Hudba Smrti-Píseň Dunaje

Ukázka

Rozhodla jsem se dát na wattpad ukázku knihy kterou mám v úmyslu vydat, a potřebuju vidět jestli se líbí nebo ne...

Píseň Dunaje
Vídeň 2009

Byl říjen, měsíc pomalu, ale jistě se vracející kruté zimy, a nekonečných dešťů. Listy se pomalu barvily do všemožných barev, stejně jako rakouské obchodní domy, připravující se na již druhou vánoční akci tohoto měsíce. Vlaštovky, a víceméně všechno ptactvo z města, už dávno uletělo. Děti se zklamanými výrazy plakaly před televizí, nad informací, že sníh,a vítr na draky je v nedohlednu.
Hromady listí se povalovaly po zahradách, připravené na spálení. Jen čas od času se v některych rodinných domkách nechávaly jako nouzový přezimovací přístřešek pro ježky. I když se v centru Vídně bude ježek hledat velmi těžko.
Dýně byly skoro ve všech supermarketech vyprodané, a místo nich zdobila prázdné regály skoro vždy cedule s nápisem:,,Šťastný Halloween."
Uprostřed toho všeho, ať už předvánočního bláznění, nebo marného hledání dýní, v případě některých zoufalců jedoucích kvůli tomu až na venkov, žila Lilli. Lillian Mai Gräbnerová. Byla typický příklad vídeňského puberťáka. S jistým osobním módním vkusem, snahou o průlom ve své, nazvěme to, kariéře, a tichou revoltou vůči dospělým. Nebyla nijak vysoká ani malá. Podle slov své babičky,, tak akorát."
Mnoho dětem se líbí, když je babičky chválí. Akorát že ta Lillianina používala spíše komplimenty pro svého psa, a na Lilli zbylo jen pár strohých povelů. Neměla ji moc ráda.
A nepovažovala ji za hezkou, protože Lilli nosila už od malinka krátké černé vlasy na mikádo. Všichni čekali, že podědí matčiny čokoládové vlnité vlasy, které si nechá dorůst minimálně na ramena. Podle nich spolu se svýma hnědýma očima, a pihama vypadala jako démon.

Matka jí prý zemřela, i když Lilli dobře věděla, že už o ní neměla zájem. Jednou v noci utekla se svým milencem do Saint Villiers,jedné maličké vesničky ve Švýcarsku. A od té doby pro ni Lilli i její otec přestali existovat.
V rodině Gräbnerů bylo zakázáno ji nebo její útěk jakkoliv zmiňovat. Snad v naději aby neublížili malé Lilli Mai. Jenže dívenka už ve svých pěti letech věděla, že ji matka opustila. A když jednou zmínila, že to od strýce ví, babička ji přesvědčila, že je to hloupost a, že její maminka umřela při autonehodě. Potom zašla za svým synem, a seřvala ho za to že své neteři lže. A od té doby se o oné věci nikdy nezmínila. Pár let na to začala dívenka svou matku nenávidět, i když si nebyla jistá kdo jí říká pravdu.

Lehkými kroky se přiblížila k fontáně. Skupinka barokních soch se na ní pohrdavě dívala.
Římský bůh moří hrdě se držící svého trojzubce na ní pohrdavě hleděl jako na svou pozemskou poddanou. A nebo snad svůj pohled upíral na krásnou ženou, která před ním klečela a láskyplně se mu dívala do očí? A co dívka klečící k jeho levici? Byla snad opuštěna a zlomené srdce skrývala za šťastným úsměvem? Nebo teprve čekala až jej její souputnice omrzí, a Neptun najde zalíbení v ní?
Lilli si ještě chvíli prohlížela fontánu v naději zjistit co sochař zamýšlel tímto dílem říct, než se posadila na okraj fontány.
Mnohým lidem by fontána nepřišla jako nejlepší místo k sezení uprostřed podzimní plískanice, ale pořád to bylo pohodlnější než kočičí hlavy. Na klíně měla položené modré papírové desky. Byly staré, a smáčené sněhem.
Byly v nich noty. Pár listů bílého a pár listů nažloutlého papíru s černými tečkami v černých linkách. ,,Lilly!" Dívka se otočila a v mžiku zpozorovala svoji přítelkyni Hedviku Eberhardtovou. Hedvika byla ve tvářích celá červená. Částečně zimou, a částečně tím jak běžela od stanice metra Schönbrunn. Její hubená a vysoká postava jí v zimě docela i překážela. Stejně jako její vlasy. Po matce podělila dlouhé kudrnaté, bohužel těžko zkrotitelné, vlasy. A po jistém strýci bloňďatou barvu vlasů, které zima nedělala dobře.

,,Hedviko,co tady proboha děláš?" ,,Snažila jsem se postarat o to, aby jsi přišla na odpolední vyučování jednou v čas" zasmála se, i když docela drkotala zubama. Měla na sobě   jenom staré černé džíny, olivově zelený svetr a sněhule. Nečekala totiž, že bude svou kamarádku honit po celé