Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)

"Fred a....." °35°

Z minulého dílu:

Světlo u dveří pronikalo ven do tmy a tak to bylo znamení, že tu nebudu sama. Fred už byl tady...

______________________________________

Vešla jsem a uviděla Freda jak si střílí na bránu. Helmu měl odloženou u laviček a bylo tam ještě neobvykle moc věcí. Doufám že tu budeme jen dva a ne víc. Otočil se zrovna v ten zasranej moment, když jsem udělala kroky dozadu.

Co teď?!

Moje myšlenky se rozutekly a já byla mimo. Podíval se na mě a pak nakonec přibruslil. Já jsem se znovu dala do pohybu a přišla k němu. 

,, Ahoj Kate, nějak brzo dneska.“ řekl úplně v klidu, což mě víc rozhodilo.

,, Ahoj, no nešla jsem pěšky tak asi proto.“ řekla jsem už víc v klidu.

,, Marcus tě odvezl, když odjížděl nebo jak?“ zeptal se a měl kamenný vyraz v obličeji.
,, Jak víš, že odjel?“ zeptala jsem ho. Jak to sakra může vědět, kam jel? Nevím to ani já..
,, Jel za kámošem. Chvíli jsme kecali a pak jsem šel sem. Tak odvezl tě?“ zeptal se mě znovu a už se pokusil usmát se.
,, Aha. Dojela jsem na motorce.“ odpověděla jsem mu a usmála se. To čuměl.
,, Na motorce?“ řekl a zasmál se.
,, Jo na své motorce. Něco k smíchu?“ řekla jsem a pousmála jsem se.
,, Jen že bych to do tebe neřekl.“ řekl už klidněji a nesmál se.
,, Jako že jezdím na něčem jiným než na kole a nebo v autě?“ řekla jsem zase na oplátku já.
,, Ty, motorka... Docela fajne kombinace, ale nesedlo mi to k tobě no. Pochop mě no.“ řekl mi a odjel radši dál.

Já jsem si mezitím odnesla věci k lavičce a začala se převlékat. Po pár minutách jsem už byla připravena jít na led. Kdyby...
Kdyby nepřijel druhý kluk. Černá helma, dres kanady, ccmka.

,, Kate? To je můj kámoš, bruslili a stříleli jsme si. Do půl hodinky odejde. Snad ti to nevadí“ řekl dost v klidu.
,, Kdo je to?“ zeptala jsem se a byla zvědavá koho to sebou má.

Onen kluk přijel z druhého konce stadionu, aby ho Fred představil. Byl vysoký, měl značkové brusle, dres kanadského týmu a CCMkovou hokejku. Podobnou měl včera i Fiedr.

,, Kate tak tohle je můj kámoš....“ začal Fred povídat, mezitím si onen kluk sundaval helmu. Až teď jsem si byla na sto procent jistá kdo to je.
,, Fiedr...“ vydechla jsem.

To snad není možný. Proč zrovna on??

,, Vy se znáte?“ zeptal se nás Fred.
,, Jo už jsme se potkali, viď Katie?“ řekl Fiedr..
Jaký Katie? Takhle mi jako říkat nebude...
,, Pro tebe Kate, debile.“ řekla jsem mu.
,, Sorry, už se bojím.“ odpověděl zase Fiedr.
,, Tak klid jo?“ vložil se do toho naštěstí Fred. Ještě že tak, jinak bych se neudržela.
,, Fajn. Já začnu trénink, až tu nebude.“ řekla jsem a pokynula hlavou směrem k Fiedrovi.
,, Já ale tolik času nemám Kate.“ řekne trošku zklamaně Fred.
,, Tak to abych třeba zas šla.“ řekla jsem. Já tady s Fiedrem prostě po včerejšku nebudu.

,, Ale notak kotě, zatáhni drápky a pojď hrát.“ řekne po chvilce Fiedr.
,, Nejsem kotě, nemám drápky a už vůbec nechci jít hrát. Kdybych mohla nakopu ti tu tvojí prdel.“ řekla jsem podrážděně a otočila se, abych viděla jeho výraz v obličeji.
,, Tak pojď hrát Kate. Bojíš se...“ řekne zas Fiedr.
,, Nech ji být Fiedre. Nechce tak nechce. Mám mít hodinu s Kate a ty by si tu správně být neměl. Odejdi prosím.“ vloží se do toho Fred a rázně říká Fiedrovi, aby odešel pryč.
,, Dobře kámo, když si to ty... Jdu se převléct a odejdu.“ řekl směrem k Fredovi a hned na to se rozešel k šatnám, aby se převlékl a konečně vypadl.

,, Děkuju.“ skoro jsem zašeptala Fredovi, když byl Fiedr v nedohlednu.
,, Za nic. Co jste si někdy udělali?“ řekl Fred a sedl si na střídačku ke mě.
,, To je na delší povídání, ale nemám ho ráda. Přímo ho nesnáším. Nárokoval si na mě i když mám kluka.“ řekla jsem a po posledním slově jsem se zamyslela. Proč mu vykládám, že mám kluka? A navíc Fredovi, který se mi líbil a co mi taky dal pusu. Zase jsem nedržela jazyk za zuby, já pitomá.
,, Ty máš kluka?“ byla hned jeho otázka.
,, Jo.“ odpověděla jsem mu upřímně.
,, Přeju ti to.“ snažil se pousmát, ale byl z toho takový ten dost nucený pokřivený úsměv.
,, Děkuju.“ řekla jsem mu.

_____________________________________

Fiedr před chvílí odešel a my jsme konečně mohli začít s tréninkem. Začínali jsme kolečky s pukem a bez, pak jsme si chvíli stříleli na bránu a pak zase trénovali mou přesnost.
Téma můj kluk jsme už naštěstí neprobírali, za což jsem byla nesmírně ráda. Fredovi to zřejmě vadilo, že někoho mám.

______________________________________

Trénink skončil. Zrovna jsem se převlékla, Fred se odešel převléct do šaten. Všechno oblečení jsem si dala do své tašky, vzala si ještě svojí bundu. Do bundy jsem si dala mobil a klíčky od domu. Vyndala si z tašky své klíčky od motorky, vzala si do ruky helmu. Druhou helmu jsem měla danou u motorky, kdyby náhodou. Vzala si tašku na záda a mohla vyrazit. Když jsem už odcházela, Fred zrovna přicházel. Měl uplé šedé tričko, které mu zvýrazňovalo břišní svaly a pak měl černou teplejší bundu.   Šel ke mě a pak promluvil.

,, Tak já teda půjdu, bylo to fajn a fakt si se o dost zlepšila.“ řekl mi.
,, Děkuju.. Neviděla jsem tu žádné auto, jsi tu pěšky?“ zeptala jsem se ho.
,, No jsem. Mám to takových dvacet minut.“ odpověděl mi.
,, Nechceš odvézt? Mám helmu navíc sebou a vadit mi to nebude.“ řekla jsem mu a podívala se na něj.
,, Jestli ti to nevadí a jsi zvyklá vozit lidi.“ řekl už s úsměvem.
,, Tak pojď.“ řekla jsem mu a rozešla se    k východu, otevřela dveře a Fred mě následoval. Zhasl světla, zavřel dveře.
Prošli jsme vysokou trávou, která mě zašimrala na mém kousku odhalené kůže. Byla už velká tma, ale pamatovala jsem si, kde jsem svou Berušku zaparkovala. Ano, má motorka se jmenuje Beruška. Divné, ale tak co. Po chvilce jsme k ní došli.

,, No ty kráso.“ vypadlo z Freda, hned jak jsme k ní došli.
,, Boží viď?“ řekla jsem a podala mu helmu, kterou jsem tu měla.
,, Naprosto suprová. Kde si na ní vzala?“ zeptal se a nandal si helmu. Jeho hokejku jsem si připla ke svojí.
,, Dost dlouho jsem na ní šetřila. A to stejně dlouho jako na tetování.“ odpověděla jsem. Ani nevím proč jsem mu řekla o svém tetování. Které nebude jediné na mém těle.
,, Ty máš tetování?“ řekne Fred udiveně a nasedne na Berušku. Já už udělala to samé a odpověděla mu.
,, Jo mám. Kde přesně bydlíš? Nebo vis co, naviguj mě.“ řekla jsem mu.
On se chytl, já nastartovala a vyjela jsem. Fred mě celou dobu navigoval a nakonec jsem tam po chvíli byla.

,, Děkuju za svezení a za pokec. Bylo to fajn, dobrou Katie.“ řekl těsně před odchodem do svého bytu.
,, Dobrou.“ odpověděla jsem mu a odjela domů, kde jsem si dala rychlou sprchu a šla spát.

Tato kapitolka má okolo 1154 slov. Udělala jsem ji o něco delší, protože jsem dlouho nic nevydala..

Snad se příběh líbí.

❤
Mám na knížce přes neuvěřitelných 1 K, za což vám hrozně moc děkuji. Nikdy bych nevěřila, že toho dosáhnu. Je to málo, ale pro mě je to něco velkého.
❤

Děkuji
Vaše❤
xxxx