Fundberry, ano Fundberry, to město, město, které je prokleté svým prokletím.
Zpověď první dívky.
Ahoj, jmenui se Elison, je mi 12 let, a ve Fundberry bydlím už od mala. Dříve se mi zdálo jako super město, teď už vůbec. Od té doby, co mi zde za záhadných okolností zmizela moje nejlepší kamarádka, proklínám tohle město. Špatně se mi o tom mluví, ale nějak se pokudím objasnit o co ''go''. Je to celkem malé americké městečko s necelými 40.000 obyvateli, funguje spíš taky jako nákupní zona, na každém rohu je jiný obchůdek. Ta nejlepší kamarádka, co se zde ztratila se jmenuje Perrie, je to jako moje dvojčátko, ano můj anděl. Jednou jsme šli do obrovského centra ve Georgově ulici, naninstalovali tam nové 5D kino, ta jsme to museli jít vyzkoušet. Stáli jsme u pokladny, už tam jsme měli divný pocit, a zdálo se nám že tu něco nehraje, ale byla jsem si jistá že právě před pár chvilkama vyšlo z rozhlasu že nové 5D kino bylo přestěhováno na druhé patro, ale nevěnovala jsem tomu moc pozornost. Zaplatili jsme a vlezli dovnitř, na sedačkách jsme se upoutali, a jako film pustili ''Únos''. Dvanáctá odbyla a sedačky s námí se začaly hýbat, začal foukat vítr, stříkat na nás, nebo spíš na mě voda, byl tam příšerný chaos, i když jsme tam byly dvě, ehm, vlastně jsem tam už asi byla sama, ale prostě neměla jsem čas vnímat nic jiného, než ten film. Na konci jsem zjistila, že Perrie není vedle mě.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.
