Uprostřed hlubokého lesa, v malé dřevěné chatce seděla na rozvrzané židli mladá dívka. Mohlo jí být tak kolem dvaceti. Na první pohled by nikoho nenapadlo že je s ní něco v nepořádku. Byla neuvěřitelně krásná, ale v jejím úsměvu se stejně zrcadlilo šílenství. Měla rusé vlasy a temně modro-zelené oči. Na sobě měla bílé tričko a černou sukni. Zřejmě na někoho čekala a dlouhou chvíli si krátila vyřezáváním svého jména do desky stolu. J-A-C-K-I-E. Když skončila, vstala od stolu a prohlížela si své dílo. Položila nůž, olízla si prsty a usmála se. Spokojeně se uvelebila zpátky na židli, a naslouchala okolnímu tichu. Po chvíli uslyšela zvuk přijíždějícího auta na příjezdové cestě. Vzala nůž do ruky a schovala si ho za záda. Za pár minut zaslechla bouchnutí dveří od auta a kroky směřující ke dveřím. V malém okénku s tabulkou mléčného skla s objevila silueta a ozvalo se bouchání na dveře. Pomalu se zvedla od stolu a vykročila ke dveřím. Potichu, tak aby to nebylo slyšet, otočila klíčem v zámku. Položila ruku na kliku, a v jedné vteřině otevřela dveře a přiložila nůž přichozímu na krk. Před ní stál muž v modrém obleku, s rezavými vlasy a podobně bláznovským úsměvem. Nevypadal že by ho její přivítání nějak extra překvapilo. Chvíli na sebe hleděli s kamennými výrazy. Pak se muž usmál, jemně odtáhl nůž od svého hrdla a přitáhl si ji k sobě. ,,Ahoj miláčku.'' Řekl a vášnivě ji políbil. Dívka ho ještě pevněji obejmula. Byl to ten koho navždy věrně milovala. Jeho jméno bylo George. Kdyby v tu chvíli někdo projel kolem, spíš by se nad těmi dvěma usmál. Vypadali jako normální, štastný pár. Štastní sice byli, zato normální už tolik ne. Ve skutečnosti to byli oba psychopati. S oběma život drsně ojebal o stěnu a ted měli jen jeden druhého. Společně se mstili všem těm co jim kdy ublížili. Když se od sebe po několika minutách konečně odtrhli, on se na ni usmál ještě víc. ,,Mám pro tebe dárek miláčku'' Dívka se rozzářila. ,,Takže jsi měl úspěšný den?'' On přikývl a vyrazil zpět k autu. Otevřel kufr a gestem ji naznačil aby ho následovala. Dívka za ním s ladností přiklusala a podívala se do kufru. Tam ležela svázaná žena, ne o mnoho starší než Jackie. Měla dlouhé černé vlasy, a na tváři rozmazanou rtěnku. V puse měla roubík, takže vydávala jen žalostné kňučení. Byla to Carrie Thompsonová. Ta svině co šikanovala Jackie na střední škole. Zato ted vypadala pěkně vystrašeně. A vypadalo to že se ještě víc vyděsila když spatřila Jackie. Ta naopak vůbec nevypadala překvapeně nebo vystrašeně. Rozesmála se a skočila svému miláčkovi do náručí. ,,To je tak hezké, moc tě miluju.'' A políbila ho. Pak vytáhla z kapsy injekční stříkačku a naklonila se ke své staré známé. ,,Sladké sny, až se probudíš, trochu si pohrajeme.'' Svázaná dívka chtěla vykřiknout, ale roubík ji v tom zabránil. Jackie ji zapíchla jehlu do krku a vyprázdnila do ní štříkacku s uspávací látkou. Carrie do několika vteřin usnula a přestala sebou házet. když se probudila, byla přivázaná na židli. Tak pevně že se nemohla hýbat. Byla v malé místnosti kterou osvětlovala malá houpající se žárovka. Asi deset minut bylo ticho. Pak do místnosti vkročila Jackie, tentokrát v černých šatech. Beze slova přikročila ke stolku který stál napravo od Carrie. Byl mimo její zorné pole, takže nemohla vidět co na něm leží. Zahlédla že si Jackie natáhla na ruce bílé chirurgické rukavice. ,,Co proboha chceš dělat ty šílená čubko?'' Zakřičela její svázaná obět. Jackie se zastavila. Pomalu se naklonila blízko jejímu obličeji. ,,Chci tě mučit zlato, chci tě slyšet kričet bolestí.'' Zvedla se. ,,A pak tě taky zabít, ale to je vedlejší.'' Zasmála se. Pak ze stolku zvedla štípačky. Carrie vykřikla. ,,Ty poblázněná psychopatko!'' Jackie se zařehtala ještě víc. ,,Jsem sice šílená, ale alespon..... MÁM VŠECHNY PRSTY! Najednou chytla Carrie pravou ruku a ucvakla jí malíček na pravé ruce. Její stará známá křičela v bolesti. Malá rusovláska se psychopaticky smála. Po chvíli přišel dolů George. ,,Slyším že už jsi začala se zábavou.'' Usmál se. Pak přišel ke stolku a sebral z něj velký nůž. Pak bez jakéhokoli varování přiskočil ke Carrie a vrazil jí nůž do břicha. Ona začala řvát a svíjet se v bolestné agonii. Pomalu nožem otáčel v ráně, pak pokračoval směrem nahoru. Pak sáhl do rány a vytáhl jí část střeva. Pak tahal dál až měla pryč skoro celý obsah břicha. Už ani neměla sílu na to křičet, jenom bolestně oddechovala. Jackie k ní se smíchem přitančila a sáhla jí do rány, Trošku zašmátrala, pak ruku vytáhla a pomazala si oblíčej krví. Oba se rozesmáli. Dívka na židli byla vykuchaná ale pořád naživu. Slabě jakoby zdálky slyšela jak se ti dva smějí. Pak si padli do obětí a vášnivě se políbili. Tělo našli majitelé chatky o čtrnáct dní později. Policie na místě činu nenašla žádné stopy. Vrazi nebyli nikdy dopadeni. Zrzavý muž v modrém obleku s malou rusovláskou mohou být kdekoli. Mohou zabít kohokoli. láska je silnější než šílenství. Nebo naopak?
