Nepovedený filmový večer (Scott x Noah)

ooOoo

,,Jak dlouho říkal Stiles, že bude pryč?"
Zeptal se Scott trochu s povzdechem. Se Stilesem se domluvili, že dnešní večer budou trávit spolu a udělají si filmoví večer. Chtěl mu říct tolik věcí, co se za posledních pár dní semlelo v jeho mysli, až se za to styděl. Věřil, že tyto věci by nemohl říct nikomu jinému než zrovna jemu.

,,Říkal, že po půlnoci přijde," sundal si starší brýle a pohlédl zpoza stolu na Scotta. ,,Jestli chceš, můžeš si semnou dát nějaké pití a udělat mi aspoň chvilkovou společnost. Nebudu ti však bránit v cestě domů." Scott se poškrábe na zátylku. Bylo by fajn si pokecat s někým kdo je... Kdo není jen Stiles nebo lidé v jeho věku, zamračený Derek nebo sarkastický a zákeřný Peter. Znal se s panem Stilinskim už od dětství. Vždy pro něho byl provizorní otec.

,,Pokud vám nebudu překážet v řešení případu tak bych se rád napil," uculí se a přisedne si. Začne očima zkoumat případ, který je na stole. Periferně zaznamená jak se Stilinski zvedne a vyndá ze skříňky irskou whisky.

,,Je těžké být tu šerifem?" zeptá se ze zdvořilosti, aby rozvedl konverzaci. Stilinski se posadí a nalije do dvou sklenek zlatavou vodu třpytící se ve světle staré lampy.

,,Jsou tu případy, které jsou lehké k vyřešení například, kam se ztratila kočka slečny Boknové od vedle," zvedne sklenku a napije se. Scott se lehce zasměje a také si lokne. Znal tento příběh moc dobře. Stiles mu ho vyprávěl, když byli malý. Stilinski to moc dobře ví.

,,Pak jsou tu případy, které nedokážu vyřešit, kvůli kterým si přijdu neschopný," povzdechne si a napije se velkým lokem čímž vyprázdní celou skleničku a dolévá si dál. Scott ho pozoruje, jak si dává hlavu do dlaní.

,,Nejste neschopný ani mizerný šerif. Jste ten nejlepší, kterého jsem kdy poznal. Případy, které tu jsou, zvládáte úžasně a vždy je vyřešíte. Jste chytrý a..." musí se nadechnout a celou dobu kouká do stolu a až teď vzhlédne k Beconhylskému šerifovy. ,,Chci říct, že to nemáte vzdávat a že na to přijdete. Jako vždy." Stydlivě se usměje a dopije svoji sklenku. Stilinski se usmívá. Vypadá překvapeně, ale usmívá se.

,,Opravdu si to myslíš Scotte?" Doplní mu sklenici, aniž by se zeptal Scotta, jestli chce další. Byl to druhý člověk, který mu to za celý život řekl. Stiles byl první. Zahřálo ho to někde uvnitř a pošimralo v břichu.

,,Šerife já-" začne Scott.

,,Noahu. Říkej mi Noahu prosím." usměje se na Scotta. Scott má červené tváře a kouká na plnou skleničku.

,,Neměl bych," šeptne. V tu chvíli si přišel jako malé štěně. Měl by odejít?

,,Říkat mi Noahu nebo pít?" zasměje se Stilinski, který pije dál. Scott chytne do ruky svojí sklenici a na jeden nádech jí celou vyprázdní. Ten večer pili hodně.

ooOoo

,,Nikdy bych nevěřil, že s tebou bude taková sranda," zasměje se starší a ruku má položenou na stehně mladšího. Scott pije a vodka, kterou před chvilkou Noah vytáhl z lednice už vnímá jako vodu. Doteky staršího cítí a plně si je užívá a jde jim vstříc. Ví, že je to špatné, moc, moc špatné. Problém je v tom, že se mu to líbí. Měl by zastavit ruku, která jezdí víc a víc po jeho vnitřním stehně. Měl by zastavit svou ruku, která bere poslední trošek vodky a lije si jí do hrdla. Začalo to whisky, pivem a skončilo to vše vodkou.

,,Došlo nám pití," zakňučí Scott a koukne do modrozelených očí. Nikdy by nevěřil, že se do této situace dostane. S chlapem, který je pro něho jak otec. Čím více se na něho díval tím víc se mu líbil Noahův úsměv. Vlastně nevypadal škaredě. Byl to hezký chlap, Scott byl vždy na starší. Derek i Peter toho byli jasným důkazem. Nikdy, ale nepřemýšlel o jejich šerifovi.