„Sem jít nemůžem," založí si Chloe ruce v bok, když se všichni tři zastaví před obchodem se zářícím nápisem nad vchodem. O tomhle obchodě ví Chloe jediné: je to tam šíleně předražené, což si nemůže dovolit její skromné kapesné, které už tak brečí. Za to kluci se na sebe překvapeně podívají a stačí jediný pohled na její zamračený pohled, aby pochopili, že i na Američanku to tady je drahé. Dvojčata si mezi sebou vymění pohledy, ve kterých Chloe nic nevyčte a Emilio si stoupne za ní, přičemž Ivan jde dopředu a prohlíží nějaké ženské kousky oblečení. Zatímco ji Emilio pošťuchuje do obchodu, Ivan si nejdřív prohlédne červené šaty, které drží v ruce, a potom pohledem zabloudí ke Chloe, která se stále snaží odehnat Emiliovy ruce. Ivan šaty vrátí zpět a vytáhne ty stejné, akorát v její velikosti. Aniž by Chloe mohla něco namítnout, vtiskne jí šaty do ruky a popožene ji směrem ke kabinkám. Nemilosrdně ji strčí dovnitř a zatáhnou za ní závěs.
„Pak se nám v nich ukaž," řekne jeden z nich, Chloe v ten moment nerozpozná, kdo to byl. Poté se vzpamatuje a zadívá se na šaty, které ji Ivan strčil do ruky. Je to těžká dlouhá tmavě rudá látka, která ne jejím tělu bude nejspíš vypadat pěkně... těsně. Nesměle se tedy svlékne a s námahou a naštvaným sykáním bojuje s látkou, aby ji sedla. Když se na sebe nakonec podívá do zrcadla, zalapá po dechu.
Nejen že jí jsou šaty těsné... ony jí obepínají tělo a zvýrazňují křivky, o kterých ani nevěděla, že je má. Véčkový výstřih ukazuje světu její přednosti, červená látka bez rukávů kopíruje její tělo a u kotníků je ji volná jen tak, aby mohla udělat delší kroky na vysokých podpatcích. A s nimi... u všech všudy, neměla by tak vycházet na ulici. Chvíli se jen tak prohlíží v zrcadle, nejistá svým vzhledem, který ji samotnou šokoval, a nakonec si je urychleně svlékne a na sebe hodí ubohé kousky oblečení, ve kterých sem došla. Vyjde z kabinky s kamenným výrazem na tváři a dvojčata se na ni v očekávání otočí. Emilio se zatváří naštvaně a dokonce to vypadá, že ji za to seřeže, ale Ivan se na ni jen usměje. Nejspíš rozumí, že tohle není pro ni.
„Ehm? Nemysleli jsme to, že se tam ztratíš na deset minut a neukážeš se," pozvedne na ni Emilio obočí a založí si ruce na hrudi. Nejspíš byl opravdu zvědavý na to, jak bude vypadat. Tak si tedy taky Chloe založí ruce a shora na Emilia vyzývavě pohlíží, jen ať si ji zkusí ty šaty opět obléct. Když na to Emilio nakonec pokrčí jen rameny, Chloe si oddechne a spolu s kluky šaty odnese zpět tam, odkud je sebrali. Ještě než se vydají hledat jiné kousky, Chloe prsty naposled přejede po látce šatů, a poté se kývne na Ivana, který ji celou dobu pozoruje.
Za celé dopoledne, kdy měli všichni trávit čas ve škole, procházejí všechny různé obchody, aniž by Chloe nějak zvlášť vnímala názvy známých butiků, které si dvojčata nějaký způsobem všechny pamatují. V každém obchodě Chloe nabídnou, že dneska všechno platí oni a že si může vybrat, co chce. A pokaždé Chloe odmítne s narážkou, ať si svoje peníze nechají. Dvojčata jen pokrčí rameny a prohlásí něco v tom smyslu, že mají dost prostředků. A když se hodiny odbíjí poledne, všichni se usadí do restaurace, objednají si různé druhy jídla, které si posílají, ochutnávají a smějí se u toho tak, že by mohli být ostudou pro pár generací dopředu. Po obědě se vydají ještě do pár zbylých obchodů, kde už toho Chloe má natolik plné zuby, až si nakonec koupí jedny růžové kraťasy a sluneční brýle, které si spokojeně dá na hlavu a nosí je po celý zbytek dne.
Někdy během odpoledne vejdou do jednoho obuvnictví a dvojčata si koupí troje boty. Chloe jen nechápavě kroutí hlavou a protáčí nad nimi oči, i když se u toho usmívá a dvojčata se na sebe podívají.
„Nějaký problém?" zatváří se Emilio nadutě a přimhouří oči. Chloe zavrátí hlavu dozadu a dá oči v sloup.
„Vůbec," pronese sladce a pokračuje v cestě, aniž by si všimla bot, které jsou vystaveny ve vitríně.
