Na pokoji ležela jen jedna žena u které zrovna byly dvě sestřičky.Já jsem byla přesvědčena, že žena trpí plicní chorobou.Měla totiž vedle sebe přístroj, který používají lidé s nemocnými plícemi.
Sice nejsem nějaký odborník, ale v nemocnici jsem se lecos přiučila.Bylo to v době kdy mi bylo 11 let. V tolika letech mi doktoři zjistili moji diagnózu.
Nechci vám říkat o co se jedná.Jen vám trošku napovím: začíná to na R a končí to na A.(Jestli víte, pište do komentářů)
Ve chvíli, kdy jsme viděli pokoj a došlo nám, že máma tady není, ztuhli jsme.Až po chvíli si nás sestřičky všimly a jedna z nich protivně řekla : ,, Proč vchazíte bez klepání? Vždyť probíhá kontrola pacientky a vy si tady v klidu vtrhnete! Tomu říkám chování! ".
Měla jsem sto chutí té protivné sestře vynadat, ale táta mně přerušil:,,Víte, nechtěli jsme vás vyrušit, přišli jsme navštívit mou manželku, Claudii Longovou.Měla být v tomhle pokoji, ale tady není."
Sestra chtěla promluvit, ale ozvala se pacientka: Dobrý den, jmenuji se Ali Onemová a s paní Longovou, tedy Claudií jsem ješte nedávno bydlela tady na pokoji.Avšak Claudie se přestěhovala do pokoje vedlejšího, neboť trpěla bolesti hlavy.To PRÝ způsobovalo mé nekonečné ,,žvatlání".
Tohle řekla ta paní tak odborně, že mně s ní bolela hlava, ale teď mi bylo vše jasné.
Máma prostě nevydržela ty žvásty a přestěhovala se do jiného pokoje.
Sestra ještě dodala:,,Ano,ano, paní Onemová to řekla přesně.Paní Claudie nás poprosila, aby jsme ji dali na jiný pokoj.To jsme bez problémů udělali.Teď ji najdete na pokoji číslo 57.Nashledanou ".
Mi a tátovi spadl kámen ze srdce.Pokoj 57 jsme našli docela rychle.Otevřeli jsme dveře a uviděli mámu.Všichni jsme se obejmuli a povidali si.
Mamka nám popisovala jak se to všechno stalo, pak mi dala dva úkoly:,,Jull, Sam potřebuje venčit a chodit na procházky.Prosím postarej se o to" .Druhý úkol: ,,Moc bych chtěla abys jela na ten tábor.Na radnici si vyplň přihlášku a odevzdej ji.Příjdeš na jiné myšlenky, věř mi."
Dala jsem mámě slib, že to udělám.Už se blížil konec návštěvní doby, tak jsme se rozloučili a odešli jsme.Když jsme přišli domů tak jsem si dala provoněnou vanu a zapomněla na všechny starosti.
Ahojky u pokračování.Tady jsem se docela rozepsala......přiznávám😂
Otázku jste určitě našli v textu😉 Pište do komentářů.
Budu se těšit u dalšího dílu.Zatím se mějte krásně❤😘
ČTEŠ
10 krásných dnů v mém životě
Romance15-tiletá Jull, je vážně nemocná.Na tomto Světě jí zbývají už jen doktory předpokládáné 4 měsíce.Jsou prázdniny a její rodiče se jí snaží nejvíce věnovat, i když toho mají opravdu hodně.Pošlou dceru na Letní tábor, kde Jull prožije 10 KRÁSNÝCH DNŮ.
