XXIV.

646 48 4
                                    

Probudila mě bolest v hlavě a pocit, že se mi za chvíli obrátí žaludek. Ach, musím do koupelny.

Zaletěla jsem do koupelny a už, už jsem objímala záchodovou mísu. Fajn, doufám, že za trest na tom budou James a Sirius stejně.

Promerlina, co jsem to včera vyváděla? Naposled si pamatuju, jak jsme se s klukama vydali tancovat. A potom tma. Černo. Měla bych začít trénovat. Vyšla jsem ze cviku.

Vypláchla jsem si pusu a zalezla do sprchy. Celé mé tělo se uvolnilo, ale žaludek se pořád nepříjemně svíjel a hlava mi třeštila.

Oblékla jsem se, vlasy si zamotala do něčeho, co připomínalo drdol.

Zelená v obličeji jsem vyšla z pokoje a mířila ke klukům. Otevřela jsem dveře a nemohla uvěřit svým očím. Sirius a James byli naprosto v pohodě. Zpívali si dost nahlas a jedli přitom čokoládové žabky. No, fuj.

"Jé, nazdar oslavenkyně" zařval co nejvíc nahlas Sirius a já si zacpala uši. Proč musí tak strašně řvát? Moje hlava na tom není zas tak dobře.

Ukázala jsem mu prostředníček a vydala se k Remusovi, který si četl knížku, pro lahvičku vyprošťovacího lektvaru.

"Remusi, prosím dáš mi jeden vyprošťovák?" zašeptala jsem, chytla si hlavu a sedla si k němu.

"Ale copak, Chloe? Hlava bolí?" řekl co nejhlasitěji a ušklíbl se.

"I ty, brute?" naříkala jsem a opřela si hlavu o rám postele.

Pobaveně mě sledoval, ale nakonec se smiloval a nátáhl se pod postel pro lahvičku s fialovým obsahem.

Vděčně jsem ji přijala a na ex ji do sebe kopla. Tvář se mi zkřivila znechucením, ale překousla jsem to.

Okamžitě to pomohlo a já se usmála.

"Děkuju kluci, dáte mi ještě 3?" zamrkala jsem řasama. "Pro dámičky"

"Tak tady máš"

"A netrap je moc" zavolal na mě ještě James, ale to já už byla na cestě do ložnice.

___________________________

"Už jenom kousek, dámy! A budete osvobozeni od ranní kocoviny" prozpěvovala jsem si dosti nahlas a poklepávala si nohou.

Čekala jsem ve společence na dámy, které jsem donutila vstát s lákavou nabídkou vyprošťovacího lektvaru.

První přiběhla zelená Lily a vytrhla mi z rukou lahvičku, kterou do sebe kopla.

"Mrcho" zasmála se a už s normální barvou zapadla do křesla.

Dál přiletěla Charlotte, u které byl scénář stejný jako u Lils.

O pár minut později se k nám došourala i Daisy. S vítězným úsměvem  jsem ji co nejpomaleji podala lahvičku, která okamžitě zmizela v útrobách Daisy.

"Za tohle tě zabiju" výhružně zavrčela a společně jsme se s úsměvem došourali do Velké síně na snídani.

___________________________

"Holky, počkejte na mě nahoře, musím za McGonagallovou"

"Jasňačka, počkáme nahoře"

Pozorovala jsem, než zašli za roh a potom došla těch pár kroků, co mě dělilo od kabinetu a rázně jsem zaklepala.

Chloe and MaraudersKde žijí příběhy. Začni objevovat