Část 6.

26 0 0
                                    

Ráno jsem vstala s největší bolestí hlavy a tak jsem si vzala Ibalgin a nějak jsem se vykopala z té příjemné postele.
Dobelhala jsem se do koupelny a vyčistila jsem si zuby a zapletla jsem svoje vlasy do dvou copů.
Potom jsem si oblékla volnější tričko a s tím šortky a zakončila jsem to teniskami.
Snídaně byla v 8:00 a tak jsem to stihla jen tak tak.
Vešla jsem do kuchyně, kde na mě mával Jumin se Zenem a ukazovali mi směrem abych si sedla k nim.
Vzala jsem si tác s jídlem a sedla jsem si tedy k nim.
,, Dobré ráno" usmála jsem se a zakousla jsem se do svého chleba s máslem.
,,Dobfe" vyprskal na mě Zen.
,, Dobré" mrkl na mě Zen a já si vzpomněla na včerejšek.
Snažila jsem se zachovat chladnou hlavu a tak jsem se snažila soustředit jenom na moje jídlo.
Když jsem chtěla odnést tác, tak přišel třídní učitel a usmíval se.
Oh noe.
,, Děcka, dneska jdeme s dětma z vedlejší školy do bazénu!" Usmál se a přes celou jídelnu začali tleskat kluci a všechny holky jenom protočily oči.
,,Za hodinu buďte všichni připraveni před bránou" zakončil svůj "proslov" a já jsem konečně odnesla svůj tác.
,,Hej hej Karkulko, zkus si speciálně pro mě připravit luxusní plavky" chytl mě za rameno Jumin a já jenom protočila očima.
,, Neumím plavat, takže radši zůstanu venku v mikině, abych někomu jako vám neudělala radost" usmála jsem se a odešla jsem do svého pokoje.
Převlékla jsem se do svých dvojdílných černých  plavek a přes ně jsem si dala mikinu a šortky a sbalila jsem si se sebou pití, mobil a sluchátka a ručník a mohla jsem na místo srazu.
Už tam čekali Zen a Jumin a jejich fanynky, které se hrozně moc těšili až uvidí Juminovo a Zenovo "špeky".
Došla jsem k nim a zamávala jsem jim.
,,Ale notak Karkulko, ty jsi to s tou mikinou myslela vážně?" nabručel se Jumin a já jsem se uchechtla.
,,Jako kdybych nikdy nic neříkala s vážnosti" usmála jsem se a už jsme jenom čekali na příchod učitele, který jako vždy měl zpoždění deset minut.
Po dlouhé a namáhavé cestě, ve třiceti stupních jsme konečně došli na ten slibovaný bazén, což byl vlastně klasický koupák.
Myslím že naprosto všem bylo úplně jedno že to není zrovna bazén, hlavně že tam je voda.
,,Tak děti, tohle je ta třída o které jsem vám říkal že dnes bude s námi" ukázal učitel na děti, které na nás čekali.
Najednou jsem tam potkala jednoho kluka, který mi byl až moc povědomý.
Myslím že se jmenoval nějak Yamato?
Na základní škole to byl vždy takový "král" a často krát mi dělal naschvály a mlátili za školou.
Když jsme měli rozchod tak jsem si zabrala někde místo ve stínu a tam jsem si dala svůj ručník.
Lehla jsem si na něj a doufala že to do večera tady vydržím.
,, Můžu si sem dát ručník?" slyšela jsem známý hlas a tak jsem otevřela oči.
Jasně že to byla ta svině Yamato.
,,O co to jde Yamato" odsekla jsem docela nepříjemně a on se ke mně naklonil.
,, Nemusíš být hned tak nepříjemná" pošeptal a usmál se na mě.
,, Takže?" optal se mě s úsměvem na tváři a já jsem byla vystrašená vůbec odpovědět.
,, Myslím že se ti snaží říct ne, takže vodprejskni" odvětil Jumin a byla jsem vděčná že to udělal.
Yamato si jenom odplyvl vedle něj a nasraně odešel.
,,D-děkuju" usmála jsem se nervózně a on si jenom ke mně přisedl.
,,Pohoda, kdyby zase něco chtěl tak mi řekni" odpověděl a sundal si tričko.
Myslím že právě umřelo na nosebleed 200 holek včetně mě.
,, Doufám že se uvidíme ve vodě" mrkl na mě a skočil do vody.
Po hodině ležení jsem si sundala mikinu a tak jsem byla pouze v plavkách.
Byla jsem docela nervózní okolo toho a tak jsem doufala že nevypadám moc divně.
Zpátky jsem si lehla na záda, když v tom jsem cítila vodu na mých nohách.
,, Dobrý den" usmál se Jumin a celý mokrý mě vzal do náruče.
,,Jumine!" Odstrkovala jsem ho od sebe, ale stejně mě nepustil a společně s ním nás hodil do vody.
Když jsem vyplavala tak se Jumin smál od ucha k uchu.
,, Věděl jsem že nakonec do té vody půjdeš!" pousmál se a já jsem na něj stříkla vodu.
,,Jenom protože jsem byla donucena" vyplázla jsem jazyk a optatil mi cáknutí.
Přidal se k nám Zen a pár jeho fanynek a přinesly míč, se kterým jsme hráli volejbal.
,,Jako myslel jsem si že nejsi moc sportovní typ" zasmál se Jumin.
,,Ale musím uznat že ti to jde" pochválil mě a já jsem se začervenala.
,, Díky.." odpověděla jsem stydlivě a on furt na mě koukal, nebo spíš tam kam kluci koukají (že jo :))
,,Ehm, Jumine?"zamávala jsem mu před obličejem a on se vzpamatoval.

,,Nekoukal jsem tam kam si myslíš" zpanikařil a já se lehce zasmála a on si toho s úsměvem všiml.

,,Mohli by jsme jít ven, je mi docela zima" nabídla jsem a on bez keců vylezl semnou.

,,Chceš ňáký pití?" zeptal se a já jsem přemýšlela, jaké pití si vyberu.

,,Asi jenom vodu" usmála jsem se a podala jsem mu peníze.

,,Za dámu budu platit já" snažil se být "gentleman", ale stejně jsem mu je narvala do ruky a on s povzdechnutím odešel koupit pití.

,,Hej Akame" uslyšela jsem dosti povědomý hlas.

,,Co potřebuješ Yamato." otočila jsem se na něj a on si dal ručník vedle mě.

,,Hej, chci se ti omluvit za to ráno" usmál se a já jsem se furt nemohla zbavit toho pocitu, že má něco za lubem. 

,,Yamato, mě nezajímá to ráno, ale to jaké peklo jsi mi dělal na základní." odvětila jsem a on se ještě více usmál.

,,Ale noták, nemyslel jsem to tak" zašklebil se slizky a dal svojí ruku na mojí tvář.

,,C-co to děláš?!" snažila jsem se jeho ruku dát pryč, ale jeho pohled mě doslova zabíjel.

Bála jsem se ho a chtěla jsem aby to skončilo.

,,A ty se snažíš jako o co?!" slyšela jsem Juminův naštvaný hlas a ruka byla rychle odendána z mé tváře a vzal si mě kolem jeho boku.

,,Myslíš si že nad ní máš kontrolu? Ani teď nic nedokázala a pokud ji najdu až bude konečně bez tebe, tak bude celá moje" zašklebil se a otočil se zpátky na místo, kde ležel.

,,Pojď semnou" zatáhnul Jumin se svojí rukou a já jsem ani nestačila nic říct a šla jsem hned za Juminem.

,,J-Jumine, co se děje?" optala jsem se a Jumin mě lehce narazil ke zdi.

,,Jumine, o co -" chtěla jsem se zeptat, když v tom mě Jumin políbil.

Chtěla jsem odporovat, ale nakonec jsem to vzdala  a nechala jsem se jím vést.

Když se mi Jumin koukl do očí, hned přestal a odtrhl se ode mě.

Vypadal vystrašeně a neštvaně.

Pocítila jsem něco mokrého jak mi ztéká po tvářích.

,,Akame, nemyslel jsem to tak, ale ten.." zatl pěst, ale já jsem ho objala a zabořila se do jeho hrudi.

,,Mmm, to je dobrý, jenom jsem byla fakt vystrašená." zamumlala jsem mu do hrudi, až mi skoro nebylo rozumět, ale je mu to asi bylo jedno.

,,Ale byl jsi tu pro mě a to mě dělá šťastnou." oddálila jsem se od jeho hrudi, abych se na něho mohla usmát.

Najednou mě Jumin znovu silně objal a hladil po vlasech.

,,Neboj, nenechám aby ti něco udělal."

What about us?Kde žijí příběhy. Začni objevovat