Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•64- ,,Když je naštvaný, tak zabíjí"

,,Tak pojď, Bell. Je mi líto, ale Justin už se nevrátí" přešel ke mě Lil a čekal na svolení. Nakonec jsem přikývla jsem a nechala se vzít v osušce do náruče, protože sama už toho dnes moc neujdu. Lil mě vzal do náruče a odnesl mě do domu. V koupelně mě posadil na vanu a odešel. Po chvíli se vrátil s čistým tričkem a teplákama. Poděkovala jsem mu a převlékla se do suchého oblečení.

,,Můžeš, Lile" zavolala jsem a dveře od koupelny se opět otevřely. Lil vstoupil a mokré věci dal do umyvadla. Znovu mě vzal do náruče a odnesl mě do obýváku. Tam už seděl Fredo, opět začtený do své knížky. Na konferenčním stolku byly dva bílé hrnky. Jakmile mě Lil posadil na sedačku vedle Freda, poznala jsem známou vůni. Jak já miluju kakao. Lil ze skříňky u televize podal huňatou deku a ochotně mi ji podal.

,,Děkuju" usmála jsem na něj a zachumlala se do deky. Fredo se po chvíli probral ze svého transu, když otáčel stránku. Všiml si mé přítomnosti a lehce se usmál.

,,Bell" řekl klidně a podal mi ze stolku ovladač.

,,Ryan nám udělal kakao, takže až budeš chtít, řekni mi a já ti jeden hrnek podám. Zatím se můžeš dívat na nějaký film v televizi" usmál se a já přikývla. Fredo bral tedy tuto konverzaci jako uzavřenou a znovu se začetl do svojí knížky. Po chvíli vedle mě na sedačku skočil Lil se svým hrnkem a začal se dívat se mnou.

•••

Venku se pomalu stmívalo a já už pomalu usínala u druhého filmu.

,,Máte někdo chuť na lasagne?" do obýváku přišel Ryan s velkými kuchyňskými chňapkami na rukou, ve kterých držel skleňenou mísu plnou čerstvě upečených lasagní. Klukům se rozzářily obličeje a ani já jsem se neubránila úsměvu a přistihla jsem se, že se mi sbíhaly sliny. Najednou se však ozvalo prásknutí dveří. Ryan si povzdechl.

,,No to nám tu ještě chybělo" zabručel si pro sebe Fredo.

,,Dneska je tu nějak brzo, že?" řekl docela posměšně Lil. Kluci kývli.

Na chodbě se mihl Justin a prošel krátce přes obývák do kuchyně. Jinou cestou by se tam totiž nedostal. Černé kalhoty, kožená bunda, černé sluneční brýle na očích, zbraň v ruce. Krev na obličeji, ale naštěstí nebyla jeho.

,,Bell," otočil se na mě Lil ,,pro dobro. Radši teď nic neříkej. Prosím. Neptej se, jen nic neříkej" pronesl Lil a docela mě tím vystrašil. Sice jsem chtěla, ale stejně se teď nemůžu ani moc hýbat, takže by má slova byla stejně tak zbytečná. Jemně jsem přikývla a Lil si viditelně oddechnul. Ryan se sklopenou hlavou jen poodstoupil od dveří a stále se neodvažoval vrátit se do kuchyně. Po chvíli Justin prošel obývákem, tentokrát směrem do chodby, kde byly pokoje. Koženou bundu si nesl v ruce a zbraň měl za opaskem. Nevěnoval nám ani jeden pitomý pohled. Fredo jen pokroutil hlavou. Kluci mlčeli až do té doby, co Justin došel do chodby a prásknul se svými dveřmi. Najednou, jakoby všichni znovu ožili a dělali, že se nic nestalo.

,,Tak pojďte na ty lasagně" řekl s lehkým úsměvem Ryan. Fredo i Lil přikývli a zvedli se ze sedačky. Já jsem ze sebe sundala deku a pomalu dala nohy na zem. Lil se ke mě otočil a chtěl mě vzít do náruče, aby mě odnesl do kuchyně ke stolu.

,,To je dobrý, Lile, děkuju. Stáčí, když mě budeš přidržovat" usmála jsem se na něj a on přikývnul. Natáhl ke mě ruce a já se s jeho pomocí postavila na nohy. Chvíli to trvalo, ale nakonec už jsem se normálně rozešla a dostala se úspěšně až do kuchyně. Fredo už seděl u stolu, kde byly čtyři židle a Ryan nabíral na talíře lasagně. Usadili jsme se a začli jíst.

,,Kde vůbec byl Justin?" promluvila jsem po chvíli. Vrtalo mi to hlavou od té doby, co odešel. Kam vůbec šel? Do baru? Podvedl mě? Kluci nevypadali, jakoby je tato otázka překvapila a Ryan promluvil.

,,Byl řešit kšefty. Nevím přesně co. To se dozvíme podle toho, kterou ze zakázek Justin přeškrtne v takovém našem zápisníku, kde máme prodeje, peníze atd" řekl.

,,Nemusíš se bát, že by tě podvedl. On prostě když je naštvaný, podrážděný, nebo vynervovaný," odmlčel se Fredo ,,tak zabíjí. Vždycky to teda ovšem vraždou nekončí, ale minimálně se porve a někoho postřelí" řekl Fredo, jakoby to byla naprostá banalita.

,,Vybije si tak vztek. Tipuju,  že dneska někoho zabil" uchechtl se Lil a kluci se smíchem přikývli.

,,To mi připomíná, že určitě viděl, že nám Stevenson dluží prachy, takže ten určitě nedopadl dobře" řekl Ryan.

,,A kterej Stevenson. Jsou přeci dva. Otec a syn" zarazil ho Lil.

,,Já myslím že to byl mladej, Oliver. Starej Stevenson je poctivej. S tím obchodujem už léta. Je to spojenec. Dodával nám minulej týden náboje" dokončil Fredo a odnesl svůj prázdný talíř do dřezu.

Poslouchala jsem jejich konverzaci a musím říct, že mě to nijak nepřekvapilo. Přece jenom už je to docela dlouho, co mi Justin řekl, co je zač. Takže jsem si nejspíš nějak zvykla.

Pomalu jsem se zvedla a odnesla svůj talíř do dřezu.

,,Vezmu lasagne i Jussovi, jestli to nebude vadit" optala jsem se Ryana a ten přikývl.

,,Dobrý nápad. Ten se už totiž neukáže a přece ho nenecháme o hladu" uchechtl se a nabral na talířek porci. Dal mi talíř do rukou a se zbytkem lasagní zmizel v kuchyni.

,,Tak já si půjdu lehnout, kluci. Dobrou a kdybych se ráno do deseti neobjevila, tak mě Justin nejspíš vzteky zabil" uchechtla jsem se a kluci se zasmáli. Popřáli mi všichni dobrou noc a já se vydala do chodby k Justinovým dveřím. Zaklepala jsem na dveře a s talířem v rukou čekala před dveřmi.

Votes prosím <3