Akatsuki, Aneb Úžasná Rodina? ✔

Zase?

-Katsumi-

Ještě zmatená ze včerejších slov Hidana, sedím v kuchyni u stolu a nepřítomně civím před sebe.

Má mysl byla plně soustředěna na včerejší den. Přesněji na sen s tím divným tygrem, moment, kdy jsem nemohla použít své schopnosti, když jsem potřebovala a na Sasukeho, který se objevil na tom "černým trhu". Začínalo mi vadit, že nemyslím na nic jiného, ale nemohu na to přestat myslet. Prostě to nejde. I kluci mi nadávají za to, že je nevnímám. I když..není to nic neobvyklého. Předtím jsem je taky nevnímala a byly v pohodě. Dokonce mě i Dei sprdl za to, že všechny a i jeho ignoruji.

Schválně jestli uhodnete, jak jsem reagovala... Nijak.. jelikož jsem zase nevnímala.

,, ~ Hej!! Přestaneš civět na tu vázu, nebo nás budeš nadále ignorovat?? "
,, mmm.. "
,, To tvoje "mmm" jsme slyšeli nejméně dvacetkrát. Hele fakt nevím co s tebou je, ale už mě to dost sere. A ne jen mě. "
,, Já tě ale vnímám...Kisame.." nepřítomně zamumlu.
,, No to teda nevnímaš! Připadám ti snad jako ryba?! U Jashina ty seš jak sfetovaná! "
,, Já nefetuju! Jen přemýšlím. To ty neznáš, víš! " Křiknu na něj a zvednu se od stolu.
,, Kam si myslíš, že jdeš?! Hezky si sedni na tu svoji prdel, a neser. Nejméně půl hodiny tady na tebe Pein mluví a ty totální ignor! Tak se laskavě vzpamatuj a dávej chvíli pozor! "

,, To říká ten pravý! Navíc." ..odmlčím se a pevně se podívám Hidanovi do očí. ,, PROČ BYCH MĚLA POSLOUCHAT ZROVNA TEBE, TAKOVÝHO DEBILA!! " Zařvu na něj div všichni neohluchli.

,, Ty malá děvko! " Hidan mě chytí pod krkem a přirazí na zeď. ,, Na mě si otvírat hudu nebudeš! Od toho tady je ta Blondýna, která je jen tak mimochodem lepší děvka, než ty. " ,, C-co to m-meleš? " Řeknu přidušeně a snažím se vymanit z jeho sevření, ale nijak to nezabírá. Hidan se jen uchechtne a pohled stočí k Deiovi, který k němu sedí zády.
,, Copak? Princezna se nám nepochlubila? Tak teď na to máš příležitost Bloncko. " Všichni se dívaly na Deidaru a čekali, co z něj vypadne.

,, Tche! Jestli se stydíš tak to řeknu já. " Řekne Hidan, když Deidara mlčí.
,, Takže budeš mlčet? Fajn. Jak chceš. " ušklíbne se Hidan.
,, Mlč.. " Špitne Deidara a sklopí hlavu. ,, Neslyším tě. Musíš nahlas. Stejně jak-" ,, Řekl jsem abys mlčel! " ,, Snad se za to nestydíš? Snad se nestydíš za své sté- " ,, KU*VA DRŽ HUBU!!! " Zvedne se Dei od stolu a otočí se na Hidana, který mě pustí a otočí se tělem k Blonďáčkovi.,, Krásně jsi se teď popsal. Nemám pravdu? " Mrkne Hidan na ostatní kolem stolu. Dei probodne Hidana pohledem.
,, No nedívej se na mě tak. Jen říkám pravdu místo tebe. Navíc by jsi se mohl pochlubit. " ,, A čím jako?! " ,, Co třeba všem říct, že líbáš jak holka? " Všem oči kmitají mezi Hidanem a Deidarou. ,, Dei.." špitnu tichounce a jak přikovaná oba sleduji.

Deidara zatne ruce v pěst. ,, Proč sakra neumíš držet hubu? " ..zeptá se a propaluje Hidana pohledem. ,, Měl by ses radši ptát sebe, proč sis nechal ode mě v-" ,, Drž už hubu!! " ..křikne Dei a napřáhne se aby tomu idiotovi vrazil.

Všem bylo jasné, že se ho ani nedotkne, jelikož ho Hidan chytl za zápěstí a přitáhl si ho blíž k sobě.
,, Proč to zapíráš. Vážně si myslíš, že si toho nevšimnou? Myslíš si, že to jen tak zakryješ. " ..Hidan se jen ušklíble a Deidarovi vyhrne rukáv až nad loket. ,, Řekni mi jediný důvod proč bych měl mlčet. I když to zakecáš tak tady je důkaz toho, co se stalo. "

-Deidara-

,, Pusť mě. " špitnu tak aby to slyšel jen On. ,, Říkal jsi něco? Nešlyšel jsem. " ,, Pusť mě.." řeknu trošku víc nahlas, ale stále tak aby to ostatní neslyšeli.
,, A teď popros. A ať to slyší i ostatní. "
,, To neudělám! "..cuknu sebou dozadu. ,, Ne? " ,, Ne! " ..křiknu a ještě jednou sebou cuknu.