Dárek (FF/w MenT, Tomáš)

5. Konečně doma

Pohled Laury:

,,Konečně doma..."vydechla jsem, když mě dalšího dne konečně pustili z nemocnice.
V hlavě se mi pořád vířilo tolik otázek.
Kdo mi dal ty brusle? Byla jsem si jistá, že máma mi je tam nedala a nikdo jiný tam nebyl. Nebo snad ano...?
Z mých myšlenek mě vyrušil až mámin hlas. ,,Lauro, pojď dolů, máš tu svačinu!" ,,Už jdu mami!"zakřičela jsem na odpověď a rychlostí světla jsem byla u stolu. Máma mi udělala moje nejoblíbenější jídlo. Avokádovou pomazánku, toast a paprika.
Když jsem dožvýkala poslední sousto, šla jsem si dělat pořádek v mém pokoji. Spíš to teda vypadalo tak, že jsem si pustila hudbu a místo toho abych uklízela, jsem si zpívala a tancovala. Divím se, že mě mamka nepřišla seřvat proč neuklízím.

Večer jsem si konečně dala teplou vanu, lehla jsem si do postele. Do mojí postele a než jsem usnula, dělala jsem něco na mobilu, něco ve stylu projíždění sociálních sítí. Jelikož jsem měla slabou baterii, můj mobil jsem dala nabíjet a s pohledem na strop jsem se začala utápět v myšlenkách a konečně usnula.