Svět J. K. Rowling rukou jiného autora

1. kapitola

"Tak podívejte se, já nechci, abyste ji uráželi!" řekne pevným hlasem Trudy. Sedí se svými spolužáky ve Velké síni u stolu své koleje. Právě je čas večeře a celý stůl je pokrytý velkým výběrem jídla a pití. Trudyina skupina tu byla mezi prvními a teď už je po jídle. Většina studentů Bradavic se do Velké síně teprve začíná shromažďovat.

"Ale no tak. Vždyť jde o Střelenku Lenku," oponuje jí Marietta Edgecombeová. K ní se hned přidá její nejlepší kamarádka Cho Changová: "Přesně!" Trudy ani v jedné nenašla kamarádku.

"Vždyť je to členka Havraspárské koleje! Přesně jako vy!" nedá se Trudy.

"Ale když ona je tak... divná," řekne zase Marietta.

"Ne, není divná. Je to velice milá a chytrá dívka. Možná je trochu výstřednější, ale to vy jste zase moc upjaté."

"Jo, tak upjaté?" Marietta se trochu zamyslí nad tím, co jí Trudy řekla. Soudě podle jejího výrazu se jí to dotklo, nechce na sobě dát ovšem cokoli znát.

"Ano, upjaté."

"Já nepotřebuji k tomu, aby si mě lidi všimli, modré vlasy," to je mířeno na Trudy. Má tmavě hnědé vlasy střižené po ramena a konce zbarvené do tmavě modra. To je její oblíbená barva a od té doby, co se naučila kouzlem obarvit si vlasy, je tak nosí.

"Proto si tě nikdo nevšímá. A navíc, tobě by modrá stejně neslušela!" Trudy vyskočí od stolu a rázným rychlým krokem mizí z Velké síně. Nevšimne si ani právě přicházejících dvojčat Weasleyových.

"Au!" "Pozor!" "Jej!" ozve se současně, když do sebe Trudy a Fred Weasley ve dveřích narazí. On i jeho bratr George se ji snaží chytit, ale ani jednomu se to nepovede a Trudy spadne na zem. Tmavomodré brýle jí sklouznou na špičku nosu, jen tak tak je zachytí a posadí zpět.

"Promiň, moc se omlouvám," říká Fred, když jí pomáhá vstát.

"No, teda. Teď na tebe budu myslet dost často. Vždycky když si sednu," usmívá se Trudy a tře si bolavé hýždě.

"To by mě v jistém případě mohlo těšit, ale momentálně mě to moc netěší."

"Z toho si nic nedělej. Kdybych tak neběžela, tak by to rozhodně nemělo takové následky."

"A kdybys narazila do někoho, kdo umí chytat, tak by to taky nebylo tak špatné." I když se Fred cítí stále dost špatně, začíná se usmívat. "Třeba takový chytač jako Harry Potter, to bys rozhodně nespadla."

"Harry Potter... Asi ne. Ty ale taky hraješ famfrpál, že ano?"

"No... Jo..."

"Na jakém jsi postu?"

"S bratem," ukáže letmo na George, který se od dvojice nepatrně vzdálil, "jsme nebelvírští... odrážeči." Trudy se rozesměje. A Fred chvíli po ní.

"No to se povedlo! Odrážeči! Už chápu," říká Trudy a smíchy se až zajíká. "Jdeš asi na večeři, tak tě nebudu zdržovat. Navíc na tebe čeká tvůj bratr," řekne po chvíli a oba se ohlédnou po Georgovi, který náhle předstírá, že si jich vůbec nevšímá.

"Dobře, mimochodem jsem Fred. Weasley," podá Trudy ruku.

"Těší mě. Trudy Milettová," řekne a Fredovu ruku stiskne. Poté se odebere do havraspárské společenské místnosti a Fred s Georgem vejdou do Velké síně. Dojdou k nebelvírskému stolu a přisednou si ke svým sourozencům Ginny a Ronovi, kteří večeří ve společnosti Harryho Pottera a Hermiony Grangerové.

"Ahoj kluci," řekne Ginny mezi sousty polévky, "jak se máte?"

Slova se ihned ujme George: "Já tedy nic moc, ale Freddie se má moc dobře, viď?" nakloní se nad stůl, aby ho Fred neslyšel, a pokračuje šeptem. "On se nám totiž právě zamiloval."

"Co?!" vyhrkne Fred, ke kterému se slova jeho bratra stejně donesla. "Já se přeci nezamiloval..."

"Ale ano a jsi v tom až po uši..."

"No, a o které dívce se vlastně bavíme?" zeptá se zvědavě Ginny, zatímco Fred propichuje svého bratra pohledem.

"O té, se kterou se právě srazil ve dveřích," odpoví George.

"Hele, ona má jméno..." Freda samotného trochu zaskočí, že to vůbec řekl.

"No, a jak se tedy jmenuje? Frede?" umlčí Ginny George, aby neřekl nějakou hloupost.

"Trudy."

"Myslíš Trudy Milettovou?" přidá se k rozhovoru Hermiona, která doteď četla pod stolem knihu psanou runami, aby se v jejich čtení zdokonalila.

"Jo..." řekne trochu nervózně Fred.

"To je moc milá holka. Je z Havraspáru, takže je i chytrá a momentálně navštěvuje šestý ročník a..." vychrlí ze sebe Hermiona, když ji Ron přeruší:

"Jak je možné, že znáš všechny studenty Bradavic?"

"Za prvé neznám všechny studenty a za druhé dost často se potkáváme v knihovně. Má poměrně podobné zájmy jako já. Věštění z čísel, runy, přeměňování..."

"Jo, jo, jo. Chápeme," řekne Ron s plnou pusou kuřecího nákypu a protočí očí.

"Nemusel bys být tak nepříjemný! A taky bys nemusel mluvit s plnou pusou!" rozzlobí se Hermiona na Rona. Pak znovu odvrátí svou pozornost ke knížce.

"Kluci, víte, že už zítra začínají tréninky famfrpálu?" změní téma Harry.

"Jo, no jo. Potkali jsme Angelinu," odpoví George. "Už se těším. Hrát na zahradě nebylo nic moc. Ale konečně se zase dostat na hřiště, to bude paráda."

"Taky už se těším. Jen škoda, že už tu není Wood. Pořád je kapitánkou Johnsonová?"

"Jo, stále. Není to s ní taková pohádka jako s Oliverem. Nemám rád, když mě komanduje holka."

"Skutečně, Weasley?!" ozve se za Georgem.

"Ahoj, Angelino," otočí se George, jako by předtím nic neřekl.

"Těš se na zítřejší trénink! Rozhodně si nemysli, že to bude pohádka jako s Woodem. Ne! A ty na tom budeš úplně stejně!" otočí se i na Freda. "Určitě taky nejsi rád, že kapitánkou je holka!"

"Angelino, to přeci není pravda... Já..." snaží se vykroutit Fred z něčeho, do čeho ho zavezl jeho bratr.

"A mimochodem, pozdní příchody se netolerují. Je to jasné?! Tak zítra pánové! Poroučím se!" Angelina odejde o kus dál a přisedne si ke Katie Bellové a Alici Spinnetové, svým famfrpálovým spoluhráčkám.