednou jsme si začaly povídat a dost jsme si rozumněli snad úplně ve všem . Milovala a vlastně toho idiota furt miluju . Každopádně jsme se začaly scházet a jednoho dne jsme se daly dohromady . Řekl mi jen jeho jméno což je Liam nikdy mi nechtěl říct nic víc v tomhle směru . Nechtěl semnou chodit pořádně ani na veřejnost . Ze začátku jsem si to brala dost k srdci , ale zvykla jsem si tak ono ještě aby ne . Plánovaly jsme , že v srpnu kdy má mít volno pojedeme spolu do Ameriky na dovolenou . Včera jsme spolu strávily náš poslední volný den . No nic vyšla jsem před tím před mou chatku a viděla mého Liama jak se líbá s nějakou ženskou co má v náruči malé dítě . Pak jsme se pohádaly,  on tvrdil že to není tak , jak to vypadá . Já se s ním rozešla , on zamnou ubrečeně běžel , já se mu vytrhla a no prostě pak jsem šla před tábor a dál víš jak to skončilo " řekla jsem a už na konci jsem doslova brečela .

"Em to je mi líto , ale měla by jsi si Liama vyslechnout " řekl a objal mě .

Tábor / One Direction Kde žijí příběhy. Začni objevovat